Peking uvádí, že čínské námořnictvo varovalo francouzskou loď, která vplula do Tchajwanského průlivu na začátku tohoto měsíce. V prohlášení se dále uvádí, že Peking v souvislosti s tímto incidentem podal oficiální protest vůči Paříži.
Podle čínského ministerstva obrany měla francouzská válečná loď „nelegálně vplout do čínských teritoriálních vod“ dne 7. dubna.
Agentura Reuters přitom citovala zdroj z francouzského ministerstva obrany, který tvrdí, že francouzské námořnictvo „proplouvá Tchajwanským průlivem v průměru jednou za rok, a to bez jakéhokoliv incidentu či reakce“.
I incident s francouzskou válečnou lodí dne 7. dubna se udál uprostřed pravidelného proplouvání lodí amerického námořnictva přes strategické námořní cesty. Na konci března 7. flotila amerického námořnictva v prohlášení uvedla, že vyslala námořní torpédoborec USS Curtis Wilbur a loď pobřežní stráže Bertolf do Tchajwanského průlivu.
V prohlášení se poukazuje na to, že lodě „v Tchajwanském průlivu ve dnech 24. – 25. března (místního času) prováděly rutinní přesun v souladu s mezinárodním právem“.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Geng Shuang prohlásil, že Peking podal k Washingtonu stížnost ohledně plavby amerických válečných lodí.
Dodal, že Peking vyzývá USA, aby „ctily politiku „jedné Číny“ a tři společné čínsko-americké komuniké (o této otázce, pozn. red.)“. Také prý dodal, aby byly USA opatrné, pokud jde o tchajwanskou otázku, aby se zabránilo zhoršení vztahů mezi Pekingem a Washingtonem a ohrožení míru a stability v Tchajwanském průlivu.
K plavbě amerických válečných lodí došlo na pozadí pokračujícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem, jelikož jsou obě strany stále zapojeny do procesu jednání o obchodní dohodě.
Tchajwanský průliv odděluje Tchaj-wan od pevninské části Číny. Peking považuje Tchaj-wan za součást Číny. Vztahy mezi oběma stranami byly přerušeny v roce 1949 poté, co zbytky sil Čankajšeka po porážce na pevnině uprchly na ostrov. V 80. letech minulého století byly vztahy částečně obnoveny.