Tomáš Doležal
26. 4. 2019
Jedním z prvních – a zároveň nejdůležitějších – témat (a hlasování) nově zvoleného Evropského parlamentu bude tzv. víceletý finanční rámec (de facto rozpočet Evropské unie) na léta
2021-2027. Tento materiál je přijímána ve formě meziinstitucionální dohody, tzn. na základě konsensu mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU – kde, bohužel, Evropský parlament takříkajíc „tahá za kratší konec provazu“.
Poté, co Evropská komise předloží návrh příslušného víceletého finančního rámce, rozhoduje Rada EU (jednomyslně) o jednotlivých příjmech a výdajích. Aby byl dokument finálně přijat, musí být odsouhlasen prostou většinou všech členů Evropského parlamentu, přičemž tento sbor může text návrhu buď schválit či zamítnout, nesmí jej ale jakkoli měnit.

Letošní návrh víceletého finančního rámce, o kterém se na české politické scéně zcela nepochopitelné (vzhledem k jeho významu a dopadům) prakticky nevede žádná relevantní debata, si zaslouží jediné – jasné odmítnutí.

A to z mnoha důvodů.

Jedním z hlavních je skutečnost, že návrh obsahuje naprosto neuvěřitelný a nepřijatelný mechanismus, který má (bez jakéhokoli právního a smluvního základu) podmínit čerpání peněz z příslušných evropských fondů s vágně formulovanou povinností členských států dodržovat tzv. „zásady právního státu“.

Jak bylo možné vidět v nedávné minulosti v souvislosti s nejrůznějšími sankčními řízeními na úrovni EU, nejde o nic jiného, než o další bič na neposlušné státy skupiny V4 (případně
na ty země, které by je chtěli v hájení národních zájmů a kritickém přístupu k mnoha rozhodnutím a záměrům orgánů EU následovat).

Tento návrh má navíc formu nařízení nezávislého na samotném přijímání rozpočtu jako celku, takže se má schvalovat běžnou procedurou založenou na tzv. kvalifikované většině. V důsledku toho jej může „zastavit“ pouze blokační menšina (nejméně čtyři členské země EU reprezentující minimálně 35 % její populace). Požadavek na počet obyvatel je tedy v tomto případě cca třikrát vyšší, než je celkový počet obyvatel zemí Visegrádské skupiny.

Návrh dále obsahuje pro ČR velmi nevýhodný rozpočet určený na Společnou zemědělskou politiku obsahující mj. pokles plánovaných finančních prostředků oproti současnému stavu
o téměř 500 milionů euro, tzv. zastropování plateb (100 000 euro na jednu farmu) - přičemž
v ČR (i v Maďarsku a Polsku) jednoznačně převažují farmy a hospodářství s daleko větší rozlohou než v ostatních zemích EU - a také razantní úbytek prostředků na tzv. politiku rozvoje venkova.

Samostatnou kapitolou je i nepřijatelný záměr Evropské komise na zavádění nových typů odvodů pro členské státy znamenající podstatné rozšíření tzv. vlastních příjmů EU a obsahující návrh tří jejich nových vlastních zdrojů.

Tyto nové zdroje by měly tvořit až cca 12 % celkového rozpočtu EU a mohly by ročně dosahovat asi 22 miliard euro (přes 562 miliardy korun). Mělo by se jednat o příjmy ze systému obchodování s emisemi (což je projekt nesmírně škodlivý už sám o sobě), tříprocentní paušální sazbu uplatněnou na nový společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob
a, konečně, vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých členských státech.

Předkládaný finanční rámec obsahuje taktéž návrh na zásadní zvýšení spoluúčasti příjemců dotací v tzv. kohezních fondech (v případě ČR na zvýšení ze současných 15-50 % na 30-60%, čímž se tento systém stane pro mnohé regiony neufinancovatelným a nevyužitelným). Kromě toho má značná část programů financovaných v rámci kohezní politiky přejít z národní úrovně do režimu centrálního řízení orgány EU.

A tento kruh se uzavírá pro ČR (a příjemce dotací) opět nevýhodným a těžko akceptovatelným (a povětšinou prakticky nesplnitelným) návrhem na změnu tzv. implementačních pravidel, kdy má být současný systém doby splatnosti závazků vůči EU zkrácen ze tří na dva roky.

Toto je pouze základní výčet (z pohledu národních zájmů ČR) největších excesů navrhovaného víceletého finančního rámce EU na nové šestileté období., přičemž kompletní přehled jeho nedostatků by byl mnohem delší. Není jiná varianta, než hlasovat jednoznačně proti němu.

autor je kandidát SPD do EP za Středočeský kraj