„Každý člověk má právo dostat šanci prožít svůj život!“ (Zdeňka Rybová, mluvčí Hnutí pro život ČR)

„Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Avšak nikoli pravda egoistického člověka, ale láska milosrdného, milujícího Boha…“ (režisér Jiří Strach)

„Věřím, že ČR může uživit všechny počaté děti. ČR nemusí vymírat…“ (předseda Hnutí pro život Radim Ucháč)

„Věřím, že ČR může uživit všechny počaté děti. ČR nemusí vymírat…“ (předseda Hnutí pro život Radim Ucháč)

Dopoledne na Pražském hradě proběhla pontifikální mše svatá. Lidé zaplnili katedrálu, seděli i na karimatkách. Kardinál Duka zde citoval českou herečku Jiřinu Jiráskovou. Ta kdysi měla říci, že ač není teolog, chápe, že „Ježíš Kristus nikomu nohy nepodrážel, že to byl dobrý člověk“. Během mše i během akce zazněly úvahy o tom, že všichni z nás máme své rodiče, měl je i Ježíš Kristus, Syn Boží (citujeme Jiřího Stracha). Naráželo se na to, že každý zmařený život cestou potratu může znamenat nevyčíslitelnou civilizační ztrátu.

V katedrále se položily červené růže za nepřirozenou cestou zemřelé děti. U Václavovy sochy kardinál Duka třímal růže bílé, za ty děti, které se narodily a dostaly dar nesmírné hodnoty – možnost života. Zdeňka Rybová, mluvčí Hnutí za život ČR, hovořila v tom smyslu, že každé třetí dítě v rodině je vystaveno riziku, že se stane obětí potratu. Fondy EU by se měly využívat tím směrem, aby se podpořily rodiny s více dětmi. Katedrálou zněl také apel, abychom méně poslouchali tzv. „úspěšné“ VIP osobnosti, jako různí herci, politici či sportovci. Možná, že jsou úspěšní, ale také jsou často singl a děti si vůbec neplánují. To není ten správný směr pro naši společnost.

Po skončení mše se pochodující postupně začali srocovat na Klárově, resp. v parku před stanicí metra Malostranská. Ve dvě odpoledne pak započal Pochod pro život a rodinu centrem Prahy; ohlášená trasa: Klárov - Národní třída - Václavské náměstí. Z Klárova se pochod musel vydat přes Mánesův most. Zde vznikl kordon z držících se za ruce mladých anarchistů.

„Milá vládo, peníze z Bruselu investuj do dětí!“ (heslo na transparentu)

„Duko, naše dělohy v restituci nedostaneš!“ (heslo na vzdorotransparentu)

Druhý hlouček postmoderní mládeže čekal před Rudolfinem. Policie ČR jménem zákona zasáhla tak, aby pochod mohl pokračovat. Anarchisté a zřejmě také feministky se od Hnutí pro život lišili v proklamacích. Šlo jim o to, že „tělo patří každému člověku a proto by ženy měly mít právo na bezpečné interrupce“. Za jisté zdržení akce se omluvil ve finále akce Radim Ucháč, předseda Hnutí pro život ČR, – řekl, že prodlevu způsobila „internacionální pomoc z Německa“…

Mluvčí, kteří adresovali své klíčové úvahy „pochodujícím“, se shodli v tom, že je smutné, že v naší éře musíme za normální běžné a obvyklé věci bojovat. Je to absurdní. „Nemusíme přece pochodovat pro sluneční paprsky? Proč jsme se dostali do bodu, kdy musíme bojovat za to, aby se mohly rodit děti?“

„Meine lieben Freude Anarchisten, Sie sind keine verteidigung der Demokratie der Freiheit und ihre Revolution ist nicht unsere Revolution…“ (kardinál Duka)

„Moji drazí přátelé anarchisti, vy nejste žádní obhájci demokracie a svobody. Vaše revoluce není naší revolucí…“ (kardinál Duka)

Akce skončila v 16:00 u sochy sv. Václava národní hymnou České republiky.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce