„Když jsem na zasedání Rady ministrů zemědělství EU v březnu 2017 přednesla výsledky našich prvních testů a odstartovala tím boj proti dvojí kvalitě potravin v EU, tak jsem čelila skeptickým názorům, zdali tento boj za spotřebitele bude možné vyhrát. Tlak, který se nám podařilo vyvinout s dalšími dotčenými členskými státy, dnešním dnem vyústil do celoevropského legislativního řešení problému, který tu roky existoval. Je vítězstvím nejen pro Slovensko, ale pro všechny spotřebitele ve střední a východní Evropě, kteří jsou dvojitou kvalitou potravin nejvíce zasažení,“ uvedla slovenská ministryně zemědělství Matečná.

Ministryně považuje za velký úspěch skutečnost, že se celý problém podařilo prosadit v rámci celoevropské legislativy za necelé dva roky. „Prioritní ustanovení o dvojité kvalitě byly v modernizační směrnici dokonce posilněné ve srovnání s původním návrhem Evropské komise a mandátem Rady EU. Moje poděkování patří eurokomisařce Věře Jourové a poslankyni Evropského parlamentu Olze Sehnalové, které se o to významně přičinily,“ upřesnila Gabriela Matečná.

Je velmi správně, že při testování a posuzování kvality potravin budou dnes státy EU postupovat jednotně na základě společných postupů, takže bude možné objektivně porovnávat dosažené výsledky. Postihovat se budou nejen rozdíly v potravinářských, ale i v nepotravinářských produktech, například v pracích prostředcích, které mají často rozdílnou kvalitu. V případě vážných porušení uvedené směrnice se mohou pokuty vyšplhat až na 4 % ročního obratu.

Na portálu Pravda ministryně Gabriela Matečná před několika dny uvedla, že Rakušané chtěli téma dvojité kvality potravin zamést pod koberec. To se jim ale nepodařilo. Od června by mělo platit, že spotřebitel již nebude kupovat stejný výrobek v Rakousku či na Slovensku s rozdílným složením a rozdílnou kvalitou. Dvojí kvalita potravin by se měla stát minulostí.

Ministryně Gabriela Matečná se vyjádřila také k tématu potravinových skandálů, které otřásly Slovenskem, například v souvislosti se zkaženým masem z Brazílie či v souvislosti s nevyhovujícími polskými potravinami. Na Slovensku situace bohužel došla tak daleko, že již nejsme schopní vyrobit ani polovinu masa, které spotřebujeme. Proto jsme nucení na slovenské trhy dovážet. Možnosti slovenských potravinářů zásobovat slovenskými výrobky vlastní trhy neustále klesá od roku 1989, přičemž maso z dovozu má často nižší kvalitu. Slovenská veřejnost je informována o skandálech, hlavně v souvislosti s polskými nekvalitními výrobky. Polské suroviny v potravinách často nesplňují ani základní kritéria.

O kvalitě polských potravin bylo napsáno více než dost. Pokud ovšem do Německa, Rakouska, Británie či do Francie polští výrobci dodávají kvalitnější potraviny, tímto sentimentem rozhodně netrpí směrem k partnerům z V4. Přitom polské potraviny podřadné kvality v rámci států V4 směřují hlavně do Česka a na Slovensko. Maďaři své domácí trhy umí zabezpečit vlastními výrobky.

Největší množství nekvalitních polských potravin dnes směřuje na Ukrajinu, kde po roce 2014 utrpělo místní zemědělství několik nepříjemných úderů kvůli zhoršení hospodářské situace. Místní nedokáží úspěšně odolávat zahraniční konkurenci. Ke všemu mnozí ukrajinští politici, kteří se dostali k moci po roce 2014, otevřeně prosazovali zájmy cizích skupin, jež postupně ovládly ukrajinský potravinářský sektor.

Kvalita polských potravin je problém již delší dobu. Například v roce 2012 psal portál Tnnova o katastrofální kvalitě polských potravin a výrobků na pultech několika obchodních řetězců. Společnost Lidl musela v roce 2012 stáhnout rýži z Polska, která obsahovala jedovaté olovo (dlouhozrnná rýže Tiradell Rice Parabolied). Portál dále uvedl, že kapusta dovezená z Polska obsahovala konzervační látku E 236 (kyselina mravenčí), která se v roce 2012 používala jako konzervant krmiv pro hospodářská zvířata. Pančované kakao zase prodával Kaufland (polské kakao Grande). Poláci prodávali bezlepkové kukuřičné lupínky, které ovšem obsahovaly lepek, což mohlo vážně ohrozit zdraví některých lidí. Poláci prodávali i sušená vejce, která se přidávala do potravin. Polské výrobky obsahovaly jedovaté kadmium, olovo a bakterie E. coli (bakterie téměř 400x překračovaly normy, dokonce se ukázalo, že polský výrobce kupoval lacině zkažená vejce po celém Polsku, zmíněná sušená vejce také obsahovala potravinářské přísady pro dobytek). Frankfurtské klobásky značky Pikok (distributor Lidl) obsahovaly množství úlomků kostí a kuřecích bílkovin pochybné kvality.

Portál Tnnova zveřejnil informace, že polská vanilková zmrzlina obsahovala místo vanilky piperonal, který se používá k ničení vší. Na otřesnou kvalitu polských potravin upozorňovali i samotní Poláci, kteří jako první publikovali varovný článek v polském deníku Fakt. Zaujme i to, že do ananasové zmrzliny Poláci dodávali octan etylnatý, jenž se používá při čištění kůže, do ořechové zmrzliny dodávali kyselinu máslovou, která se používá při výrobě kaučukových lepidel, do třešňové zmrzliny dodávali kvůli vůni aldehydy používané při výrobě gumy. Tuhle zmrzlinu distribuoval hlavně řetězec Tesco. Přitom Polákům v roce 2012 zákon nepřikazoval uvádět na obalu všechny přísady, které se ve výrobku nacházely. Polské fantazii tedy nic nekladlo meze. Vrcholem polské kreativity bylo přidávání červeného barviva E-127 do několika druhů zmrzlin. Toto barvivo může způsobit rakovinu štítné žlázy.

Petr Homola na portálu Pluska dokonce kladl v roce 2012 otázku, zdali by Slovensko nemělo úplně zakázat dovoz polských potravin. Podle jeho slov Poláci neuvádějí informace o svých výrobcích a polští šmelináři dokázali značně ovlivňovat práci polských kontrolorů. Slovenští a čeští odborníci označovali polské kontrolory za nedůvěryhodné. V článku Roberta Homoly zazněly informace o kauze technické soli, kterou Poláci prodávali jako jednou sůl, již v roce 2012 se otevřeně hovořilo o zkaženém polském mase, které se nacházelo na pultech slovenských potravinových řetězců. Německá vejce, hovězí a drůbeží maso (z Polska) mohlo podle článku obsahovat karcinogenní dioxiny, německé okurky (polské suroviny) obsahovaly bakterie E. coli, mléčné a masové výrobky byly dochucovány zmíněnou posypovou solí. Polské potraviny nízké kvality se přirozeně mnohem méně objevovaly v zahraničních řetězcích v Německu a Rakousku, častěji se objevovaly na území Česka a Slovenska.

Zdálo by se, že od roku 2012, kdy kulminovala vlna odporu proti nekvalitním polským potravinám, došlo ke zlepšení. Portál Kvalitapotravin se podrobně a dlouhodobě věnuje kvalitě polských potravin a výsledky nejsou velmi potěšující. Na stránce je mnoho dalších pochmurných informací, ve kterých se dozvíme, že v polských potravinách se dokonce dlouhodobě objevoval jed na potkany, distribuovalo se maso se zakázanými analgetiky a steroidy. Polská drůbež obsahuje obrovské množství antibiotik, Poláci krmí dobytek masokostní moučkou ze zdechlin, polské žampiony obsahují pesticidy a podobné.

Uvedené informace pocházejí z českých zdrojů, týkají se však i Slovenska. Denník N se podrobněji věnoval všem kauzám s nekvalitními potravinami a výrobky z Polska, které jsme mohli registrovat v polském sektoru. Kvůli orientaci uvedeme jen titulky. Čtenáři, kteří si přejí získat více informací o nižší kvalitě polských potravin, mohou svůj zájem uspokojit na stránkách Denníku N. Uvádíme jen chronicky uspořádané nejznámější skandály za rok 2019.

V 1200 kg kuřecích stehen z Polska zjistili čeští veterináři salmonelu. Zásilku objevili ve městě Louny, kontaminovaného masa může být více. 31.1.2019

Téměř 300 kg nemocného masa z Polska se dostalo do našich restaurací a hovězí maso z polských jatek, kde zpracovávají nemocné krávy, se dostalo v podobě odřezků i na náš trh. 31.1.2019

Polský novinář, který pracoval na jatkách: Krávy byly nadrogované, měly pěnu u úst. Lidé na Slovensku dále jedí maso z nemocných krav, prověřovali zatím jen výrobky ze čtyř lednových dní, říká novinář, který odhalil kauzu s nemocnými kravami v Polsku. 8.2.2019

Ministryně zemědělství Gabriela Matečná vyzvala řetězce, aby neprodávaly polské maso. Víceré už podle ní avizovaly, že tak učiní. 28.2.2019