Spor o to, zda existuje havlismus či nikoliv, a zda je výraz havlismus korektní, jsem nevyvolal já (jak se domnívá J. Herda), ale Petr Pithart, když napsal: „“Ale když se začíná používat odporné slovo „havlisté“, „havloidi“, „havlismus“, tak to pro mnoho lidí, například pro mne, diskuze končí, ještě než začala. Mluvit se má o Václavu Havlovi, dramatikovi, disidentovi, trojnásobném vězni, prezidentovi – ale ne o nějakém neosobním „havlismu“. Tak se kdysi u nás mluvilo o „sionismu“, „titoismu“, „šikovštině“. Nevím, jak je to v jiných jazycích, ale v češtině už těmi příponami toho člověka a jeho myšlení předem degradujete na nějakou ubohost nebo lumpárnu.“ viz článek zde.
Petr Pithart a jeho následovník J. Herda se hluboce mýlí, když popírají ústrojnost vzniku pojmu „havlismus“. Havlismus je stejně čistý a neutrální pojem, jako platónismus, aristotelismus, marxismus, leninismus, trockismus, buddhismus, konfucianismus, epikureismus, manicheismus, pythagoreismus, taoismus, hegelismus (častěji hegelianismus), perónismus, frankismus, freudismus, jungismus, bahaismus, thatcherismus, reaganismus, gaullismus, lamarckismus, darwinismus, mendelismus, pelagianismus, kalvinismus, augustinianismus, fordismus, taylorismus, batismus, řídce i husismus, atd., které byly všechny vytvořeny z příjmení svého duchovního otce (mnohdy zakladatele) a neutrální koncovky „-ismus“. Případně z křestního jména a stejné koncovky (josefinismus). Případně lze do stejného způsobu vzniku zařadit i křesťanství, jako překlad termínu christianismus.
I výraz titoismus se běžně používá neutrálně v anglické a dokonce i v srbochorvatské a slovinské literatuře. Slovo nemůže za to, že ho zneužili stalinisté k posměškům. Stejně tak výraz „sionismus“ je běžně celosvětově užívaný, a sionisté jsou na něj hrdi. Má být trestán i pojem sionismus svým morálním zákazem za to, že ho stalinisté zneužili? Nestačí, že stalinisté trestali sionisty? Mají dnes demokraté trestat v češtině i pojem sionismus jeho zákazem pro slušné lidi, když v jiných jazycích existuje neutrálně a pro sionisty hrdě? Je snad čeština jediným jazykem na světě, který bude moralizovat mezinárodně uznávané pojmy a kádrovat je?
Něco jiného je to s dehonestujícími koncovkami „-oidismus“, „-ovština“. V tomto s P. Pithartem souhlasím. A přidávám k tomu i koncovku „-istika“ („havlistika“), posměšnou podle vzoru chytristika, i když tím si nejsem zcela jistý – nejsem jazykovědec. A jsou i jiné hanlivé varianty, méně rozšířené, které jsem pro pojem havlismu kdy četl, a které jsou trapné a ubohé natolik, že je raději ani neuvádím, i když nejsou vulgární.
Ani mně se nelíbí výraz havloid/havloidisté, protože tento výraz je nefér. Je apriorně dehonestující svojí koncovkou. Ale výraz havlismus/havlisté je neutrální a nemůže za to, kdo ho používá.
Zdroj: Blog autora
Vážení čtenáři, Vážený pane Pillmanne, dovolím si jen krátkou poznámku. Autorem slova havloid jsem já, přiznávám se na plné čáře. Byl jsem prvním, kdo jej v roce 2010 prvně použil. Plně s Vámi souhlasím, že se jedná o výraz dehonestující, ale ne vulgární, jak pan Pithart uvádí. Jako autor slova musím vědět co znamená. Koncovka -id, nikoliv -oid, je tam k havlo- přidána z jiného důvodu, má připomínat bolid, tedy velmi jasný meteor, který rychle shoří. Proto i havloidi.
Tak jako i pravda o samotné Havlovi vyšla už za doby jeho života na světlo světa. Ovšem po zlidovění si vše žije svým životem, proto samotní havloidé, a Pithart je havloid, mohou toto slovo považovat za vulgární. Ovšem pravý význam jsem si také jako autor dovolil definovat.
Havloid je člověk, který Vás za Vaše peníze, za použití násilí, přesvědčí o jeho pravdě.
Radek Velička, šéfredaktor