Na základě vyjádření Ústavního soudu musel potvrdit v červenci 2003 platnost referenda prezident Václav Klaus. Smlouva vstoupila v platnost o rok později 1. května 2004!
Smrt nastala okamžitě!
Ale co tomu předcházelo?
Takto nás zvali do Evropské unie Řekové - masáž na českého občana!
Přijďte do Evropské unie na ouzo a budou vám padat pečení holubi do hu... (úst)
A diváci Novy zažívali překvapení. Dosud ve své televizi slýchávali spíše některé (údajně - dnes víme, že je to pravda) nepravdivé mýty o tom, jaké nepříjemnosti nás čekají po vstupu do Evropské unie. A pak? Nova, známá svým rezervovaným postojem ke vstupu do unie, začala vysílat šoty, ve kterých diváky upozorňovala především na výhody členství.
Moderátor Novy telefonuje občanům v roce 2013
Dřívější nezaměstnaný se raduje, jak mu jde v Evropě odbyt slivovice, vězeň si zoufá, že "začala fungovat policie a soudy". Mladí manželé zase vzkazují, že jejich babička je na důchodovém odpočinku v Portugalsku. To vše se odehrávalo v roce 2013, kdy moderátor Novy Rey Koranteng v minutových šotech obvolával občany a ptal se jich na život v unii.
Dnes naši důchodci jezdí na Seychely? Tu špínu nezapomeneme, ale Rey Koranteng vesele vysílal dál...
A Česká televize nezůstávala pozadu, někteří herci měli žně a doživotní práci na dalších projektech:
Bylo to především "Evropské referendum" s herci Janou Bouškovou a Václavem Vydrou, či "U nás v Evropě", které pojednávalo o životě v jednotlivých kandidátských zemích. "Jsou to pořady, které jsme platili z vlastního rozpočtu. Například Evropské referendum stálo televizi 2,2 miliónu korun," podotkl tiskový mluvčí České televize Richard Klatovský.
Vlastní pořady připravoval i Český rozhlas. "Všechny stanice Českého rozhlasu věnují Evropské unii více než dvanáct hodin týdně," uvedl mluvčí rozhlasu René Zavoral.
Rozdělení peněz daňových polatníků pouze příznivcům vstupu
Na kampaň bylo přiděleno bez schválení parlamentem 200 miliónů korun z rozpočtové kapitoly Ministrestva zahraničí ČR. Tyto peníze měly být podle všech demokratických zvyklostí rozděleny rovným dílem mezi zástupce i odpůrce vstupu. Nejen že se tak nestalo, vláda sáhla dokonce k „nulové variantě“.
Rovný díl demokracie pro a proti znamenal, že na "pro" byly dotace 100%, opozice nedostala nic, dokonce nesměla ani do médií.
Organizacím, které odmítaly vstup, nedala žádné prostředky. Jednalo se o flagrantní porušení všech demokratických principů. Ministerstvo zahraničí ČR, které mělo tuto agendu na starosti, nejprve vyčlenilo pro organizace z určených 200 milionů pouze 7 milionů. Zbylých 193 milionů rozdělila komise MZV bez výběrového řízení jednotlivým reklamním agenturám, které z našich daní i z daní odpůrců EU zadávaly televizní šoty a vytvářely billboardy z propagandistickým obsahem ANO pro vstup. Pro odpůrce vstupu se tak „smrskly“ státní peníze na pouhých 7 milionů.
A jak to bylo s oněmi 7 miliony?Po poctivém podání projektů, které počítaly s alternativou vládní kampaně a pohybovaly se v řádu milionů, bylo všem organizacím odmítajícím vstup do EU sděleno, že bohužel nebyly jejich projekty schváleny a nedostaly nic. Těchto sedm milionů, komise MZV přidělila nakonec organizacím podporujícím vstup. Tímto byla pro stát otázka rozdělení peněz vyřízena. Občané neměli možnost se proti tomuto výroku odvolat a kampaň spěla ke svému vyrcholení. |
3) Veřejnoprávní prostředky šířily pouze propagandu pro vstup do EU
Evropa pro začátečníky i pokročilé
„Rozumíte tomu, co vám o evropských problémech politici říkají?“ Ptá se v úvodu nového publicistického cyklu Monika MacDonagh-Pajerová. Evropský manuál nehledá „jediné správné řešení“, nenabízí jednoznačné odpovědi, ale překládá divákům evropská témata do srozumitelné podoby, přičemž dává vyvážený prostor argumentům představitelů různých názorových směrů tak, aby si odpověď mohl každý formulovat sám.
Což znamená, abychom všichni hlasovali "ANO pro Evropu"!
Co vedlo bývalou diplomatku a aktivní členku sdružení ANO pro Evropu k přípravě tak rozsáhlého projektu?
„Působila jsem v 90. letech jako kulturní atašé v Paříži a potom jako administrátorka kulturního výboru v Radě Evropy ve Štrasburku. Když jsem se asi před deseti lety vrátila z Francie, měla jsem pocit, že jeden z hlavních úkolů naší republiky, totiž vstup do Evropské unie, tedy onen faktický návrat do Evropy, který si naši političtí představitelé po listopadu 1989 předsevzali, je tak trochu ohrožen. Že je veřejné mínění rozpolcené a občanská informovanost o evropské problematice malá. Některé aktivity jsem tedy začala vyvíjet už na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, například v rámci časopisu Srdce Evropy. Zdálo se mi ale, že veřejné mínění před referendem o vstupu mohu zásadněji ovlivnit jedině prostřednictvím televize a rozhlasu. Tak vznikly první pořady o Evropě. V České televizi cyklus Naskočíme?, v Českém rozhlasu – Radiožurnálu Studio Evropa. Tehdy se jednalo o základní informovanost, co je to Evropská unie a proč by bylo dobré stát se jejím členem. Odtud byl jen krůček k založení občanského sdružení ANO pro Evropu, které dnes připravuje cyklus Evropský manuál.
Nejzajímavější je, že všechny "penězovody" dříve dostupné se prostě vymazaly a kdyby nebylo těchto vyjádření, dalo by se popřít, jak se desítky miliónů vyvoleným rozdalo.
A Lisabonská smlouva už to jenom podtrhla
Česká veřejnoprávní média jedou už dnes do Evropské ...
strategie.e15.cz ›
Český rozhlas 6 (archivováno)
4. 6. 2003 - Moderátorka (Jana Šmídová): Paní Pajerová, vaše sdružení Ano pro