Už mi lezou krkem slaboduché texty o Národní galerii, kde hlupáci vykládají o mém One man show, centralizaci, atp. V době, kdy jsem nastupoval do NG (kde mimochodem neblaze a marnotratně působil současný gen. ředitel Jiří Fajt), kde existovalo 25 kont s nejrůznějšími podpisovými právy, kde se utrácelo za nesmysly a aktivity sbírek se překrývaly a dublovaly, nezbylo mně nic jiného než rázně změnit tento rozbředlý moloch.

Milan Knížák

Veletržní palác vypadal jako vystěhovaná okresní nemocnice a tamější kurátoři ani nevěděli co mají v depozitářích.

Mým hlavním úkolem po prvotním chirurgickém zákroku bylo vybudování trvalých expozic, které jsou pro muzeum umění zásadně důležité.

U nás si lidé kroužící kolem umění často pletou Národní galerii s kunsthalle. To, že některá tzv. světová muzea vytvářejí zmatenou politiku nepřetržitých inovací považuji za zcestné. Znám situaci velmi dobře, poněvadž jsem 11 let byl členem BIZOT GROUP, což je společenství ředitelů všech velkých euroamerických muzeí umění.

Chtěl jsem a musel jsem doplnit sbírky o podstatné osobnosti českého umění pozdní moderny a snažil jsem se vytvořit co nejširší sbírku současného umění.

Za mého působení získala NG 12 000 akvizit z nichž velkou část donacemi.

Vzniklo nakladatelství NG, které vydalo řadu publikací z nichž velká část byla oceněna jako „nejkrásnější knihy roku“.

Dovedl jsem do konce renovaci Paláce Kinských a získal dva paláce na Hradčanech a peníze na jejich renovaci.

Zbavil jsem Palác Kinských okupace knihkupectvím paní Železné a maximálně srazil výši pokuty, kterou NG dostala za špatné hospodaření mých předchůdců. Ale především se vybudovaly všude důsledně komponované trvalé expozice.

Vzniklo Muzeum českého kubizmu v legendárním domě Černé Matky Boží, kterého se můj psychopatický následník Rösel zbavil zrovna tak jako vlajkových plastik před Veletržním palácem, které propachtoval ostravskému magnátovi Světlíkovi. A ničím to nenahradil. Plastiky hlásaly, že ve VP sídlí umění. Dnes je to opět anonymní dům.

Mohl bych pokračovat například výčtem titulů, které vyšly za mého působení. Nikdo si nedal práci, aby spočítal a vyjmenoval výstavy, které se za mé éry uskutečnily a které byly především cílené k tomu, aby prezentovaly českou scénu, poněvadž já se nestydím za to, že jsem vlastenec a považuji naši kulturní identitu za hlavní identifikační znak v tomto globalizujícím se světě.

Nebál jsem se vytáhnout z temnot umělce na které jak totalita, tak nová doba zapomínala. Doplnil jsem sbírky podstatnými díly, které zásadně mění zavedený pohled na české umění, kterého se tvrdošíjně drží naši zajetí kunsthistorici.

Mohl bych dlouho pokračovat, poněvadž mých 12 let bylo plné usilovné, každodenní práce, mnohdy za velmi nepříznivých podmínek, poněvadž stát se nehlásil k povinnosti chránit své kulturní dědictví a ministři kultury se měnili jak listy v kalendáři.

Musím zdůraznit, že řada lidí pracujících v Národní galerii byla pro mne velkou oporou a jejich pracovního nasazení a charakteru si neskonale vážím. Chtěl bych také poděkovat již zemřelému ing. Tajčovi, který byl v roli mého ekonomického náměstka nepostradatelný. O to víc opovrhuji těmi, kteří plavou na vlnách konjunkturalismu.

Média naslouchala hlupákům typu Jiřího Davida, Lenky Lindaurové, Davida Černého apod., kteří živeni svou nevzdělaností, záští a touhou prorvat se na výsluní neustále pomlouvali NG aniž do ní vešli. Média jsou nevzdělaná a podléhají všem módním a skandálním impulzům. Neodpustitelné bylo, že zcela zazdila fenomenální výstavu malovaných plošných loutek a dekorací ze 17.–19. století zapůjčené Čínskou Národní galerií v Pekingu poprvé mimo Čínu a dokonale zobrazovala život v tehdejší Číně. Kdyby taková výstava byla v Londýně nebo Paříži, tak se na ní pohrnou houfy českých turistů. U nás jí média pohřbila proto, že „Čína nedodržuje lidská práva“??!! Je to idiocie nejvyššího kalibru.

Ale dost. Vy všichni co o tom píšete, záměrně anebo z vrozené hlouposti se nezajímáte o skutečnost. Jste jen věchýtky ve větru pomíjivých trendů. Chcete být světoví. Já kašlu na světovost. Vedl jsem Národní galerii jako Čech, který si váží českého umění a který pro něj dělá všechno co je v jeho silách.

Zdroj: milanknizak.com