V českých médiích se zažilo rčení, že kam prezident Zeman šlápne, tam sto roků tráva neroste. Ovšem, stačí krapet zdravého rozumu a je všem jasné, že tohle úsloví sedí hlavně na „mírumilovnou činnost“ US Army, která je živou vodou pro zrod podřezávače lidských krků z teroristické svoloče Islámský stát. Jako by krví obětí zrůdného násilí pokropili neřády ze všech islamistických zemí. Pročpak…?

Publicista Břetislav Olšer

Teroristé IS postupně jako mor šíří svou nákazu od Sýrie, Iráku až po Libyi, Somálsko, Nigérii a další africké státy. Podřezali přes dvacet egyptských dělníků, když předtím upálili jordánského pilota a už to sviští nálety Jordánska i Egypta; Francie na tom vydělala asi šest miliard USD, když prodala egyptským ozbrojeným silám Egypta dva tucty víceúčelových bojových letounů Dassault Rafale a dvě fregaty třídy FREMM . Suma sumárum; nyní už jsou zvrhlí vrahové od Evropy jen pár stovek kilometrů; od Malty jsou jen  350 kilometrů, od Sicílie o padesát kilometrů dále. Islamisté IS nabídli Libyjcům černou vlajku a ti ji přijali. Brzy může být ze Středozemí nové Somálsko.

Zničená Libye plná nekontrolovaných zbrojních arzenálů, je ideálním místem pro útok islamistů s černým praporem proti jihoevropským městům; mají se do nich dostat po moři jako uprchlíci. V propagandistickém materiálu Islámského státu to napsal významný náborář do jeho řad Abú Arhím Libím. Napsal to britský deník The Daily Telegraph. Takže se v Česku musela sejít partička politiků, odborníků a armádních potentátů, aby zjistili, co každý soudný člověk ví; bezpečnost naší země je katastrofální. Stačí jen několika denní výpadek energií a jsme nahraní, natož abychom si věděli rady s africkými imigranty, u nichž nikdo nepozná, co mají za lubem. Živá voda se nezjeví jen tak; buďto se stane zázrak, když prelát Halík pokropí násilí svěcenou vodou, jelikož vraždy islamistů jsou nejkratší cestou k Bohu, nebo je to odplata za deset a více let, kdy se cizí západní vojska snažila ponížit, vybít a okrást Iráčany, Syřany, Libyjce či Somálce.

Následně se v nic nenávist k nepříteli změnila ze zlověstného podhoubí v krutému násilí. Můžeme si fáze tohoto počínání připomenout po pořádku. Zvláštní zmocněnec OSN pro Irák Nikolaj Mladenov radě řekl, že v lednu bylo v bojích zabito na osm set lidí. Nejznepokojivější zprávy o útocích na sunnity podle něj pocházejí z oblastí, které už armáda s pomocí milicí a Kurdů osvobodila. Zmocněnec zmínil také fakt, že IS používá odebírání orgánů obětí jako způsob financování svých operací. Skupina drží podle odhadů až třetinu území nejen v Iráku, ale i v Sýrii a zavádí tam islámské právo šaría. Obdoba Kosova a zabíjení Srbů, za jejichž tělesné orgány zbohatl kosovský premiér a miláček Albrightové Thaci… Islám je mírumilovný…

Že ta všecka hrůza přece nevznikla bezdůvodně, bez vnějších vlivů? Naopak vlivem depresí, které se rodí v muslimech na základě násilí a filosofie zbrojního průmyslu: „Začít znova“ na pozadí destrukce? Strach a sociální zoufalství, bezpočet mrtvých a zvěrstev, dostatečně zdokumentovaných nezávislými médii. Žádná euforie… Došlo k historickému zvratu a propadu v ekonomickém a sociálním vývoji země. Úspěchy byly zlikvidovány. Invaze NATO a okupace jsou známkou ruinujícího „znovuzrození“ životní úrovně, viz. příklad Libye; celá země byla destabilizována a zničena, její lidé vrženi do propastné chudoby. Cílem bombardování armádami Západu Spojených států, resp. NATO, bylo od prvopočátku zničit životní úroveň zemí, jejich zdravotnickou infrastrukturu, školy a nemocnice, jejich systém dodávek vody a energií všeho druhu…

A pak to vše zlikvidované „znovu vybudovat“ za pomoci dárců a věřitelů, pod záštitou MMF a Světové banky. Mezitím investoři a dárci nastoupili na pozice v duchu hesla:. „Válka je dobrý byznys.“ NATO, Pentagon a ve Washingtonu sídlící mezinárodní finanční instituce (IFI) působí za úzké koordinace. To, co bylo NATO zničeno, bude obnoveno a financováno vnějšími věřiteli Iráku, Afghánistánu, Libye či Sýrie pod hlavičkou „Washingtonského konsensu“. Diktát „volného trhu“ je nutnou podmínkou pro zavedení západního stylu „demokratické diktatury“. Asi desítky tisíc útoků na civilní cíle, včetně obytných oblastí, vládních budov, vodovodního systému a elektráren i na svatby a pod…

„Komunita dárců“ přislíbí, že (ukradené) peníze půjčí zpět na financování poválečné „rekonstrukce“ třeba Libye, jež tak byla odsouzena připojit se k řadám zadlužených afrických států a dalších zemí, které byly zataženy do chudoby MMF a Světovou bankou po nástupu dluhové krize na počátku 80. let. MMF navíc přislíbí dalších 35 miliard dolarů (úvěrů) zemím zasaženým povstáními “arabského jara”.  Formálně uznaná vládnoucí dočasná rada, jako legitimní moc poté otevře dveře bezpočtu mezinárodních půjčovatelů, protože se Západem  zruinované ekonomiky snaží po letech války znovu obnovit…

Zápach ropy stále povzbuzuje koloniální vzpomínky bývalých metropolí megalomanských říší. A tak politici, kteří se ještě zcela nedávno s plukovníkem Kaddáfím objímali, využili příležitost a dnes jej démonizuji, štvou ho jako lovnou zvěř. Obdobně, jako to bylo v případě iráckého Saddáma Husajna. Kaddáfí aktivně podporoval panarabské a později panafrické hnutí. Byl hlavním iniciátorem založení Africké unie. Pod jeho vedením se ovšem Libye stala státem s nejvyšší životní úrovní na obyvatele v Africe.

Také podle indexu lidského rozvoje – což je souhrnný údaj, který kombinuje příjmy, vzdělanost a zajištění zdraví a užívá jej OSN v každoročních Zprávách o lidském rozvoji. Libye prostě je, vlastně do bombardování byla, nejúspěšnějším africkým státem. Vzpomínky na minulost. Kaddáfího Libye měla HDP na obyvatele $ 14.192, měsíční podpora v nezaměstnanosti $ 730, měsíční plat zdravotní sestry $ 1.000, příspěvek při narození dítěte $ 7.000, nevratná dotace státu na získání bytu pro novomanžele $ 64.000, cena benzínu $ 0,14/ liter. Bezplatné je zdravotní péče, školní vzdělání, nájemné neexistuje, platby za energie v domácnosti se neúčtují, až polovinu ceny automobilu dotuje stát, alkohol se neprodává… Co z toho zbylo dnes…?

Tak se u některých politiků rodila děsivá představa o tom, že by se Libye mohla stát vzorem pro Afričany. A nejen pro ně. Nebo dokonce vůdcem panarabské revoluce. A kde by se pak předváděly nové zbraně spojenců…? Kdo by se dělil o libyjskou ropu? A v Libyi se přece nachází 3,3 % prokázaných jejích světových zásob. Západ, to nejsou jen Spojené státy, ale též Francie, co si musí dát záležet, aby neztratila glanc poté, kdy jeho dnes již bývalá ministryně zahraničí Michele Alliotová-Marieová nabízela pomoc Tunisku při rozhánění manifestací.

Navíc by se některým pařížským politikům líbila Francie jako dominantní západní hráč v arabském světě. Proto také byla první zemí, která uznala Národní radu, alternativní vládu ustavenou rebely. Po Francii jejich vládu uznal ještě Katar. Ministryně Alliotová-Marieová doplatila na svou dovolenou v Tunisku v závěru roku 2010. Hostil ji klan prezidenta Zína Abidína bin Alího, který pod tlakem povstalců v lednu uprchl ze země. Ministryni ubytoval ve své rezidenci prezidentův spojenec, podnikatel Azíz Milíd. Poskytoval jí své letadlo k cestám do vnitrozemí. Ministryně se “odvděčila” tím, že počátkem ledna, kdy protesty zesílily, nabídla bin Alímu režimu slzný plyn.

Kaddáfí zase neskrýval během jednání s Riceovou obdiv, který k ní cítí, a oslovoval jí Lízo nebo také “má malá černá africká ženuško”, píše dnes agentura AFP. Mezi dary, které Riceové dal, uvádí zpráva amerického ministerstva zejména prsten s diamantem a přívěšek ozdobený Kaddáfího portrétem. Riceová také obdržela od Kaddáfího blíže neupřesněný hudební nástroj. Podle libyjské oficiální agentury Jana ale šlo o loutnu. Celková hodnota darů, které si Riceová z Libye odvezla, dosáhla 212.225 dolarů, konstatuje zpráva. Bez daru neodjel z Libye ale ani mluvčí šéfky americké diplomacie Sean McCormack. Ten dostal švýcarské hodinky, opět ozdobené Kaddáfího portrétem.

Zemanův výrok o ukrajinské chřipce včetně konstatování, že virus cholery se v Iráku změnil dávno ve zhoubnou rakovinu, opět dokázal, že česká hlava se nemýlí a má to ve své hlavě zatraceně dobře srovnané, na rozdíl od knížete Karla Spáče I. a jeho nohsleda Kalouska…

Zdroj: Blog autora