Cukrářský oligarcha Pjotr Porošenko, co si koupil za miliardy mj. i díky svému televiznímu Kanálu 5. křeslo prezidenta Ukrajiny, musel být včera notně vyděšený a ponížený. Napřed vyhrožoval se stanným právem, (žádná kachna; rozhodnutí o vyhlášení stanného práva jsou v zapečetěné obálce) potom s výjimečným stavem, aby nakonec „čestně, organizovaně a hlavně plánovaně“ přikázal svým vojákům v Děbalcevském kotli složit zbraně.

Porošenko a Obama – Pes a psovod | Foto: Česká televize

Má toho málo, čokoládový král? Nebýt  jeho falešné hrdosti, nemusely být tisíce mrtvých, zraněných a zajatých, stačilo poslechnout parametry minského příměří. Že stříleli separatisté? Ano, ale až po Ukrajincích, vzbouřenci naopak jako první začali stěhovat do domluvené vzdálenosti těžkou vojenskou techniku. Nafoukání Porošenkové si mysleli, že když mají za sebou NATO, CIA a EU včetně sankcí, že to mají v prostě “ kabeli“. Neměli…. Diví se? Pozdě bycha honit; kdyby někdo připravoval zákon o zákazu ukrajinštiny, nevím, jak by byli potěšeni, přestože návrh se zákazem ruštiny byl nakonec zrušen.

Ale věřte Jarošům z Pravého sektoru, Banderovcům ze Svobody, cukrářům a Jaceňukům, co si pletou dějiny a tvrdí, že Sovětský svaz napadl Hitlera? Kdyby nedošlo k majdanskému puči a šikanování proruských obyvatel, možná by Krym, Doněcko a Luhansko i Děbalcevo byly pořád součástí celistvé Ukrajiny… A česká média by nepsala, že Rusko přestává dodávat zemní plyn Ukrajině, ale Novorusku; není snad tato oblast pořád ještě Ukrajina, jejíž prezident nechává bombardovat své občany…? Stalo se;  a co tedy nyní znamená obsazení významného železničního uzlu? Spojení mezi Doněckem a Luhanskem? Dobrá volba, nicméně tady jde o psychologii; totálně znemožnit politické i vojenské velení Ukrajiny před vlastními vojáky.

To je rána Kyjevu na solar. A také hned přišla reakce; ukrajinské úřady jsou sice připraveny vyhlásit stanné právo, ale není to z mezinárodního hlediska dobré, uvedl Sergej Pašinski, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a obranu. Ukrajina tak byla zneuctěna a lapající po dechu Porošenko alespoň místo stanného práva a výjimečného vojenského stavu žádá OSN o vyslání mírových sborů. Přitom mu nevadí, že jen z Česka dostal předloni zbraně „ostřejšího“ kalibru za 110 milionů, loni sice jen za osm milionů, ale embargo neembargo EU, je to tak. Omylem ministr zahraničí Zaorálek to však popírá s tím, že našim zbrojařům tak šlapou na paty, že se vztekají a lžou. A měl na mysli společnost CZ Hermex.

Jak se dělá ta správně drsná reportáž z dnešního Krymu? Stačí si pustit ČT ve chvíli, kdy má slovo reportér Karas. Ví, jak na to; co nenatočí kamera, to nahradí hustým výrazivem – vtrhnout, zmocnit se, napadnout, střílet, dobýt… Několik tisíc ukrajinských vojáků se přidalo k ruské armádě, byť pan Karas uvádí, že jen pár, naopak se nehne z jediné ukrajinské posádky, která čítá přes sto vojáků a přísahá, že bude bránit Ukrajinu před útokem Rusů do posledního dechu… A výsledek? Nic z toho, ani o tom, že řada bývalých ukrajinských vojáků proklíná svoji neonacistickou vládu, která je týdny nechala bez povšimnutí, žádné rozkazy, upozornění, nic… Je to zrada, říká mladý voják, co má za ženu Rusku a na hřbitově své nejbližší z rodiny, které nemíní opustit. Proto se přidal k ruským vojákům a slíbil věrnost ruské armádě. Mnozí Ukrajinci svléknout vojenském sukno napořád, ale na Krymu zůstanou a budou respektovat Ruskou federaci.

Dle nich to nebyli oni, kdo zradili Ukrajinu, ale naopak Ukrajina, která zradila je; sice končí, ale nemohou přijít na jméno svým velitelům z Kyjeva. Nechali je na holičkách. Krym je pro ně budoucnost, na Ukrajině pro ně není práce, ke všemu mají obavy, že by je čekalo soudní stíhání pro zradu. Paradox. Co je to demokracie? Mimo jiné také hlasování, kdy vítězí demokratická většina. Normální logika slova demokracie; demos – lid a kratein – vládnout. A na Krymu rozhodl hlas ruské většiny; skoro 97 procent s více než dvou milionů obyvatel dalo hlas připojení k Rusku.

Děbalceve bylo Porošenkovo Waterloo; ukrajinští vojáci je zase přirovnávali k Čečensku, kde také chybělo vedení armády, zásobování jídlem i zbraněmi; trpěli hladem, žízní, hygienickou hrůzou a nemohoucností, mnozí ani netušili, kde, proč a nač se nacházejí, nikdo se o ně nestaral, velitelé jakbysmet. Totální fiasko, přesto Porošenko dal mele svou o hrdinech Ukrajiny. Přesto si telefonoval s Putinem, s nímž se údajně dohodli na dodržování příměří. Anální politika však krachující hlavu ukrajinského státu asi nezachrání…

Zkrátka statečný Porošenko je u konce s dechem, asi proto též mlčí, že mezi zatím zabitými “skutečnými” Ukrajinci byly již loni stovky zahraničních žoldnéřů: polská PMC (soukromá vojenská jednotka) „ASBS Othago“, americká PMC „Greystone“, americká PMC „Academi“ (do roku 2009 zvaná Blackwater) i pobaltské ženy snajperky… Je ještě mnoho dalších vojáků z různých soukromých armád, naverbovaných v různých zemích: Litevci, Estonci, Kosovští Albánci, Gruzínci, Bosňané, Turci, Švédové, Finové, Dánové… Němci mezi obklíčenými v městečku Děbalceve nejsou…

Nic mu nepomohlo, že se tajně sešel s americkou delegací vedenou ředitelem Národní služby pro skryté operace Frankem Archibaldem, bývalým šéfem CIA na Ukrajině Jeffrey Eganem, současným ředitelem CIA Ramymondem Marken Davisonem, Markem Buggym (CIA Istanbul), Andrzejem Derlatkou – CIA agentem v Polské zpravodajské agentuře a členem CIA Kevinem Duffinem, vedoucím viceprezidentem pojišťovny Brower. Že by to byl ten pán, co sliboval Kyjev se “zlatými ulicemi”…? Jak to bylo, když na Majdanu hořelo naposled…?

Porošenko s Archibaldem podepsali „Dohodu o vojenské spolupráci mezi USA a Ukrajinou“. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen řekl, že proces rozšiřování aliance na Východ bude pokračovat. NATO využívá Ukrajinské krize jako kouřovou clonu pro své válečné plány a USA už rozhodly o trvalém umístění vojsk ve Východní Evropě. Dvě „diplomatické zprávy“ z platformy Wikileaks dokazují, že nově zvolený prezident Ukrajiny Petro Porošenko byl agentem USA. Sláva. Je třeba Kyjev ještě víc zadlužit a dostat ho tak definitivně do finanční pasti, která udělá z Ukrajiny poslušného a všehoschopného vazala.

Pod vlajkou Pravého sektoru se zde sešly krajně pravicové, podle některých názorů až neonacistické organizace. Kromě Trojzubce je to Ukrajinské národní shromáždění-Ukrajinská národní sebeobrana (UNA-UNSO) nebo Bílé kladivo. Není však možné úplně ze všeho vinit Pravý sektor; rovněž EU  se snaží osvobodit své vojáky hlavně z Děbalcevského kotle. Podle informací z kruhů blízkých Ruské zpravodajské službě a z novoruských zdrojů se v Kotli u Děbalceva nenacházejí jen ukrajinská Národní garda a armáda, ale rovněž ukrofašistické bandy a pravidelné jednotky NATO, jejichž podíl činí zhruba čtvrtinu všech obklíčených…. Skutečným důvodem horečné kyvadlové diplomacie prezidentů a kancléřů velkých evropských zemí je tedy fakt, že v Děbalcevském kotli jsou uzavřeni i příslušníci NATO, byť jim říkají “dobrovolnické útvary”. Americké speciální jednotky, příslušníci výsadkářských jednotek z Velké Británie, příslušníci cizinecké legie z Francie, vojáci z Polska, z Izraele a Chorvatska…

Vše komplikují bojové propletence. Srovnat lze situaci na Majdanu a východě Ukrajiny, kde se dle zmateného Vondry snaží Putin dobýt území, aby mohl suchou nohou na Krym, s rokem 1968, kdy k nám vtrhla vojska pěti zemí Varšavské smlouvy. Babylonská okupační šaráda mluvila rusky, bulharsky, německy, polsky či maďarsky, a taktéž vojáci nevěděli, která bije; kde se nacházejí, rozkaz zněl; vzhůru na manévry; marně hledali, kam se skryla v rámci utajené strategie plíživá kontrarevoluce… Rozdíl zde přesto nepatrný přece jen byl; na rozdíl od Doněcka, Luhanska či Krymu nebyli v Československu lidé, kteří by v Brežněvovi viděli zachránce, jak tomu bylo ze strany krymských a doněcko-luhanských obyvatel, jež vítali Putina v kleče, jako spasitele a žehnali mu za jeho čin, který v referendu potvrdili více než 97procentní podporou připojení k RF. A nic na tom nezměnil fakt, že v Sevastopolu bylo 22 tisíc ruských vojáků, smluvně potvrzených Kyjevem za slevu na ruský plyn…

O čtvrt století se podobná šaráda opakovala v Sýrii. Dnes už je jasné, že extremisté mezi syrskými rebely drtivě převažovali. Přidali se k nim džihádisté Al-Kájdy z celého světa včetně Afghanistánu, Saúdské Arábie a Libanonu; většina ozbrojených sil v Sýrii tvořena kriminálníky a extremisty. Vzbouřenci byli vyzbrojeni chemickými zbraněmi vyrobenými USA či Gruzií… Stále častěji se vnucovala otázka: Reprezentují islamističtí rebelové ještě vůbec syrskou revoluci? Odpověď zněla jednoznačně – ne… Každý útok, který oslabil Assadovu vládu, posílil Al-Kájdu a paradoxně americký protiteroristický boj. Nebo jak to shrnuli pro Washington Post syrští liberální opozičníci: „Stále jsem proti Assadovu režimu, ale jeho svržení je nebezpečné. Islamisté a džihádisté nám ukradli naši revoluci,“ míní jeden, zatímco druhý dodává: „Pokud by režim padl dnes, přineslo by to jen ještě víc chaosu a krveprolití.“

Proto se dnes v českých submisivních novinách objevily titulky, že Rusové dobili Děbalceve, ne separatisté, a že EU chystá další sankce. Je zbytečné se šířit o dalších kontraproduktivních sankčních opatřeních, jimž se Putin s Čínou za sebou jen dál směje. A pukne smíchy, až se dozví, že opět proslula ČT; potvrdila silný zásah do ruské ekonomiky, když byly miliony kusů pastiček na myši, vyráběných v KOVO DRUŽSTVU Olomouc,  zařazeny do seznamu zakázaného dovozu do Ruska. Ve zprávách ČT 24 nešťastný předseda družstva sdělil, že na vývoz pastiček do Ruska se vztahují přísné protiruské sankce. Sdělil také, že ještě předloni dosáhl vývoz pastiček do Ruska dosáhl zisk 2,5 milionu korun. Rusko je „bolšoje“ a jistě má i hodně myší i v samotné Moskvě, bezpochyby i v Kremlu. Provozovna družstva se sídlem v Hlubočkách u Olomouce dobře vydělávala. Všichni byli spokojeni. Odbyt byl zajištěn na dlouhá léta. Lidé nestáli na „pracáku“, měli práci. Až do těchto sankčních dnů…

Porošenko své podnikání odstartoval na prodeji čokoládových bobů, v 90. letech minulého století skoupil řadu podniků na výrobu sladkostí. Jeho společnost Rošen je největším výrobcem cukrovinek na Ukrajině. K tomu společnost Ukrprominvest, jež působí v agrosektoru. Kromě podniků na výrobu sladkostí a televizní 5. kanál, vlastní i několik automobilových montoven a loděnici.. Cukrář Porošenko známý svoji čokoládou Po… „Rošen“… ko… se nyní musel vrátit z Davosu, kde měl být na Světovém ekonomickém fóru. Před návštěvou na curyšské univerzitě zveřejnili studenti na svém webu výzvu proti přítomnosti ukrajinského prezidenta na univerzitě. Podle listu Tages-Anzeiger již u vchodu do univerzity v Curychu stáli studenti s transparenty na nichž podporovali Donbass: „Donbass má právo na sebeurčení“ a „Mír a svobodu pro všechny!!“ Porošenkův projev na univerzitě byl přerušován výkřiky . „Vrahu…“

Současný ukrajinský prezident by mohl být parťákem Michala Krause, pro něhož byl rok 2001 složitý; sváděl v ČSSD boj, aby mohl být vůbec na kandidátce. Proto hledal různá témata, kterými by mohl obohatit případnou volební kampaň. Když ho oslovil záhadný pan Rigo, tak s jeho náměty velmi souhlasil a stal se rázem “ředitelem” společnosti, jež měla vybudovat v Ghaně továrnu na zpracování kakaových bobů. Bratru za 15 milionů USD, tedy asi půl miliardy Kč. Jen konec je pochmurný… pro Krause. Porošenko, co má na kontě dvě miliardy dolarů (asi 40 miliard korun), se těší pověsti muže kompromisu, spíš převlékače kabátů. Nějakou dobu patřil ke straně, která podporovala exprezidenta Leonida Kučmu, jednoho ze signatářů druhé Minské dohody. Pak se ale stal blízkým přítelem exprezidenta Viktora Juščenka a sponzorem oranžové revoluce. Několik měsíců působil jako ministr zahraničí ve vládě Julije Tymošenkové. Přesto byl krátce ministrem hospodářství i pod prezidentem Viktorem Janukovyčem. Úspěšný zpěvák – koho chleba jíš, toho píseň zpívej…

Každý soudný nick musí uznat, že některé záležitosti, pokud zapadají do mozaiky politické analýzy, je nutné zveřejnit. Je tedy potřebné se i ptát, zda měli Ukrajinci důvod odvolat Porošenkova předchůdce prezidenta Janukovyče? Byl tak špatným hospodářem s proruskými tendencemi? Víc napoví tzv. “břidlicově-plynová” dohoda, jež byla podepsána v lednu 2013 právě v Davosu na dobu padesát let. V této souvislosti uvedl ještě pučem nesesazený ukrajinský prezident Janukovyč, že dohoda s Chevronem umožní Ukrajině, aby se stala do roku 2020 energeticky nezávislou.

Janukovyčova Ukrajina tak podepsala smlouvu s anglo-nizozemskou společností Shell taktéž v objemu deseti miliard ohledně těžby plynu z břidlice v lokalitě Juzivska na východě země. Ve společném podniku měla mít 50 procent firma Shell, druhá polovina by patřila ukrajinské firmě. V ní měl mít stát 90procentní podíl a 10 procent by vlastnila soukromá firma. Jistě našeho ministra zahraničí bude zajímat, jak jeho Říše dobra mírumilovně zacházela se svými nikdy neobviněnými vězni: Bush ml., Cheney i Riceová věděli

Inu. kdo v Davosu rozsévá vítr, sklízí v Doněcku a Luhansku bouři – tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho v Curychu utrhne… Pracovně jsem pobýval na Ukrajině spoustu času, mj. od Lvova, přes Charkov, Kyjev či Doněck i Krym, až po Oděsu a Sevastopol; proto mohu říct, že Porošenkové, Tymošenkové, Kličkové, Jaceňukové, Jarošové a další Majdanisté jsou plně odpovědni za dnešní ukrajinský bankrot, protiruskou hysterii a její vzájemné hrůzné krveprolití…

Zdroj: Blog autora