Po dvou letech jsem se na Den vítězství-9.května rozhodl se opět zúčastnit průvodu v Alčevsku (LLR). Věděl jsem, že tam budou děti z „naší“ 13.školy i z Centra kultury a lidového umění (pěvecké a taneční soubory). Na náměstí Karla Marxe u Alčevského metalurgického kombinátu se před památníkem obětem Velké vlastenecké války z řad kováků shromáždili lidé z vedení města, veteráni, vojáci, občané, děti a mládež s květinami. Mezi bubeníky jsem uviděl Nasťu ze 7.třídy 13.ZŠ (tancuje v tanečním folklorním souboru Junyj Metallurg). Úvodní píseň obstaral pěvecký soubor Akkord Donbasu, následoval projev starostky města Natalie Pjatkové, vystoupení bubeníků a kladení věnců. Průvod se dal do pohybu.

Spěchal jsem do nedalekého parku Leninského Komsomolu, kde se koná kladení věnců u památníku obětem Velké vlastenecké války. Tuto část oslav jsem před dvěma lety neviděl.

V parku hlavní cestu za bránou lemovali po obou stranách žáci škol s květinami a vlaječkami. Mezi nimi byli i žáci naší družební 13.ZŠ Naděžda ze 6.-8. třídy. Zaujal mě šest metrů dlouhý plakát žáků nedaleké 3.ZŠ se jmény veteránů. U památníku s věčným ohněm stála čestná stráž a vojáci s portréty padlých. Nedaleko seděli veteráni. Také tu byly na své vystoupení připraveny děti ze Studia populární písně Eťud-Tais.

To se již od brány blížil průvod. V jeho čele šli starostka města Natalia Pjatková, veteráni, vojáci, za nimi pak další občané, studenti, žáci škol. Po projevech starostky a veterána přinesli členové Eťud-Taisu veteránům květiny a zazpívali nádhernou píseň “Spasibo vam, rodnyje naši dědy!“ V rukou přitom drželi portréty padlých. Následovalo kladení věnců k památníku, po němž se průvod vydal zpět na hlavní ulici, aby pokračoval dále na hlavní náměstí V.I.Lenina.

V čele průvodu nesli vojáci vlajky LLR, rudé vlajky a bojové zástavy, za nimi kráčeli bubeníci, starostka města s veterány. Pak následovaly pracující podniků, sportovci, děti a mládež z Domů kultury, Noční vlci. Závěr průvodu tvořil Nesmrtelný pluk.

Po příchodu z pietního aktu v Parku Leninského komsomolu jsem se spolu se Studiem populární písně Eťud-Tais připojil k velké skupině z Centra kultury a lidové tvořivosti. Skupinu tvořily děti, mládež a jejich vedoucí z nejrůznějších pěveckých a tanečních kroužků Centra. Našli jsme tu, kromě Eťud-Taisu, pěveckou skupinu Akkord Donbassa, taneční soubory Junyj Metallurg, X-SLENG, LEVIS aj. Dětí z naší družební 13.ZŠ tu bylo požehnaně: Marina, Varja a Nasťa ze 2.třídy, Lerka a Marianna ze 3.třídy, Máša ze 4.třídy, Saška z 9.třídy. Byly tu i jiné známé děti z jiných škol, jako Máša K., kterou znám z tábora Lesnyje zori, a výborná tanečnice Veronika.

Mezi dětmi z Eťud-Taisu jsem poznal vynikající zpěvačku, skromnou Alinu Povolockuju (sbírá 1.místa z nejrůznějších soutěží, byla v Rusku i Švédsku), usměvavou Lizu Martynenko, Polinu Labutinu, jednho ze dvou chlapců mezi staršími dětmi Petra Sevasťanova.

Nesmrtelný pluk. Nekonečné moře dospělých, mládeže i dětí s portréty svých předků, kteří bojovali a padli za vlast ve Velké vlastenecké válce i v občanské válce na Ukrajině 2014-2019. Mezi dětmi nesla hrdě portrét Alexeje Mozgového, velitele brigády Prizrak, Bohdanka-Doča.

Na náměstí V.I.Lenina byla postavena před pomníkem V.I.Lenina nevelká tribuna pro funkcionáře města, vojáky a veterány. Na druhé konci náměstí mohly děti obdivovat starší i moderní vojenskou techniku-tank T-64, BVP-1, BVP-2, Grad, protitankové dělo, granátomet, minomet, houfnici, obrněné vozidlo. Také si mohly vyzkoušet držení a zalícení kalašnikova a kulometu. U stolků si mohly samopal i rozebrat.

Celý průvod průvod pak procházel kolem tribuny. Některé dětské taneční kolektivy před tribunou předvedly krátké vystoupení. Projeli Noční vlci. Před tribunou se zastavila nekonečná řeka Nesmrtelného pluku. Zpěváci pěvecké skupiny Akkord Donbasu zazpívali tklivou píseň „Nesmrtelný pluk“. Při zpívání druhé sloky zpěváci ustoupili a Nesmrtelný pluk se dal pomalu do pohybu.

Po skončení průvodu vystoupili žáci kadetské školy s písní „Naše armáda“ a začal sváteční koncert dětských skupin. Hned na začátku vystoupily děti ze Studia populární písně Eťud-Tais Centra kultury a lidové tvořivosti. Děti zazpívaly hlavně vlastenecké, protiválečné písně s pěknou choreografií. Každá píseň však měla i příběh. Nádherné písně zaujaly stovky posluchačů. Se smutnou písní „To je prostě válka“ vystoupila sólistka Studia Alina Povolockaja. Byla radost pohledět, s jakou vervou zpívaly i nejmenší děti Studia (písně Pradědeček, Kaťuša). „Trojúhelníkovou obálku“ zazpívaly Liza Martynenko s Polinou Labutinou a ještě jednou dívkou. Zazněla pěkná píseň „Neberte slunce dětem“. Mě velmi zaujalo neobvyklé podání známé písně Solněčnyj krug (Pusť vsegda budět solnce).

Vrcholem vystoupení byla píseň „Milí dobří dospělí, zrušte válku!“ Píseň-apel dětí nenechala nikoho klidným. Zasáhla hluboko u srdce, lidé neudrželi slzy… Na začátku písně se zpívá: „Milí dobří dospělí, zrušte válku! A já pro vás různobarevnými hvězdami ozdobím jaro. Nakreslím vám sluníčko, které se bude smát, a více nebudu plakat, více se nebudu bát.“ Děti přišly s plyšovými hračkami v rukou a apelovaly na dospělé, že když je válka, nemohou si hrát. To symbolizovaly odhozením hraček. Nakonec hračky opět zvedly s nadějí, že dospělí vyplní jejich přání a válka již nikdy nebude.

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR