Portál se ekonomky zeptal na to, co bychom mohli očekávat, kdyby se ve volbách do Evropského parlamentu potvrdilo předpokládané oslabení tradičních demokratických stran, a naopak by v řadě zemí posílily populistické a protiunijní strany.

Markéta Šichtařová se však hned na začátku pozastavila nad slovem „populistický“ a vysvětlila, proč je nutné dávat pozor při jeho používání. Celou věc objasnila na příkladu z Paříže:

„Myslím, že bychom měli velmi opatrně zacházet se slovem „populistický“. Například loni televize hlásila, že v Paříži koncem roku 2018 protestovala krajní pravice. Pak se ukázalo, že protestovalo 300 tisíc převážně levicově naladěných lidí. Tolik lidí může být „krajní pravice“? I ukázalo se, že některá média říkají automaticky všem nepohodlným křiklounům krajní pravice, i když mají typicky levicové požadavky. A zrovna tak je to se slovem populismus či populista. Každý, kdo dnes není eurooptimista, je označován za populistu. A to i v případě, že jeho názory nejsou v dané zemi mimo mainstream neboli nejsou zrovna moc „populární“.“

Ekonomka si dále myslí, že pokud by v Evropském parlamentu posílilo postavení euroskeptických stran, a to bez ohledu na to, zda skutečně budou či nebudou populistické v pravém slova smyslu, zbrzdilo by to tempo evropské integrace.

„Ovšem, že by v EU proběhla nějaká skutečná reforma, jakási „perestrojka“, na to je asi nulová šance. Zase tak drtivě volby určitě nedopadnou. K tomu možná může dojít až při dalších eurovolbách,“ dodala odbornice s tím, že rozpad EU je dle ní mnohem pravděpodobnější než reforma celé Evropské unie.

Dále se portál dotkl také nové směrnice Evropské parlamentu. Ta zavazuje členské země do tří let umožnit na svém pracovním trhu flexibilní organizaci práce pro rodiče s malými dětmi, včetně práce na dálku, a která zahrnuje i deset dní placené dovolené pro otce.

Markéta Šichtařová k tomu řekla, že nutit na jedné straně zaměstnavatele, aby umožňovali práci z domova a sledovali na dálku přesčasy a počet hodin strávených doma u počítače, absolutně nejde dohromady. Výsledkem dle ní bude akorát to, že zaměstnavatelé propustí své dosavadní zaměstnankyně a místo nich si pořídí elektronický informační systém, tedy, že pracovních pozic plošně ubude.

„Kdyby do toho stát zaměstnavatelům nekecal, zaměstnavatelé by neměli problémy s prací z domova, s částečnými pracovními úvazky a tak dál, a maminky na mateřské by bez problémů nějakou tu administrativní práci na pár hodin denně našly,“ dodala k tématu ekonomka.

Markéta Šichtařová se již dříve vyjádřila k návrhům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ohledně reformování EU. Ekonomka je označila za utopické a prý prezidenta k podobnému proslovu vedl strach z toho, aby volby do Evropského parlamentu neskončily podobně jako hlasování o brexitu, tedy protievropsky. Šichtařová ale s Macronem souhlasila v tom, že dnes Evropa spí a ztrácí pozici ve světě. A právě proto vyzývá ke změně.