10. června 2019 - 03:20
„Byla to obrovská bitva. Překvapilo mě, že jste se dozvěděl, že Kanaďané tam byli také v D-day. Američané totiž nevědí, že tam byli Kanaďané. Američané ani neví, že tam byli Britové. A když se podíváte na filmy jako Saving Private Ryan a Band of Brothers, Kanaďané a Britové tam ještě nebyli. Ve Spojených státech je totiž prezentováno, že Američané sami porazili Německo.
Skutečností ale je, že to byla společná operace; že Britové a Kanaďané v některých ohledech hráli v Normandii větší roli než Američané, co se týče počtu vojáků, pokud jde o počet invazních lodí, co se týče počtu obsazených pláží.
„Byl to však velmi důležitý den a velmi důležitý zlom. Nebyl to však rozhodující zlom ve druhé světové válce,“ upřesňuje profesor historie Peter Kuznick a pokračuje.
„Musíme si uvědomit, že po většinu doby druhé světové války čelili Američané a Britové celkem 10 německým divizím. Sověti čelili více než 200 německým divizím. Němci ztratili přibližně 1 milion mužů na západní frontě. Ztratili 6 milionů na východní frontě. Existuje důvod, proč Churchill řekl, že Rudá armáda vytrhla střeva z německého válečného stroje. To však Američané nebyli. Skutečností však je, že Sověti porazili nacisty s pomocí Američanů a Britů a Kanaďanů a dalších. Byla to obrovská koalice. Ale ti, kdo bojovali nejvíce a většina umírajících, byli Sověti. Američané ztratili něco přes 300.000 v bojích a 400.000 celkem ve druhé světové válce. Sověti ztratili 27 milionů. 27 milionů. Již nyní v průzkumech veřejného mínění kdy jsou Američané dotázáni, kdo vyhrál válku v Evropě. 11 procent uvedlo, že Sověti vyhráli válku v Evropě. Evropané jsou na tom o něco lépe. Možná, že 15 procent lidí ví, že Sověti vyhráli válku v Evropě. Ve Francii, v průzkumu provedeném v květnu 1945, když byli dotázáni, kdo vyhrál válku v Evropě, 57 procent uvedlo, že Sověti to udělali. Teď je to pod 15 procent, kteří říkají, že Sověti vyhráli.
Tak to, co se stalo, je, že historie spadla do této hluboké černé díry a to bylo posíleno vlastenectvím v poválečném období. Opět se nesnižují ohromné úspěchy a hrdinství a oběti na D-Day nebo v Evropě ve druhé světové válce. Ale opět se musíme vrátit do této historie. Jak jste řekl dříve, Sověti opakovaně žádali Západ, aby zasáhl, aby Hitlera zastavil. Nakonec to vzdali a podepsali pakt Ribbentrop-Molotov v roce 1939. A pak Stalin, který nikdy nikomu nedůvěřuje, tak se zdálo, že důvěřuje Hitlerovi, že Němci Sovětský Svaz nenapadnou. Ale Stalin se přepočítal a v červnu 1941 Němci nakonec napadli Sovětský Svaz. A téměř uspěli. Ale Sověti se bránili. A pak nastaly velké bitvy.
Ke konci roku 1941 bitva u Moskvy, ale Sověti se ubránili. Ale velkou bitvou, skutečným zlomem, je bitva u Stalingradu. A ta začíná v srpnu 1942 a končí v únoru 1943. A oběti tam byly strašné. Mluvíme o více než milionu sovětských obětí, možná půl milionu sovětských mrtvých, několik set tisíc Němců mrtvých. A poté, co Sověti porazili německou armádu a Paulus se vzdal se svými 91 000 zbývajícími vojáky, tak 14. února 1943, Hitler říká, že bohové války přešli na druhou stranu. Po této bitvě následuje Kurská bitva. Velká tanková bitva u Kurska. A od té doby Sověti útočí a pochodují východní Evropou a střední Evropou a vydali se do Berlína.
Takže co říkám svým studentům, že pro ztrátu sovětů ve druhé světové válce 27 milionů je ekvivalentem ne jeden teroristický útok 9/11 , ale denodenně a po dobu 24 let, to jsou ztráty co sověti utrpěli ve druhé světové válce. John F.Kennedy řekl v roce 1963, že sovětské ztráty byly jako kdyby byly celé Spojených státy východně od Chicaga zničeny,“ uzavírá profesor historie Peter Kuznick.