12. června 2019 - 08:16
"Letos jsme cenu pojmuli opravdu mezinárodně," vysvětlil pro web Prvnizpravy.cz předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný.
Oceněni byli:
Ocenění za televizní a filmovou dokumentární tvorbu převzal Václav Dvořák, jehož film Ukradené Kosovo se stal po roce 1989 prvním trezorovým filmem. Česká televize jej vysílala jen jednou.
Cenu za internetovou publicistiku převzal zakládající člen hudební skupiny Olympik a politický glosátor Pavel Chrastina
Za rozhlasový cyklus Kupředu do minulosti převzala cenu moderátorka Martina Kociánová, která ve svém děkovném proslovu poradila, že při rozhovoru klidně hostovi přiznejte: "Nevím!"
Boris Koróni cenu převzal za prohlubování česko - slovenské novinářské spolupráce. Jeho Svobodny vysielač je vlajkovou lodí nezávislé žurnalistiky na Slovensku. Jeden z Koróniho kolegů je dokonce synem hlasatele, který vysílal při Slovenském národním povstání v roce 1944 ze Svobodného vysielače v Banské Bystrici.
Ruslan Kocaba je Ukrajinec z východní části země, který byl několik měsíců ve vazbě za to, že publikoval pravdivě o dění na východní části Ukrajiny. Cenu převzal za statečnost v boji za svobodu slova a odvahu při výkonu novinářské práce a jeho poděkování bylo tak trochu i lekcí pro starší posluchače, kteří alespoň na několik minut oprášili školní znalosti ruštiny.
Další cenu převzal Vladimír Pikora, ale nikoliv za sebe, i když sám rovněž píše ekonomické komentáře, ale za maminku svých šesti dětí Markétu Šichtařovou. Ta cenu získala za mimořádný přínos v oblasti ekonomické publicistiky a důvodem Markétiny nepřítomnosti byla skutečnost, že to šesté dítě se narodilo před týdnem.
Cenu za celoživotní dílo převzala spisovatelka Eva Kantůrková, která na závěr slavnostního předávání Krameriových cen uvedla do života publikaci napsanou společně s Petrem Žantovským.
Eva Kantůrková ve svém poděkování za Krameriovu cenu si postěžovala na novináře, kteří ji zařazují mezi pravdoláskaře. "Pravoláskařskou se rozhodně necítím," prohlásila autorka například scenáře k poslednímu filmu o Janu Husovi.
Někteří pravdoláskaři dokonce Evě Kantůrkové vzkázali, že její texty v knihách vázaných ani neměly vyjít, jak smutně připomenula autorka knihy Přítelkyně v domě smutku.
Prvnizpravy.cz rovněž napsaly
(ps, Prvnizpravy.cz, foto: Petr Skála)