Pokud se na situaci podíváme z krátkodobého hlediska (dva až tři roky do budoucnosti), dá se podle Pavla říci, že se ekonomice daří dobře. Ale při pohledu na vzdálenější budoucnost se ukazuje, že v roce 2030 v Česku mohou nastat zlé časy, pokud politici nepřijmou určitá opatření. Mohla by se například nebezpečně zvýšit naše míra zadlužení.
„Z mého pohledu je nutné, aby si politická reprezentace ujasnila, jestli chce ten problém řešit teď, což by znamenalo, že rozprostřeme s tím spojené náklady, nebo to teď řešit nebude, nechá to na rok 2030, případně až na rok 2047 a pak s tím spojené náklady naloží na v té době ekonomicky aktivní generaci,“ uvedl Pavel.
Dodal, že existuje několik cest, jak stabilizovat důchodový systém. Zaprvé se dá zvyšovat věk odchodu do důchodu, navíc se mohou zvyšovat daně a v neposlední řadě by se v některých resortech měly spořit finanční prostředky, které by se měly věnovat na financování důchodů.
Co se týče zvyšování daní, jednou z možností je zavedení sektorové daně. Pavel však je za to, že by se měly zvyšovat daně, nedělal by to však sektorově, ale plošně.
Jan Pavel je český ekonom. V roce 2008 byl jmenován docentem na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Působí ale také na Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Jeho hlavní působiště je ale Vysoká škola ekonomické v Praze. Píše texty jednak z oboru, tedy ekonomie, pak taky práce z vojenské historie. Učí na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od rpna 2010 radil českému premiérovi Petrovi Nečasovi (ODS) v problematice státních zákazek. Pravidla veřejných zakázek se snaží zlepšit i skrze členství v Národní ekonomické radě vlády (NERV), která připravuje pro český vládní kabinet reformní změny.