Centrum kultury a lidové tvořivosti sídlí v Alčevsku (LLR) v Kulturním domě Metallurgů. 25.5.2019 jsem navštívil zkoušku dětského pěveckého souboru Eťud-Tais (přesný název: Modelové studio populární písně Eťud-Tais). Děti nacvičovaly písně před soutěží v Brjance, která je čekala druhý den. Soubor pracuje pod vedením Larisy Ivanovny Suchomlin. Dále se na úspěších souboru podílejí ředitelka Centra kultury a lidové tvořivosti Taťjana Viktorovna Grabovič, choreografka Katarina Jurjeva a maminka členky souboru Aliny Anastasia Povolockaja. Poslední dvě jmenované navíc zpívají v pěveckém souboru Akkord Donbassa.

Soubor byl založen v roce 1994. Do začátku občanské války v roce 2014 jezdili členové souboru na různé soutěže a vystoupení po Ukrajině i Rusku, Bulharsku, Izraeli a Maďarsku, od roku 2014 pouze v LLR, DLR a Rusku. Soubor vozí pravidelně ze soutěží různá ocenění včetně nejvyšších, jako tomu bylo např. nedávno na soutěži v Doněcku. Samozřejmostí jsou vystoupení na různých svátcích, jako např. na 1.máje, 9.května-Dnu vítězství, 12.května-Dnu republiky, 1.června-MDD, Dnu horníka, Dnu města Alčevska aj.

V souboru zpívá přes třicet děti od tří do sedmnácti let ve třech věkových skupinách: mladší 3-8 let, střední 9-11 let, starší 12-17 let. Čtyři nejstarší členky vytvořily nedávno v rámci souboru Eťud-Tais malé pěvecké kvarteto Molodo Zeleno (Lejla Abudan, Sofia Potapova, Alina Povolockaja a Violetta Vatanina). Mnoho písní ale děti nacvičují a zpívají společně bez ohledu na věk.

Několik dětí z pěveckého souboru nejen zpívá, ale i tancuje v tanečním souboru Junyj Metallurg. V článku o tanečním souboru jsem psal o Polině Labutině, Petru Sevosťanovi a Dáše Kostěnko. Ukázalo se, že to ještě není všechno. Zpívá i tancuje také Alisa Vlasova, Sofia Zajac a několik nejmladších dětí.

Ve velkém sále probíhala poslední zkouška souboru před soutěží ve Stachanově. Viděl jsem děti, které jsem viděl vystupovat na slavnosti 1. i 9.května (Alinu Povolockou i celé Molodo Zeleno, Polinu Labutinu, Dašu Kostěnko, Petra Sevosťanova, Kosťu Muchina, Lizu Martynenko, Kiru Rubanovu, Alisu Vlasovu, Nikol Storoženko, Polinu Popovu… Zkouška byla velmi náročná, některé písně (např. Zvjozdočka-Hvězdička) bylo nutné zazpívat několikrát. Důraz byl kladen i na estetický projev, pohyby těla, příchody a odchody. Děti, které měly už po zkoušce, seděly v hledišti. Začal jsem je fotit a tu děti ožily! Chtěly vyfotit ten s tím a s tím, tam a onde, v nejrůznějších pozicích. Polina dokonce předvedla i gymnastický prvek- most. Děti se smály a žertovaly. Petr si přítomnost děvčat užíval, bylo mu s nimi veselo. Poznal jsem, že je to dobrý a přátelský kolektiv.

Po zkoušce se děti shromáždily v hlavní místnosti Studia. Byl zde i šikovný malý bratr Poliny Jelisej. Viděl jsem jej mockrát vystupovat, ale nenapadlo mě, že je to bratr Poliny. I když mě již děti znaly, představil jsem se jim a pověděl jim stručně o činnosti naší Společnosti přátel LLR a DLR a Českého kulturního centra Julia Fučíka v Lugansku. Potom jsem s dětmi natočil video, které jsem zde nedávno již umístil. I zde byla s dětmi legrace.

Děti se představily, prozradily svůj věk, jak dlouho jsou v souboru a co se jim tu nejvíce líbí. Dopustil jsem se chyby, že jsem se na jméno a věk Petra ptal dvakrát. Ale Petr měl smysl pro humor-jednou odpověděl, že je mu 12 let, podruhé 11 let. Některé děti působí v souboru i pět-šest let. U starších je to možné, ale Polina řekla, že je v souboru osm let. Od tří let, ptám se. Polina trochu znejistěla a opravila se, že to ne, že si to přesně nepamatuje. Jelisej řekl, že je mu šest let a v souboru působí tři roky! Co se dětem nejvíce líbí? Shodly se, že dobrý kolektiv, vedoucí, přátelská atmosféra, pohoda. Děti zde našly nové kamarády. Líbí se jim i vystoupení a účast na soutěžích. Jelisej se na dotaz podíval s úsměvem na sestru Polinu, zamyslel se a prohlásil rozhodně: „Protože je tu moje sestra!“, což všechny upřímně rozesmálo. Petra, který byl až donedávna v souboru mezi dětmi střední a starší věkové skupiny jediným chlapcem, jsem se zeptal, jak se cítí mezi samými děvčaty. Petr s úsměvem prohlásil, že výborně, že děvčata jsou pohodová a výborné kamarádky. Je mu s nimi veselo a užijí si plno legrace. To jsem nakonec opravdu sám před několika minutami viděl ve velkém sále…

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR