S tématem přišli s naivisté z Pirátské strany a Zelení v Mostě, protože nikdo hloupější na politické scéně o tom nemluvil, upozorňuje František Roček, a dodává, že se proto nediví, že také nechtějí obytné kontejnery pro cikány v Chanově.

Ještě radikálněji vidí situaci ředitel Stavebního bytového družstva Krušnohor František Ryba, který nové iniciativě nevěří. Rozhovor s ním Piráty nepotěší.

Nápad Pirátů a Zelených nazýváte objevováním Ameriky. Z čeho pramení vaše skepse?

„Je to další pokus dělat to, co se dělalo již mnohokrát. Přes všechny možné projekty cikáni v Chanově si úspěšně ničí domy a byty. Tři domy již musely být zbourány, totéž čeká i čtvrtý dům, blok 3. Na jeho místě chce mostecká radnice postavit obytné kontejnery. V prostředí, kde hrozí, že postupně všechno obyvatelé zničí, to je rozumný kompromis," odpovídá František Ryba, ředitel Stavebního bytového družstva Krušnohor. .

Piráti navrhli přestavbu bloků 6 a 10, kam by se mohly rodiny z bloku 3 určeného k demolici, přestěhovat. A inspirovat se evropským programem Romact o zapojení Romů do změn. V Chanově vznikla komunitní akční skupina složená z místních lidí. Plánují opatření na zlepšení života obyvatel v sídlišti. Co vy na to?

„Takhle se plánuje již desítky let. Našel jsem zápis z výjezdního zasedání stálé komise předsednictva ČNR pro řešení romské otázky v divadelní kavárně SK Benar v Litvínově 14. června 1991. Klábosení se zúčastnili dr. Milan Tatár, Zdeněk Guži, ing. Karel Holomek, Dezider Balog, Vladimír Líbal, Josef Šimeček a dále starostové a zástupci 15 měst a obcí severočeského kraje. V zápisu ze zasedání je např., že dr. Tatár seznámil přítomné s návrhem komise pro řešení romské otázky předsednictva ČNR. Namátkou přečtu některé body: zapojení Romů do občanských záležitostí, vytváření samosprávy Romů při větší koncentraci romského obyvatelstva, obnova bytového fondu v II. a III. kategorii, možnost získání kvalifikace a rekvalifikace, předškolní výchova pro romské děti alespoň dva roky před povinnou školní docházkou, rozvíjení tradičních romských řemesel atp.," vzpomíná František Ryba.

Podobné to je s programem Romact?

„Jistě. Přijde se s nějakým nápadem a ono to chvilku a v omezeném rozsahu funguje. Píše se jak je to fajn a potom pomaličku to vyvane do stále stejné slušně řečeno nepřizpůsobivé reality. Proto mi připadá směšné, když si v novinách přečtu: „Během několika málo týdnů naše skupina vygeneruje výstupy a možnosti řešení, které následně předložíme vedení města,“ sdělil pirátský expert na integraci Romů Miroslav Brož. Konec citátu. Je to prostě opět objevování Ameriky. I oni sami to vědí. V jedné z jejich reakcí jsem četl, že Romact byl Českou republikou odmítnut s tím, že integrace Romů v České republice již úspěšně běží prostřednictvím vládní Agentury pro sociální začleňování, která metodiku Romactu zná," vysvětluje František Ryba.

Odpor proti kontejnerovému bydlení je i ze strany cikánů či Romů. Co jim vadí?

„Kontejnerové bydlení je levnější, odolnější. Cikánům asi vadí, že kontejnerové bydlení odkazuje na to, že v sídlišti již zničili 4 domy," vysvětluje Ryba..

Podle Pirátů je klíčem ke skutečnému řešení zapojení Romů samých do procesu začleňování? Proč se smějete i tomuto prohlášení?

„Víme, že cikány nejlépe uhlídá a vede cikán, jeden z nich. Kdyby to fungovalo, bylo by to fajn. Odpadlo by mnoho problémů. Ale v praxi to moc nefunguje. Znám řadu slušných cikánů. Žijí normálním životem jako ostatní. Ti nedevastují domy v Mostě, Litvínově nebo v ústeckých Předlicích. Je jich ale, bohužel, velmi málo," dodává František Ryba.