Na první pohled se zdá, že USA udělaly větší ústupky než Čína. A to se dalo těžko očekávat s ohledem na tvrdá prohlášení, která před summitem zněla z Washingtonu. Doslova pár dní před schůzkou předáků obou zemí v Ósace Trump vyhrožoval zavedením cla na veškerý čínský vývoz do USA v případě, když nebude schůzka s předsedou ČLR Si Ťin-pchingem probíhat tak, jak by si přál. USA nejednou zdůraznily, že pro Čínu bude uzavření obchodní dohody mnohem důležitější, a proto USA nepřijdou zkrátka, když budou dostávat miliardy dolarů jako celní poplatky.

Z hlediska formálního se zdá, že USA udělaly v Ósace více kroků vstříc Číně: tři oproti jednomu. Dají se však tyto kroky skutečně pokládat za ústupky? Dohoda na obnovení obchodních jednání je sice kladným krokem pro obě strany, zatím to ale nic neznamená. Dříve se konalo 11 kol složitých jednání, která skončila konec konců krachem. Jak úspěšná budou nová kola jednání, není zatím jasné.

​To, že se USA rozhodly nezavádět nová cla, není spíše ústupkem, ale minimálně možnou podmínkou zahájení jednání. Čína přitom dříve nejednou vytyčila požadavek zrušení všech zavedených celních omezení. Tato otázka byla vlastně jednou z klíčových, která zapříčinila zmaření předchozích jednání.  Nejde zatím o odvolání platných amerických sankcí.

Co se týče čínských studentů v USA, Trumpovo prohlášení se dá zatím jen těžko pokládat za fundamentální posun v politice. Poté, co začaly obchodní rozpory mezi oběma zeměmi, stěžovali si čínští studenti amerických univerzit na těžkosti s vystavením víz. Někteří studenti nemohli dokonce ukončit studium, protože jejich víza nebyla prodloužena. Trump se na svém Twitteru dříve nejednou rozhodně vyslovil, že je třeba zkomplikovat vystavování víz čínským studentům v technických oborech, zejména těch, které mají pro USA strategický význam, jako je třeba umělá inteligence, robotechnika, apod. Nyní podle výsledků jednání naopak podotkl, že vítá čínské studenty, kteří studují v USA. Vyjádřil naději, že mnozí z nich budou pak pracovat v Americe. A pro zvláště nadané může být zjednodušeno vystavení povolení k pobytu v USA. Možná, že to skutečně svědčí o uvolnění napětí. V daném okamžiku se to ale omezuje jen na prezidentova prohlášení.

​Za jediný ústupek můžeme pokládat změnu Trumpovy pozice v otázce Huawei. Letos v květnu americký prezident zavedl výjimečný stav pro ochranu americké informační a komunikační infrastruktury před hrozbami ze zahraničí. Ministerstvo obchodu USA ze své strany zapsalo Huawei na černý seznam. Tato opatření v podstatě zakazovala americkým společnostem dodávat Huawei jakékoli součástky nebo software. Po jednáních v Ósace Trump řekl, že dovolí dodávky amerických součástek čínské společnosti. Jde pravdaže o součástky, které se nevyužívají v technologiích, takže z hlediska americké administrativy přímo neohrožují národní bezpečnost.

Ostatně i tento krok byl diktován spíše pragmatickými důvody, řekl v rozhovoru pro Sputnik odborník Ústavu světové ekonomiky Čínské akademie moderních mezinárodních vztahů Chen Fengying.

„Nemyslím si, že Trump učinil nějaké podstatné ústupky a že jsme tím něco získali. Nynější schůzka předáků obou zemí byla diplomatickým dialogem. Ve skutečnosti před sebou máme i nadále těžká jednání, a je zatím předčasné činit nějaké závěry o tom, že Trump ustoupil.

Zaprvé USA nevymazaly Huawei z černého seznamu. Kdyby to udělaly, byl by to velký ústupek. USA i nadále označují Huawei za hrozbu národní bezpečnosti, říkají: ‚Odložíme to na potom.‘ Takže nynější krok USA je vlastně zaměřen na řešení problémů amerických společností, protože dodávají Huawei mnoho svých výrobků, je to jejich velký zákazník, a když nebudou moci dodávat své výrobky této společnosti, pak je sotva komu jinému budou moci prodávat ve stejném množství. Platí to jak pro Qualcomm, tak i pro Intel a jiné: společnosti z jakých zemí mohou nahradit tak velkého spotřebitele jejich výrobků, jakým je Huawei? Takže Trump se řídil zájmy amerických společností, a nikoli snahou o ústupky Číně.

USA kromě toho slíbily nezavádět nová cla na čínské zboží. To ale není vůbec totéž, co zrušit již zavedená cla. Požadavkem Číny bylo zrušení dříve zavedených cel na čínské zboží v částce 250 miliard dolarů. USA na to ale nepřistoupily, nepřistoupily na kompromis.

Hlavním výsledkem nynější schůzky je, že USA přistoupily na obnovení jednání, na zachování stabilní součinnosti. Protože když jsou nějaké problémy, je třeba je řešit cestou konzultací, a nikoli konfrontace. Základ pro budoucí konzultace byl položen. USA byly na tomto summitu pozitivnější než dříve. Chápeme však, že poté, co jsme uslyšeli tato diplomatická slova, máme před sebou velmi složitou práci“, uvedl.

Největší americké technologické společnosti vystoupily proti zákazu prodeje součástek Huawei. Vždyť ze 70 miliard dolarů, které čínská společnost v roce 2018 utratila za nákup součástek, získaly 11 miliard Qualcomm, Intel a Micron Technology Inc. Podle odhadů jiného amerického výrobce čipů – Broadcom Inc, nevydělá tato společnost dvě miliardy dolarů kvůli sankcím proti Huawei. Své nynější rozhodnutí přijal Trump pravděpodobně na nátlak obchodního společenství. Jak dříve oznámila agentura Reuters, americká asociace polovodičového průmyslu SIA se snažila přesvědčit americké úředníky o tom, že zdaleka ne celý byznys Huawei může ohrožovat národní bezpečnost USA a že totální zákaz dodávek čínské společnosti jakýchkoli součástek jen způsobí ztráty americkým společnostem.

Nicméně Trumpem prohlášené rozhodnutí o úlevách pro Huawei může narazit na tvrdý odpor amerických zahraničněpolitických jestřábů. Senátor republikán Marco Rubio podle výsledků G20 na svém Twitteru napsal, že když se rozhodl Trump udělat z Huawei předmět smlouvání s Čínou, obnoví USA všechna platná omezení vůči čínské společnosti zákonodárnou cestou.