Změna klimatu udělala období anomálního horka podobná tomu, které nyní zažívá Francie a jiné evropské země, pět a možná i stokrát pravděpodobnějšími než před stoletím, píše The Guardian s odvoláním na nedávný výzkum evropských vědců. 

Podle slov vědců vlny horka, které zachvátily Evropu v červnu, přesahují o 4 °C ukazatele z minulého století, navíc k nim dochází častěji, než předpovídají klimatické modely.

​Podle údajů, které v úterý zveřejnil evropský program pozorování Země Copernicus, byl uplynulý červen ve světě nejteplejší od roku 1880. Jestliže ve světě přesahovala průměrná teplota normu minulého století o 1 °C, byla v Evropě teplota vyšší o 3 °C. V mnoha oblastech Francie, Švýcarska, Rakouska, Německa a Španělska byly překonány teplotní rekordy. Třeba 28. června byla ve francouzském Nimes zaznamenána teplota +45,9 °C.

Jak podotýká list, rekordní horko se stalo příčinou lesních požárů v Německu a Španělsku a velkého množství problémů v každodenním životě, mělo také za následek velké množství předčasných smrtí.

Podle názoru jednoho z autorů studie Friederike Ottové z Oxfordské univerzity toto horko je ještě jedním důležitým připomenutím toho, že ke změně klimatu dochází tady a teď. Podle ní to není problém jen našich dětí.

​Další účastník týmu vědců Geert van Oldenborgh z Meteorologického ústavu Nizozemského království je přesvědčen, že když bude tendence pozorovaná v obdobích horka pokračovat, stanou se podobná období anomálně horkého počasí v červnu normou. „Jak pozorování, tak i modelování prokazují stabilní tendenci k zesílení období silného horka. A přitom pozorovaná tendence byla intenzivnější než vymodelovaná, zatím ale nevíme, proč,“ podotkl odborník.

Jak vysvětluje deník, častějšími a intenzivnějšími dělá období horka globální oteplení vyvolané výrony kysličníku uhličitého kvůli spalování paliva a jiné lidské činnosti. Přitom, jak ukázal jiný výzkum, jehož výsledky byly zveřejněny v červnu, lesní požáry, které zachvátily severní polokouli v roce 2018, byly také následkem změny klimatu, která má antropogenní ráz.

Podle slov Ottové, která se opírá ve svých závěrech o výsledky pozorování a klimatického modelování, globální oteplení vyvolané lidskou činností zvýšilo pravděpodobnost velkého horka ve Francii nejméně pětinásobně. Vezmeme-li v úvahu jen výsledky pozorování, zvýší se tato pravděpodobnost desetinásobně, a potenciálně i stonásobně ve srovnání s minulým stoletím.

Podle názoru vědců se tyto změny vysvětlují zčásti změnami ve využití půdy, způsobech zavlažování půdy a irigace a také růstem měst a znečištěním ovzduší – každý z těchto činitelů může ovlivnit teplotu vzduchu.

​„Věděli jsme, že červen bude v Evropě velmi horký, údaje programu Copernicus však ukazují, že teplotní rekordy nebyly jen překonány, byly prostě vymazány,“ podotýká profesorka univerzity v Readingu Hannah Clokeová. „Protože období horka se stávají stále častějšími, budeme muset změnit svůj způsob života, abychom jim mohli čelit.“

Výkonný ředitel Komise Lancet pro zdraví a změnu klimatu Nick Watts varuje, že následky zesílení horka budou častější akutní srdeční onemocnění, růst počtu hospitalizovaných lidí a předčasných smrtí a také větší zatížení systému zdravotnictví, které proto bude potřebovat dodatečné financování.

V prvním letním měsíci zažilo Česko také mimořádně horké dny. 26. června bylo v Doksanech na Litoměřicku naměřeno 38,9 °C. Byl to nový teplotní rekord pro měsíc červen v Česku.