Jak připomíná na stránkách L’Opinion ekonom a bývalý vysoce postavený pracovník Generálního ředitelství francouzského ministerstva financí Sebastian Koshar, 31. prosince vyprší smlouva o tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území mezi společnostmi Gazprom a Naftogaz.

Autor si pokládá otázku, jestli se Evropa nenachází stejně jako v letech 2006 a 2009 na prahu plynové krize, a uvádí, že riziko zastavení tranzitu přes Ukrajinu plynu, určeného pro evropské země, je reálné v případě, pokud ruská a ukrajinská strana neuzavřou další dohody.

 „Při absenci rozumné ekonomické dohody, to znamená takové, která zaručuje tranzit přes Ukrajinu velkého objemu plynu za přijatelnou pro Rusy cenu, jdeme přímou cestou k plynové krizi během této zimy,“ upozorňuje ekonom. V takovém případě čekají evropské země včetně samotné Ukrajiny výpadky dodávek a spotřebitelé západní Evropy mohou narazit na značné zvýšení cen plynu.

Proto je v zájmu Evropanů najít dlouhodobé řešení, které jim pomůže vyhnout se pozici rukojmích v konfliktu u vlastních hranic, uvádí odborník.

Vyčerpání plynových nalezišť v Evropě

Zemní plyn, i když bude postupně nahrazován bioplynem, bude i nadále zaujímat důležité místo v energetické bilanci zemí v nadcházejících desetiletích, je přesvědčen Koshar, neboť v chladném zimním období plyn produkuje 1,5krát více energie než elektřina.

To znamená, že Evropa bude muset kompenzovat vyčerpání vlastních plynových nalezišť, například v Nizozemsku a Norsku, a najít možnost v nejbližších letech zajistit dodávky 80-100 miliard krychlových metrů plynu ročně. Zkapalněný zemní plyn, především americký, může vyřešit tento problém pouze částečně, kromě toho je podstatně dražší než ruský a jeho dodávky představují další ekologickou zátěž.

 „Je nutná zdravá konkurence mezi ruským a americkým plynem, pokud chceme udržovat ceny plynu na nízké úrovni v zájmu spotřebitelů a francouzského průmyslu,“ zdůrazňuje autor.

Spolehlivé a ekologicky čisté dodávky plynu evropským spotřebitelům může zajistit ruský plynovod Nord Stream 2, jehož výstavba je dokončena už ze 60 %, připomíná ekonom. Podle jeho slov tento projekt má nesporné ekonomické přednosti a je uskutečňován za podpory pěti evropských energetických společností: ENGIE, Shell, Uniper, OMV a WintershallDEA.

Na cestě projektu jsou však určité překážky, uvádí odborník. Jde především o hrozby jednostranných amerických sankcí, jejichž výsledkem bude pouze další zhoršení transatlantických vztahů následkem zásahů USA do evropské energetické politiky a ohrožování evropských zájmů.

Krize mezi Ruskem a Ukrajinou

Co se týče možné krize mezi Ruskem a Ukrajinou, je nutné vytvořit politické podmínky ke konstruktivnímu dialogu a najít uvážené řešení k podpoře tranzitu určitého objemu plynu přes území Ukrajiny, domnívá se Koshar.

„Musíme využít trendů, které přinesla změna účastníků této velké hry: nový ukrajinský prezident Vladimir Zelenský může zahájit dialog s novou Evropskou komisí,“ uvádí autor a připomíná, že její stanovisko bude mít rozhodující význam pro zabránění hrozící plynové krizi. Dosáhnout kompromisu mezi Ruskem a Ukrajinou může pomoci Francie, která má podstatnou diplomatickou váhu a důvěru obou stran.

Zánik dohody o tranzitu nelze brát na lehkou váhu, varuje odborník: „čím více se bude blížit datum vypršení platnosti, tím větší bude napětí a tím větší bude riziko, že evropští spotřebitelé budou muset platit za nečinnost“.