„Dobrý den. Jste připraven hájit zájmy občanů ČR otevřením otázky v nevyplacených válečných reparací Německem v parlamentu EU?“ zněla otázka jednoho ze čtenářů určená generálmajorovi.

Europoslanec v této souvislosti uvedl, že tento bod vztahů mezi dvěma zeměmi považoval za „neuralgický, zároveň s Benešovými dekrety“.

„Pokud Sudeťáci budou požadovat zrušení dekretů, půjdeme ven s požadavkem na vyplacení reparací,“ napsal k věci Blaško.

Upozornil však na to, že tuto otázku musí řešit především vláda a dodal, že to poslanci v Evropském parlamentu podpoří.

Kromě toho zmínil také jméno zástupce sudetských Němců, Bernda Posselta, a konstatoval, že se dá očekávat mela.

​Sjezd sudetských Němců v ČR

Během zasedání 70. sjezdu Sudetoněmeckého krajského sdružení v bavorském Řezně nejvyšší činitel sudetských Němců Bernd Posselt zmínil, že by sudetští Němci mohli další sjezd uspořádat v České republice, ale dodal, že si jsou vědomi toho, že je to pro českou společnost citlivá otázka. Uvedl také, že se obává psychologické atmosféry, která možná ještě není příznivá. 

Jeho myšlenka vyvolala rozporuplnou reakci mezi českými politiky. Zatímco premiér Andrej Babiš a předseda KSČM Vojtěch Filip konání sjezdu sudetských Němců v ČR označili za provokaci, lidovci nebo pirátský poslanec Jan Lipavský by tento krok přivítali. Lipavský dokonce prohlásil, že přivítat bývalé obyvatele a jejich potomky v jejich původním domově je krásné gesto.

„Dá se očekávat, že jak čertíci z krabičky vyskočí různí pseudonárodovci. Jejich nenávistí a poštváváním by se ale organizátoři ani český stát neměli nechat zastrašit,“ uvedl Právu poslanec za Piráty.

Po druhé světové válce byly z Československa vysídleny tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění. Podle česko-německé komise historiků během nuceného vysídlení přišlo o život 15 až 30 tisíc Němců.

Porušení Benešových dekretů

V roce 1945 byl vydán Benešův dekret č. 12 o konfiskaci majetku Němců, Maďarů a zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, který dopadl i na část bývalé šlechty. Ta po přijetí restitučních zákonů na začátku 90. let minulého století podala více jak dvě stovky žádostí o navrácení hradů, zámků, lesů, rybníků a dalších nemovitostí. Svůj majetek dostali zpět Kinští, Schwarzenbergové, Salmové, Kolowratové, Lobkowiczové a další. Nedávno odvolací Krajský soud v Hradci Králové potvrdil restituční nárok rodu Des Fours Walderode na zámek Hrubý Rohozec a další nemovitosti nacházející se na Turnovsku.