Soudě podle programu, se nepolitici rozhodli přiznat barvu, že už vlastně politici jsou. Průběh ovšem ukázal, že to jsou politici zvláštního ražení, viz například volby na 100%. Lépe to umí jen Kim Čong Ul, ten mívá i 105%. Tato 100% norma se dokázala zvládnout, protože namísto seznamů rozesílaných SMS-kami jak to dělají ty ostatní zlé strany, dostali účastníci rovnou seznamy, aby se lépe orientovali ve své svobodné volbě. Hladký průběh byl dále zajištěn tak, že nezřízené choutky některých delegátů rušit vlastními názory byly potlačeny výhrůžkou, že by se mohlo v Lidovkách objevit něco ze života diskutéra. Bylo doporučeno, aby na dotazy novinářů byl použit vzor Faltýnek, který v posledním Respektu předvedl jak na to výrokem „Na to se zeptejte Andreje Babiše“.

Babiš – Podoba čistě náhodná

Lze říci, že umělecký dojem byl na jedničku, nebýt neúspěšného  místopředsednického kandidáta Pilného, který vyčetl zákulisní dohody při volbě, byla by to  idylka. Ovšem do standardu demokratických stran to mělo sakra daleko. V souladu s vůdcovou tezí, že vše se řídí jako firma, si tento 100% akcionář vytvořil novou, politickou divizi. Ukázal, že otěže svého politického projektu má zatím pevně v rukou a rozpadací syndrom, který postihnul podobná hnutí, se ho zatím netýká. Prostě ho poslouchají až tak, že když šéf někomu řekne ať nekandiduje, tak nekandiduje. Jakýpak stranický primárky. Nezdržujeme, makáme. Netleskáme, nediskutujeme.

Kdysi jsem býval účastníkem kongresů ODS a tam se ještě o půlnoci diskutovalo. Tohle byl první sjezd, který měl náskok 3 hodiny proti rozpisu který jsem viděl. A co jsme se dozvěděli o programu? Myslím že to hlavně zůstalo u oblíbeného prostě to zařídíme, uděláme, napravíme. Na další vývoj si počkáme. I když si uvědomuji rizika které tento vývoj naší politiky představuje, její představitel mne fascinuje. Přinejmenším charismatem, kterému ti méně vnímaví podlehnou natolik, že preference ANOfertu dále rostou.

Zdroj: paulczynski.cz | Kráceno | Titulek redakční