„Nejvyšší hodnoty jsme naměřili v Praze také u jednoho z ramen tunelového komplexu Blanka v Dejvicích, u zámečku Vychovatelna, na Rokosce v Libni, na rohu ulic Ječná a Štěpánská a na Smíchově u Krajského úřadu Středočeského kraje,” uvedli vědci.

Hodnoty se v těchto místech podle výsledků studie pohybovaly od 50 do 80 mikrogramů na metr krychlový. Zdraví člověka přitom může být ovlivněno už při hodnotách nad 33,5 mikrogramu. Podle Radima Šráma z Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR může znečištění ovlivňovat centrální nervový systém, a negativně ovlivnit zdraví dětí.

„Je prokázán význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při vystavení více než 30 mikrogramům oxidu dusičitého v těhotenství. Ve vyšším věku dětí se snižuje rychlost neuropsychického vývoje a nad 40 mikrogramů zvyšuje výskyt Alzheimerovy choroby,” dodal Šrám.

Na studii se podílela také německá asociace Deutsche Umwelthilfe, která poskytla 200 vzorkovačů. 192 jich bylo odesláno k vyhodnocení do švýcarské laboratoře. Kromě Prahy dopadlo nejhůře Brno, Plzeň, Ústí nad Labem a Ostrava s hodnotami nad 40 mikrogramů na metr krychlový. Odborníci dělali měření také v Olomouci, Karlových Varech, Pardubicích a Českých Budějovicích.

Oxid dusičitý vzniká při spalovacích procesech uhlí, dřeva, zemního plynu, benzinu a nafty. Hlavním zdrojem jsou podle Martina Pechouta z Technické fakulty České zemědělské univerzity spalovací motory a stacionární zdroje, například šachty nebo lomy.

„Intenzita automobilové dopravy neklesá, mnohé automobily vypouštějí mnohonásobně více oxidu dusíku, než odpovídá emisním limitům. A vypouštějí je přímo uprostřed ulic. Máme jen dvě možnosti, buď si dát do pořádku motory a nekompromisně postihovat nadměrné emise, nebo omezit automobilovou dopravu a nahradit ji jinými způsoby,” uvedl Pechout.