„Silné íránské vedení brzy dá Británii facku za to, že se opovážila obsadit íránský ropný tanker,“ prohlásil podle íránské televize duchovní Chazém Sedichí během páteční modlitby v Teheránu.

Dříve ve stejný den íránské ministerstvo zahraničí požadovalo, aby tanker, který minulý týden zadržely gibraltarské úřady ve spolupráci s britským námořnictvem, byl okamžitě propuštěn.

„Toto je nebezpečná hra, která bude mít následky – právní argumenty pro zadržení nejsou platné… propuštění tankeru je v zájmu všech zemí,“ uvedl mluvčí resortu Abbás Musáví. „Cizí mocnosti by měly opustit region, neboť Írán a další země v regionu se dokážou postarat o regionální bezpečnost samostatně,“ dodal mluvčí.

Musáví opět obvinil Británii, že jednala na popud Spojených států. Gibraltarské úřady to ale v pátek popřely. Podle nich íránský supertanker převážel 2,1 milionu barelů lehké ropy do Sýrie, čímž porušil sankce EU. Írán však popírá, že by tento tanker mířil do Sýrie.

„Veškerá relevantní rozhodnutí v této záležitosti byla učiněna jen v přímém důsledku toho, že vláda Gibraltaru měla dost důvodů se domnívat, že to plavidlo porušuje platné sankce EU proti Sýrii,“ uvedl předseda gibraltarské vlády Fabian Picardo. „Nikdy zde nebyla žádná politická žádost od jakékoliv vlády,“ doplnil.

Pokus o zadržení britského tankeru

Británie ve čtvrtek oznámila, že se tři lodě Íránských revolučních gard pokusily zadržet britský tanker, který se plavil přes Hormuzský průliv. Podle Británie fregata Britského královského námořnictva HMS Montrose byla nucena ústně varovat íránské lodě, které se poté otočily.

„Fregata Britského královského námořnictva HMS Montrose byla nucena vplout mezi britskou obchodní loď British Heritage a íránské lodě, které se po ústním varování otočily,“ uvedli na britském ministerstvu obrany agentuře Reuters.

V Pentagonu údajný incident s britskou lodí považují za hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v Hormuzském průlivu a dalších mezinárodních vodních cestách podél íránského pobřeží a žádají mezinárodní společenství o reakci.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf odmítl zprávy, že by se lodě islámské republiky snažily zadržet britské plavidlo.

S podobným prohlášením vystoupily i Íránské revoluční gardy, které jsou složkou Ozbrojených sil Íránu.

„Hlídky námořnictva Íránských revolučních gard pokračují ve svých povinnostech jako obvykle a přesně plní funkce, které jim byly svěřeny. Za posledních 24 hodin nekontaktovaly žádné zahraniční lodě, včetně britských,“ uvádí se.

Nicméně minulý pátek jeden z velitelů Íránských revolučních gard pohrozil, že pokud tanker, který zadržely gibraltarské úřady spolu s britským námořnictvem, nebude okamžitě propuštěn, tak íránské úřady obsadí britský tanker.

Na začátku tohoto týdne generál Joseph Dunford, předseda Společného výborů náčelníků štábů USA, informoval o záměru Bílého domu vytvořit mezinárodní koalici pro hlídkování vod poblíž Íránu a Jemenu. Uvádělo se, že akcí na odpor Íránu se můžou zúčastnit země Perského zálivu, Evropy a Asie.

Zadržení íránského tankeru

Minulý týden gibraltarská policie a příslušníci celní správy spolu s britským námořnictvem poblíž Gibraltaru zabavili íránský tanker Grace I plující pod panamskou vlajkou. Ten údajně přepravoval ropu do Sýrie.

Íránské ministerstvo zahraničí v této souvislosti předvolalo britského velvyslance a požadovalo okamžité propuštění tankeru, zákrok silových složek označilo za porušení mezinárodního práva a incident označilo za pirátství. Později námětek íránského ministerstva zahraničí Abbás Arákčí popřel, že by supertanker Grace I, mířil do Sýrie.

Zabavení tankeru odsoudila i Moskva. Podle prohlášení ruského ministerstva zahraničí obsazení lodi a jejího nákladu záměrně zhoršuje situaci kolem Íránu a Sýrie. V médiích se dříve objevily informace, že tanker provozuje ruská společnost Titan Shipping prostřednictvím složité vlastnické struktury různých firem. Management společnosti má ale podle listu The Guardian íránská jména a studoval na íránských univerzitách.

Čína vyzvala strany incidentu v Hormuzském průlivu, aby ukázaly zdrženlivost a vyvinuly nezbytné úsilí, aby se vyhnuly eskalaci situace, řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang na čtvrtečním brífinku.

Vyhrocení vztahů mezi Íránem a USA

Po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce se vztahy mezi Íránem a USA znatelně zhoršily. USA v květnu loňského roku odstoupily od jaderné dohody s Íránem a uvalily sankce na islámskou ekonomiku. V pátek zvláštní zmocněnec Spojených států pro Írán Brian Hook varoval před tím, že USA uvalí sankce na jakoukoliv zemi, která nakoupí íránskou ropu.

Situace se vyhrotila poté, co dne 20. června Íránské revoluční gardy sestřelily americký bezpilotní letoun, který operoval v oblasti Perského zálivu. Teherán tvrdí, že stroj pronikl do vzdušného prostoru země, nicméně USA toto tvrzení odmítají. Podle nich se dron pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru. V reakci na tento incident Trump nařídil útok na vojenské cíle v Íránu. Na poslední chvíli ale svůj rozkaz zrušil. 

Přesně týden před sestřelením dronu, tedy dne 13. června, došlo k explozi na dvou tankerech v Ománském zálivu. Spojené státy z incidentu obvinily Írán. Ten ale svou odpovědnost odmítá.

Měsíc předtím, 12. května, došlo k jinému útoku na čtyři tankery u břehů Spojených arabských emirátů. Mezi nimi byl i norský tanker Andrea Victory. Dubaj tehdy obvinila neurčitého státního aktéra. Washington přímo obvinil Teherán. I v tomto případě Teherán svou vinu nepřiznává.

V neděli 7. července Írán splnil své 60denní ultimátum a začal s obohacováním uranu nad limit 3,6 procenta, který je stanoven v jaderné dohodě. Teherán obvinil EU, že ho nedokázala ochránit před americkými sankcemi. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která íránský jaderný program sleduje, Írán začal obohacovat uran na 4,5 %.