Ministr zahraničí USA Mike Pompeo ve svém nedávném rozhovoru prohlásil, že v Arktidě jsou zaznamenávány případy agresivního chování Ruska, a vyjádřil také znepokojení Washingtonu sílícím „vojenským vlivem“ Ruska v tomto regionu, píše The National Review. Mezitím i ruské oficiální osoby ze své strany se stále větším podezřením přihlížejí k rostoucí aktivitě NATO v Arktidě, podotýká se v článku. Mj. v dubnu hodnotil prezident Vladimir Putin záporně rozhodnutí Severoatlantické aliance provést velká vojenská cvičení v tomto regionu a podotkl, že aktivita ruského letectva v oblasti Baltského moře a v Arktidě je o stupeň nižší než aktivita členských zemí NATO. A protože vztahy mezi USA a Ruskem jsou v poslední době beztak dost napjaté, může se Arktida brzy stát územím velmi studené války, varuje autor.

Nové zvýšení aktivity v Arktidě je spojeno s tím, že kvůli změně klimatu tají arktické ledy stále rychleji, v důsledku toho se otevírají v tomto regionu nejen nové nadějné obchodní trasy, ale také přístup k obrovským zásobám přírodních zdrojů, které se tam nacházejí, uvádí se v článku. Podle různých průzkumů a odhadů je v útrobách Arktidy, která zaujímá přibližně 6 % zemského povrchu, asi 22 % dosud neprozkoumaných zásob fosilního paliva. Předpokládá se rovněž, že pod spornými mezinárodními vodami tohoto regionu leží asi 90 miliard barelů ropy a 1 670 bilionů kubíků zemního plynu. Všechny tyto faktory mohou brzy vážně změnit regionální geopolitickou krajinu, protože jak Rusko, tak i Spojené státy usilují o hegemonii v Arktidě, zdůrazňuje The National Review.

Letos v červnu Pentagon zveřejnil svou obnovenou Arktickou strategii, v níž se zdůrazňuje snaha Ameriky vidět bezpečným a stabilním arktický region, v němž budou zajištěny zájmy národní bezpečnosti Spojených států, ochrana národního území, a v němž dělají státy společnou práci před tváří společných výzev. V této zprávě se vyjadřuje rovněž zvláštní znepokojení ohledně Severní mořské cesty. Tato cesta, která vede přes arktické vody v blízkosti severního pobřeží Ruska, a je nejkratší mořskou trasou spojující východní Asii s evropskou částí RF, je podle všeho klíčovým zdrojem regionálního napětí ve vztazích mezi Ruskem a USA, zdůrazňuje se v článku.

„Co se týče Severní mořské cesty, Rusko už nezákonně žádá, aby ho jiné země žádaly o povolení proplutí lodí touto trasou. Moskva trvá na tom, aby na paluby zahraničních lodí vstupovali ruští lodivodové, a vyhrožuje použitím vojenské síly proti těm, kdo nebude jeho požadavky plnit,“ prohlásil v této souvislosti ministr zahraničí USA Mike Pompeo. Rusko má zřejmě zájem na tom, aby kontrolovalo přístup do Arktidy, a proto se tato mořská cesta ocitla ve středu vyostřujícího se konfliktu, uvádí se v článku. Podle informací výzkumného střediska Varšavský institut je tento region mimořádně důležitý pro energetickou politiku Ruska, na niž připadá až 30 % HDP. „Myslím si, že Rusové se řídí velkou strategií, která má vztah k Severní mořské cestě,“ vysvětlil v rozhovoru pro The National Review Timothy Colton, vedoucí fakulty státního řízení Harvardské univerzity.

Ve zprávě Pentagonu se také zdůrazňuje, že Spojené státy usilují o to, aby arktický region zůstával i nadále „bezpečným a stabilním“. Avšak v dlouhodobé perspektivě to bude dost těžké zajistit, protože jak Moskva, tak i Washington berou „s podezřením“ motivy druhé strany, domnívá se autor. Podle jeho názoru mohou úsilí Ruska zaměřená na nastolení kontroly nad Severní mořskou cestou pobídnout Spojené státy k tomu, aby také začaly zvyšovat své síly v tomto regionu. Zareaguje-li na to Moskva analogickým způsobem, začnou v Arktidě nové závody ve zbrojení, z jejichž vyprovokování se budou obě strany navzájem obviňovat,“ píše The National Review.

Rusko se považuje za dominující arktickou velmoc, podotýká se v článku: „Je přece největší arktickou zemí z hlediska jeho území a obyvatelstva, jeho komerční a vojenské investice do tohoto regionu přinášejí obrovské zisky.“ Hodlají-li Spojené státy zápasit s Ruskem o dominování v Arktidě, budou muset vynakládat stále více rezerv na operace v tomto regionu, soudí analytici. „Pro kontrolování Arktidy je třeba mít flotilu ledoborců,“ zdůraznil v rozhovoru pro The National Review jeden z odborníků na arktický region. Přitom Rusko má v současné době k dispozici 40 ledoborců, včetně několika atomových. Zatímco USA mají jen těžký ledoborec Polar Star postavený v roce 1976, a ledoborec pobřežní stráže Healey (WAGB-20), který byl spuštěn na vodu v roce 2000. „To svědčí o značném zaostávání a o deficitu, které nebudou likvidovány v nejbližší době,“ konstatuje autor. Kongres USA schválil nedávno financování výstavby šesti nových ledoborců, ty se však objeví teprve v roce 2026.

Oficiální státní politika Ruska spočívá v tom, aby byla rozšířena surovinová základna v Arktidě, protože Kreml pokládá tento region za budoucí národní strategickou surovinovou základnu, která bude schopna zajistit plnění sociálně ekonomických úkolů spojených s růstem ruské ekonomiky, uvádí se v článku. Proto bude soupeření o arktické zdroje na pozadí klimatických změn jen sílit, předpovídá autor. Vezmeme-li v úvahu přiléhající k arktickým vodám ruská území na souši a také nedostatek ledoborců USA, můžeme říci, že Spojené státy jsou v těchto arktických závodech „už v roli dohánějících“, píše v závěru The National Review.