Experti poukazují na to, že američtí občané zaujali pragmatičtější postoj, když vidí, že Pentagon na Blízkém východě nedosáhl žádných výsledků. Podle politologů však Washington není ochoten opustit starou strategii: příkladem je zhoršení vztahů mezi USA a Íránem.

Více než polovina Američanů si myslí, že vojenská kampaň USA v Sýrii přinesla zemi více škody než užitku. Důkazem toho jsou výsledky průzkumu veřejného mínění, zveřejněného v předvečer sociologickou službou Pew Research Center.

58% dotázaných uvedlo, že "celkově (s přihlédnutím k nákladům a zisku pro Spojené státy) nestála americká vojenská kampaň v Sýrii za to".

Pouze 36% se domnívá, že angažovanost USA v syrském konfliktu stála "za to". Jak výzkumné centrum poznamenává, podobný názor zastávají i bývalí američtí vojáci. 55% veteránů ozbrojených sil negativně hodnotí výsledky americké vojenské přítomnosti v Sýrii.

Také americké obyvatelstvo celkově a bývalí vojáci negativně hodnotí výsledek válek v Iráku a Afghánistánu. 62% obyvatel USA se podle průzkumu Pew Research Center domnívá, že válka v Iráku nestála za síly a životy, které na ni byly vynaloženy. Podobný názor zastává 64% veteránů. 59% všech respondentů a 58% bývalých příslušníků armády soudí, že USA ztratily válkou v Afghánistánu více než získaly.

"Absolutní fiasko"

Jak poznamenal v rozhovoru s RT ředitel Nadace pro studium USA Roosevelta při MSU Jurij Roguljov, americké veřejné mínění je nespokojeno, že není vidět konec vojenských intervencí na Blízkém východě.

"Teď je situace stále poměrně napjatá, proto vznikla tato pesimistická nálada ve společnosti a mezi bývalými příslušníky armády. Byly vynaloženy obrovské peníze, nejeden bilion dolarů, ale pozitivní výsledek není", řekl RT Roguljov.

Informace z průzkumu veřejného mínění zazněly na pozadí zpráv světových médií o pokusech USA nahradit americké vojáky v Sýrii spojeneckými silami. 7. července americký zvláštní zástupce pro Sýrii James Jeffrey adresoval tuto žádost Berlínu. Následujícího den však mluvčí německé vlády Steffen Seibert odpověděl Američanům odmítnutím. Později časopis Foreign Policy s odkazem na své zdroje oznámil, že Francie, Velká Británie a pobaltské země souhlasily s odesláním dalšího kontingentu, který nahradí americké vojáky.

Jak poznamenal v rozhovoru s RT vojenský expert Ivan Konovalov, Spojené státy jsou v případě neúspěchu vždy připraveny přesunout odpovědnost na jiné země.

"To, co se stalo v Sýrii, je absolutní fiasko americké politiky, řekl expert v rozhovoru s RT. Americký přístup je poměrně jednoduchý: není důležité, co napácháme za oceánem, kdyby něco, vypořádají se s tím na místě. Ale svět je nyní jiný, nikoliv unipolární, takže staré recepty nefungují".

Kurz na odchod

Konečné termíny stažení americké armády ze Sýrie nejsou hlášeny. Prezident USA Donald Trump oznámil své rozhodnutí opustit tuto zemi už loni. Tehdy tento krok vysvětlil tím, že Spojené státy údajně dosáhly vítězství nad DAEŠ a že přítomnost Američanů tam již není nutná.

Avšak nehledě na tvrzení o začátku stahování vojsk, učiněné již v únoru, má tento proces daleko k završení. Američané zůstávají v severovýchodní Sýrii, kde působí kurdské formace. Další oblast jejich přítomnosti je na jihovýchodě: jedná se o strategicky důležitou základnu At-Tanf v blízkosti hranic s Irákem a Jordánskem.

Podle vyjádření expertů negativní hodnocení americké veřejnosti výsledků přítomnosti USA v Sýrii silně odporuje oficiálnímu postoji Washingtonu, podle něhož Američané terorismus v arabské republice porazili.

"V Sýrii USA ničeho nedosáhly a situaci velmi zkomplikovaly", poznamenal Ivan Konovalov.

Podle experta na rozdíl od Ruska, které velmi úspěšně působilo na diplomatické frontě, Washington, sázející na syrské Kurdy, zkomplikoval vztahy s Tureckem.

V Iráku a Afghánistánu USA také svůj úkol nesplnily. Ba co víc, výsledkem jejich přítomnosti se stal růst podpory islamistů a přítomnost DAEŠ.

"To, co se stalo v Iráku a děje se v Afghánistánu, se shoduje s Vietnamem, a tam Američané nesporně prohráli", soudí expert.

Současný americký prezident již naznačoval ochotu stáhnout vojáky i z Afghánistánu. Od začátku roku USA v této otázce vedou mírová jednání se zástupci hnutí Tálibán. Další kolo skončilo 9. června v hlavním městě Kataru. Zástupci Tálibánu uvedli, že na této schůzce byl dohodnut koncept mírové dohody s USA.

Podle slov Jurije Roguljova USA zatím otálejí se stažením vojsk z Afghánistánu a Sýrie, protože se obávají, že potom "zcela ztratí svůj vliv v regionu". Na druhé straně, zachování vojenské přítomnosti se záhadnými cíli je v zemi nepopulární.

Závěry pro Írán

Na pozadí neslábnoucího napětí ve vztazích mezi Washingtonem a Teheránem provádějí američtí sociologové od května měření nálad společnosti v souvislosti s možnou válkou s Íránem. Dříve američtí představitelé, včetně prezidenta Donalda Trumpa, opakovaně uváděli, že jsou připraveni provést silovou akci proti islámské republice.

Průzkum sociologické služby Ipsos, zadaný agenturou Reuters v květnu, odhalil, že 51% Američanů očekává v nejbližší letech ozbrojený konflikt s Teheránem. Zároveň se 60% postavilo proti preventivnímu úderu na islámskou republiku. Poté, co Írán zničil v červnu americký dron, který zaletěl do jeho vzdušného prostoru, pouze 19% obyvatel USA považovalo odvetný úder za adekvátní. Důkazem toho je průzkum sociologů společnosti HarrisX, objednaný novinami The Hill.

Koneckonců, jak dokazuje průzkum provedený koncem června na základě objednávky dvou amerických veteránských organizací (VoteVets a Veterans for America) v takzvaných váhavých státech, které hrají v prezidentských volbách klíčovou roli, většina respondentů (54%) je proti válce s Íránem.

Podle vyjádření Ivana Konovalova negativní postoj americké společnosti ke zvýšené vojenské aktivitě na Blízkém východě nijak neovlivní plány Washingtonu v tomto regionu.

"Američané vedou války, aby podpořili svůj vlastní rozpočet. Jakmile americkému občanovi vysvětlí, že vojenská operace bude mít pozitivní vliv na jeho příjmy, bude hlasovat pro jakoukoli válku americké vlády", řekl Konovalov.

Podle experta je nepravděpodobné, že by se USA rozhodly pro agresi vůči Íránu, ale ne z důvodu nepopulárnosti takových akcí ve společnosti, ale proto, že tato válka hrozí Pentagonu nepřijatelnými ztrátami. Dokonce ani letecké údery nebude snadné provést, protože Teherán má ruské systémy protivzdušné obrany S-300.

Jurij Roguljov se naopak domnívá, že negativní postoj veřejnosti k předchozím válkám USA může zmírnit agresivní zápal Bílého domu vůči Íránu.

"Jaká by mohla být válka s Íránem, když dvě války ještě neskončily a třetí stále visí v Sýrii?", poznamenává Roguljov. "O jaké válce s Íránem je možné v takové situaci mluvit? Je to naprosto nemožné. Nikdo takovou akci nepodpoří".

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová