Že Babiš obdržel při volbě 101% hlasů mě nějak nepřekvapilo. V tuhle chvíli platí, že ANO=Babiš. Bez něj by hnutí okamžitě přestalo existovat. Pokud jde o program, ten není třeba, všechno pojede podle toho, co řekne šéf. Před pár týdny to v rozhovoru pro „svou“ MF Dnes řekl jasně – „naším programem je nekrást a pracovat pro lidi“. Stejná slova zopakoval i ve svém projevu na sněmu. A co to znamená v reálném životě, to už si může každý domyslet dle své fantazie.

„No ty koky“

ANO je stranou jednoho muže. Případně manažerů, které zaměstnával ve svém impériu. Křeslo ministra nebo pozice ve vedení strany je podmíněná jeho přízní. Jeho jménem se zaklínají téměř všichni, včetně třeba primátorky Krnáčové, která si od něj chtěla nechat radit, jak řídit Prahu. Máte nějaké otázky? To se musíte obrátit na Babiše…

Jenže to je samozřejmě problém. Babiš nemůže být současně premiér, ministr toho či onoho a navrch ještě primátor Prahy. Potřeboval by vedle sebe mít další výrazné tahouny, ovšem jelikož Babiš řídí stranu jako firmu, tak žádné konkurenční osobnosti nepotřebuje. Šéf zkrátka může být jen jeden.

Pravda, úplně jsem zapomněl, že Babiš premiérem vůbec být nechce. V již zmíněném rozhovoru řekl, že premiér musí pořád někam cestovat a k něčemu se vyjadřovat. Jenže Babiš potřebuje makat. A podle svých vlastních slov maká jako nikdy v životě – 20 hodin denně, včetně víkendů. Pouze si maličko povzdychl, že ta práce nemá patřičný efekt. Ostatně i na sněmu si postěžoval, jak těžké je prosazovat zákony, vždyť na všechno jsou předpisy, komise a kdovíco ještě. Jiný člen ANO si zase stěžoval, jak hrozně dlouhé jsou ty legislativní lhůty. Prostě nám to vládnutí vůbec neodsejpá…

Ozvaly se hlasy, že ANO se na sněmu konečně vyprofilovala jako pravicová strana. No nevím. Samozřejmě vůči ČSSD se snáze vymezí zprava než zleva, a hnutí si jako svou oficiální mantru zvolilo „nezvyšování daní“. Jako nějakou ostrou otáčku doprava bych to ale neviděl. ANO už v minulosti několikrát tvrdilo, že s něčím nesouhlasí, ale pak na to nakonec přistoupilo. Akorát se zpožděním láteří, že si měli vyjednat víc ministrů, že neměli souhlasit se zrušením poplatků…

Babiš se svou politikou „pro lidi“ těžko může výrazně vymezit, stejně jako oblíbeným sloganem „nejsme jako politici“. Potřebuje si udržet podporu voličů nespokojených s „tradičními“ stranami, takže se musí stále snažit vzbuzovat dojem, že on je něco docela jiného. S nějakou ideovou „kotvou“ by už nemohl být hezký na všechny strany. Otázka ovšem je, jak dlouho dokáže hnutí viset ve vzduchu a slibovat všechno všem?

Jednu výhodu ale Babiš má. Je pro svoje stranické „zaměstnance“ natolik nepostradatelný, že Okamurův osud ho rozhodně nečeká…

Zdroj: Blog autora