Ve vztazích mezi Íránem a Spojenými státy i nadále panuje napětí. Ačkoli všichni zúčastnění aktéři tvrdí, že si válku nepřejí, podle Le Driana, kterého cituje agentura Reuters, může série nešťastných událostí vyvolat ozbrojený konflikt.

„Situace je vážná. Růst napětí může vést k nehodám,“ uvedl Jean-Yves Le Drian. „Nikdo nechce válku. Všiml jsem si, že všichni říkají, že se nechtějí vydat cestou eskalace. Ani (íránský, pozn. red.) prezident Rúhání, ani (americký, pozn. red.) prezident Trump nebo lídři v Zálivu. Prvky eskalace, které jsou tam přítomny, jsou však znepokojivé,“ řekl Le Drian.

Během nedělních oslav Dne dobytí Bastily v Paříži zástupci Francie, Německa a Velké Británie vydali společné prohlášení, ve kterém vyzvali zúčastněné strany ke snížení napětí.

„Rizika jsou natolik velká, že je nutné, aby se všechny zúčastněné strany zastavily a aby zvážily následky svých kroků,“ stojí v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters. „Věříme, že přišla doba, abychom jednali zodpovědně a hledali cestu, jak zastavit narůstání napětí a pokračovat v dialogu.“

Jaderná dohoda v ohrožení

Spojené státy v květnu loňského roku odstoupily od jaderné dohody s Íránem. Tento krok kritizovali další signatáři, a sice Velká Británie, Francie, Německo, Rusko, Čína a EU. Posléze Washington uvalil na Teherán sankce a také se snaží zcela zastavit export íránské ropy.

Přesně rok po americkém odstoupení od dohody dal Írán evropským zemím 60denní ultimátum pro to, aby našly způsob, jak ochránit Írán před americkými sankcemi. V pondělí 8. července Teherán oznámil, že začal obohacovat uran nad 3,67 %, jak stanovuje jaderná dohoda. Le Drian v neděli toto rozhodnutí označil za chybu.

„Skutečnost, že se Írán rozhodl odstoupit od některých závazků v otázce nešíření jaderných zbraní, je znepokojivá,“ uvedl šéf francouzské diplomacie. „Je to chybné rozhodnutí, chybná reakce na jiné chybné rozhodnutí, a sice na americké odstoupení od jaderné dohody v minulém roce,“ řekl novinářům Le Drian před vojenskou přehlídkou v Paříži.

Podle něj ani Írán, ani USA odstoupením od svých závazků nic nezískají. „Proto je důležité přijmout deeskalační opatření, abychom uvolnili napětí,“ domnívá se ministr.

V sobotu vysoká představitelka EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová na návštěvě Bagdádu ocenila návrh Iráku. Ten se týkal toho, aby byla svolána konference mezi Íránem a dalšími zeměmi Perského zálivu, především Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, pro uvolnění napětí.

Napětí v Perském zálivu

Dne 20. června Íránské revoluční gardy sestřelily americký bezpilotní letoun, který operoval v oblasti Perského zálivu. Teherán tvrdí, že stroj pronikl do vzdušného prostoru země, nicméně USA toto tvrzení odmítají. Podle nich se dron pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru.

V reakci na tento incident Trump nařídil útok na vojenské cíle v Íránu. Na poslední chvíli ale svůj rozkaz zrušil. Podle něj by při útoku zemřelo 150 íránských vojáků, což považuje za neproporcionální odvetu. Na Twitteru však napsal, že varianta útoku na Írán zůstává. Spojené státy následně uvalily další sankce, které zasáhly i íránského duchovního vůdce ájatolláha Sajjida Alí Chameneího a ministra zahraničí Íránu Mohammada Džaváda Zarífa.

Přesně týden před sestřelením dronu došlo k explozi na dvou tankerech v Ománském zálivu. Spojené státy z incidentu obvinily Írán. Ten svou odpovědnost odmítá. Jako důkaz Pentagon zveřejnil snímky, na kterých údajně členové Íránských revolučních gard odstraňují nevybuchlou minu z japonského tankeru. Nicméně japonský provozovatel tankeru zpochybnil, že výbuch způsobila mina. Odkazuje na členy posádky, kteří tvrdí, že před explozí poblíž tankeru zahlédli létající objekty.