Huawei se hodlá v Itálii podílet na rozvoji mobilní sítě páté generace 5G. Italská vláda však minulý týden přijala opatření k posílení svých pravomocí zasahovat do záležitostí soukromého sektoru v zájmu ochrany národní bezpečnosti.

Jedná se o tzv. zákon zlaté síly, který byl podle médií přijat kvůli obavám z účasti čínských společností Huawei a ZTE na vývoji sítě 5G.

Miao podle agentury Reuters uvedl, že by se daný zákon měl vztahovat jednotně na všechny společnosti EU a Huawei by neměla být v tomto ohledu diskriminována. Dále potvrdil záměr společnosti snížit počet svých zaměstnanců v USA o tisíc osob. Naopak v příštích třech letech Huawei plánuje v Itálii otevřít tisíc nových pracovních míst.

Kromě toho Miao ujistil, že v případě, že Huawei zůstane na americké černé listině, společnost má plán B, jak garantovat dodávky potřebných komponentů.

Americký boj proti Huawei

Americký prezident Donald Trump v květnu nařídil, aby bylo Huawei a dalších 68 čínských společností zařazeno na černý seznam, který omezuje transfer amerických technologií bez předchozího souhlasu státních úřadů. Podle amerických tajných služeb Huawei totiž spolupracuje s čínskou rozvědkou.

Washington proto varuje své spojence v Evropě před účastí Huawei na vývoji sítě 5G. Podle Američanů totiž čínská společnost ve svých technologiích instaluje tzv. „zadní vrátka“, která by mohla být využita pro ochromení kritické infrastruktury. Čína veškerá obvinění vůči Huawei odmítá a tvrdí, že se jedná o nekalou konkurenci ze strany Spojených států.

Kromě toho společnost obviňují i z porušení sankcí proti Íránu. Kvůli tomu byla v Kanadě na žádost USA zadržena finanční ředitelka Huawei Meng Wan-čou. Ta je v současnosti v domácím vězení ve Vancouveru a Spojené státy usilují o její extradici.

Před riziky spojenými s výrobky firem Huawei a ZTE na konci loňského roku varoval i český Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Podle něj používaní software i hardware v kritické infrastruktuře těchto společností představuje riziko. Proti tomuto stanovisku se však ostře ohradil český prezident Miloš Zeman, podle kterého tím byly ohroženy české obchodní zájmy.