Vzhledem k tomu, že dodnes nemálo českých občanů (včetně aktivistů) věří, že investice do zlata jim přinese něco pozitivního nebo dokonce doufají v znovuzavedení zlatého standardu, tak již bylo na čase tyto mýty vyvrátit. Pro tentokrát se budeme věnovat především investování do zlata, ale v budoucnu jistě přijde čas i na podrobné vysvětlení toho, proč již zlatý standard nemůže být obnoven. Tato potřeba je o to naléhavější, že iluze s tímto tématem spjaté šíří někteří nezodpovědní politici. V tomto textu se však zlatému standardu věnuje jen poslední bod z následujících deseti.

Ilustrační snímek

1) Nikdo vám negarantuje, že vláda nevydá zákon a zlato vám nesebere. Ostatně by to nebylo poprvé v historii. Krásnou ukázkou budiž příklad z USA, kde tehdejší prezident Franklin Delano Roosevelt nařídil konfiskaci veškerého zlata, které bylo ve vlastnictví občanů a firem.[1] [2]

2) Kde berete jistotu, že kupujete zlato a ne wolfram? Zdánlivě nenápadný argument, ale o to účinnější. Pokud jsou investiční slitky zatavené a není možné je rozbalovat z důvodu ztráty jejich ceny jako investičních slitků, tak je veškerý obchod s nimi postaven na víře, že se o zlatý slitek jedná. Nicméně tomu tak v reálu být nemusí, jak se ukázalo na příkladech s wolframem.[3] A přitom jediným možným způsobem ověření je právě ono roztavení, jak nás o tom informuje český Puncovní úřad.[4]

3) Proč prodejci prodávají zlato, když věří, že cena ještě poroste? Zkrátka se zamysleme nad logikou celého vztahu mezi zákazníkem a obchodníkem. Obchodník tvrdí, že cena zlata půjde nahoru. Připusťme, že ano. Jakou má ale logiku důvod jeho prodeje? Nebylo by lepší, si zlato ponechat a prodat ho třeba v momentě, kdy budu čekat, že jeho cena již neporoste, resp. naopak začne klesat? Tam je třeba hledat odpověď. Obchodníci si jsou dobře vědomi kolísavé ceny této komodity a jako u každé jiné investice se i v tomto případě snaží prodávat komoditu, když je na vrcholu. Jelikož už je v tuto chvíli za vrcholem, můžeme si ve městech všimnout naopak snah obchodníků o zpětný výkup zlata.

4) Výkupní cena bývá zpravidla nižší kvůli marži, čili je nezbytné, aby cena zlata šla nahoru, protože jinak je i při zachování ceny investice ztrátová.[5] Takže pokud chcete vydělat, musí vám zlato vyrůst relativně hodně. Jinak budete rádi, že ve finále budete mít i po prodeji stejné peníze, protože to, co jste dali do marže vám nikdo nevrátí a může se stát, že vám růst ceny komodity ve finále pokryje pouze marži a nebudete mít žádný zisk. Pokud by vám růst ceny komodity nepokryl ani marži, tak jste prodělali.

5) Pokud zkolabuje měna, tak je jasné, že nepůjdete s cihličkami do obchodu a pokud přeci jen ano, tak hodně ztratíte. Navíc je otázka, zda vám i tak někdo něco prodá. Zamysleme se nad absurdní situací. Jste obchodník se zbožím a přijde vám někdo do obchodu a nabídne zlatý slitek. Pokud nemáte pec na tavení zlata, tak ani neověříte, zda to vůbec zlato je a i kdyby přeci jen bylo, jak danému člověku rozměníte? Nejmenší slitky jsou 1g. K dnešnímu dni má 1g zlata cenu 956,76 Kč.[6] To už je docela pěkný nákup a už vidím, jak si jako zákazník budu muset další zboží přibrat. Zlaté mince jsou to samé. Ty stříbrné by sice mohly být zdánlivě přijatelnější, ale stále nemáte jistotu, že budou přijaty a hlavně je opět musíte roztavit, pokud se chcete ujistit, že jsou pravé. To ostatně platí i pro řetízky a další šperky.

6) Pokud by měl každý nakoupené zlato, tak by jeho cena již nemohla růst. A hlavně, kdo by ho kupoval a za co, když budou lidé na mizině? To platí i za předpokladu, že zlato bude mít málokdo. Předražené těžítko je zkrátka drahý luxus. Právě cenu zlata může vyhnat nahoru poptávka, ale pokud jej každý bude mít a peníze nebudou mít cenu, tak jej již nikdo nebude poptávat, naopak se ho bude chtít zbavit výměnou za zboží. A to platí i za situace, že jej většina mít nebude. Kdo jej bude poptávat, když každý bude shánět zboží a nabízet to, co bude mít? De facto se tak stane bezcenným těžítkem, které ale bylo pořízeno jako mimořádně předražené.

7) Ani při kolapsu měny si nemůžete být jistí, že bude zlato všeobecně přijímáno jako platidlo. Pravděpodobnějšími scénáři bude přídělový či přerozdělovací systém (pokud se společenský řád udrží), anarchie a události s tím spjaté (krádeže, použití síly atd. pokud se systém neudrží a jiný okamžitě nenastoupí) nebo barter.[7] [8] Tedy pokud já budu např. potřebovat benzin a vy třeba špagety, tak si je v takovém krajním případě můžeme vyměnit. Pokud je tedy budeme mít a situace to samozřejmě dovolí. Pochybuji však, že by někomu v takové situaci chybělo zlato. Stejně tak, abych uvedl příměrem, těžko někomu v době sociálního kolapsu bude chybět třeba nové Ferrrari.

8) Peníze jsou oproti zlatu likvidní. Pokud tedy čekáte nepokoje, máte s penězi mnohem lepší šanci než se zlatem nakoupit něco potřebného (samozřejmě včas) či si zaplatit cestu do zahraničí, kde očekáváte klid.

9) Zlato nejsou peníze oproti představám nemalé části populace. Peníze jsou obecně přijímané platidlo. Tím zlato nepochybně není. Zlato je naopak drahý kov a riziková investice. Standardně se získává těžbou v dolech a v historii mincí z drahých kovů naopak dominovalo stříbro.[9]

10) Systém peněz plně krytý zlatem nelze nejen udržet, ale ani zavést. To je argument proti příznivcům zavedení zlatého standardu. Existence zlatého standardu by byla podmíněna stabilní tržní cenou zlata. Byť jen naprosto minimální omezení směnitelnosti by vedlo k patrným odchylkám tržní ceny od cen garantovaných emitenty s odpovídajícími důsledky pro vzájemnou směnu peněz a zlata. Udržet zlatý standard by tak znamenalo zajistit rigiditu tržní ceny zlata, což v tržní ekonomice jednoduše nelze.[10]

Zdroj: disidenti.org

[1]: Aktuálně.cz – Proč bychom se měli připravit na konfiskaci zlata
[2]: Wikipedia – Executive Order 6102
[3]: Investujeme.cz – Padělané zlato začíná být problém
[4]: Puncovní úřad – Jak ověřit pravost investičního slitku zlata?
[5]: Slovník cizích slov – marže
[6]: www.kitco.cz, krátce po půlnoci 5. 3. 2015.
[7]: Slovník cizích slov – barter
[8]: Free Pub – Urban Survival: Tipy a rady z války v Bosně – informace z první ruky
[9]: Revenda, Zbyněk (2013). Peníze a zlato (Praha: Management Press), s. 252.
[10]: Revenda, Zbyněk (2013). Peníze a zlato (Praha: Management Press), s. 245.