Největším bezpečnostním nebezpečím alespoň naší části světa je agresivní vojenský pakt NATO. Při každém dalším vystoupení generálního tajemníka NATO, který ohlašuje další útoky na Rusko člověk jen bezmocně lapá po dechu. Ví že představitelé členských zemí znovu půjdou na co nejútočnější variantu podle zásady Tusko je největší nepřítel a to bychom se podívali, abychom ke konfliktu nevyhecovalo.

Marno je, pokud je někdo skeptický či zdrženlivý. I Trump, který veřejně zastával naprosto přesný názor, že je to relikt studené války už v podstatě jen brumlá po straně. A to je prezidentem nejsilnější vojenské velmoci světa, bez které by se NATO neobešlo.

Vloudila se ovšem chybička týkající se druhé nejsilnější vojenské velmoci NATO Turecka. Bude jistě dlouho trvat, než budou odhaleny nitky, které vedly k vojenskému puči proti prezidentu Erdoganovi před dvěma roky, kterého v posledních minutách před smrtí zachránil Vladimír Putin. Dlouho potom létal ve svém letadle a marně hledal azyl. Spojenci z NATO mu telefón nebrali.

A tam někde nastal onen zásadní zlom. Západním vůdcům fakt nelze věřit a je to nakonec hlava ruské říše, která musí zasáhnout.

Nejde jenom o to, že následně po krátkém intermezzu se sestřeleným ruským letadlem se vztahy Rusko – Turecko na dvoustranném i mnohostranném základě s dalšími ruskými spojenci rozvinuly do intenzivní šíře.

Jde i o to, že Erdogan dnes už ví, že největší nebezpečí útoku nehrozí z Ruska či jeho spojenců, ale logicky ze Západu, a proto je dobré bez ohledu na sankce mít i kvalitní obranu proti raketám, které by náhodou mohly zabloudit.

A tak dodávka protiraketových systémů S 400 velmi akceleruje a první komplet by měl již dorazit do Turecka během týdne. A Erdogan dokonce provokuje, protože dodávku těchto těchto systémů označil za „n e j v ý z n a m n ě j š í dohodu v současných dějinách Turecka“. Je to snad jasné.

A je to zřejmě nejdůležitější dohoda pro Ankaru, ale i pro rozložení NATO. A bohudíky. Žijeme v době, kdy i tupá stvoření jako je poslankyně za TOP 09 Langšádlová by jadernou válku proti Rusku pokládala za boj za svobodu. A mimochodem, šílená Černochová z ODS to jistě myšlenkově to vidí stejně.

Je to nejkrásnější okamžik od humanitárního bombardování Jugoslávie, války v Iráku, útoku na Libyii, Sýrii atd.

Prezidenta Erdogana jistě nechceme do EU, ale on už taky po tom moc netouží. Ale tím, že se vzbouřil proti Bruselským jestřábům, slouží míru, jako málokdo.

Díky pane Erdogane.