Neviditelná válka

V době ekonomického růstu dávají přednost silným měnám. Avšak světová ekonomika byla již dost poškozená obchodními válkami. Experti jsou přesvědčeni, že již ke konci letošního roku to pocítí na sobě všichni, avšak hlavní rána připadne na léta 2020-2021.

Podle odhadu WTO se mezinárodní obchod snížil v roce 2018 o 0,5 bilionu dolarů a letos mají ztráty dosáhnout 1,5 bilionu. Mezinárodní měnový fond varoval, že pokračování konfrontace s Čínou sníží světový HDP o 0,5%, tj. o 455 miliard dolarů.

Centrální banky určitě použijí v této situaci na podporu národních ekonomik různá stimulující opatření. Potenciál snížení úrokových sazeb je ale velmi omezený, poněvadž jsou dnes i tak minimální. Jediným reálným nástrojem podpory ekonomiky je oslabení měny, které zvýší konkurenceschopnost vyváženého zboží na světovém trhu. Když se ale hned několik zemí předhání v oslabení své měny, je to měnová válka.

Odborníci z Bank of America Merrill Lynch tvrdí, že tato válka již začala a že se jí tajně účastní centrální banky všech předních států.

„Úrokové sazby klesly dnes na historická minima, proto centrální banky nedokáží ovlivnit hodnotu úvěrových prostředků obvyklým způsobem. Jediná varianta spočívá v oslabení národních měn,“ řekl televizi CNBC šéf oddělení měnové politiky zemí G10 Bank of America Merrill Lynch Tanos Vamvakidis.

Olej do ohně

Zmírnění peněžní a úvěrové politiky je v posledních měsících klíčové téma světových médií poté, co Federální rezervní systém USA, Anglická banka a Evropská centrální banka varovaly před blížícím se snížením úrokových sazeb.

Olej do ohně přilil Donald Trump, který se obořil na guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho s obviněními z oslabení eura. „Mario Draghi informoval o možnosti dodatečného stimulování, což hned snížilo kurs eura vůči dolaru a umožnilo nespravedlivou snadnější konkurenci USA. Evropanům to prochází po léta, spolu s Čínou a dalšími,“ napsal prezident na Twitteru na začátku července. Pán Bílého domu přitom znovu zdůraznil, že Čína záměrně snižuje kurs jüanu kvůli zlevnění exportu a zvýšení obchodní nerovnováhy s USA. Federální rezervní úřad přitom podle prezidentova názoru udržuje příliš vysokou sazbu, proto drahý dolar překáží exportu amerického zboží a služeb.

Výroky amerického prezidenta způsobily mohutnou vlnu spekulací na Wall Street. Analytici dospěli k závěru, že Trump hodlá schválit v nejbližší době rozhodnutí o devalvaci dolaru.

Jakmile Státní pokladna zveřejní příslušné nařízení, zahájí Federální rezervní banka New Yorku měnové intervence. Začne prodávat dolary a nakupovat cizí měny, varovali bankovní analytici. Oslabí to dolar, který je, podle odhadu Bank of America, přeceněn dnes přibližně o 13 %.

Cesta do slepé uličky

Tyto obavy byly brzy potvrzeny. Již v polovině července nařídil Trump svým pomocníkům, aby zvážili způsoby oslabení americké měny. Jak tvrdí Bloomberg, projednal prezident tuto situaci s Judy Sheltonovou a Christopherem Wallerem, které navrhl do představenstva Federálního rezervního systému.

O skutečnosti, že velké světové centrální banky včetně FRS dnes záměrně oslabují národní měny, informoval také největší světový investiční fond PIMCO.

„Po přestávce na začátku roku 2018 znovu vypukla studená měnová válka, kterou vedly hlavní světové obchodní bloky více než 5 let. Víc než to, nedá se dokonce vyloučit eskalace velké měnové války s přímým zásahem USA a dalších velkých vlád a centrálních bank do měnových kursů, i když ne v krátkodobé perspektivě,“ řekl ekonomický poradce fondu Joachim Fels.

Ostatně, jak poznamenal Vamvakidis z Bank of America Merrill Lynch, zaujme-li podobný postoj většina velkých centrálních bank, vede to vše do slepé uličky.

„Nemohou ovlivnit cenu půjček, protože úrokové sazby dosáhly historického minima. Jediný způsob, jak se dají v budoucnu zmírnit peněžní a úvěrové podmínky, je oslabení národní měny,“ vysvětlil analytik.

Podle jeho slov však může jít pouze o rovnováhu, poněvadž když to dělají všichni, měny nakonec zůstanou stát, kdežto velmi omezené zdroje peněžní a úvěrové politiky jsou vydávány fakticky bezvýsledně.

Takže, když se všichni snaží současně ovlivnit kurs vlastní měny, nevyhraje nakonec nikdo. Ale negativní vedlejší účinky podobného způsobu jsou zaručeny. Zahraniční investoři, kteří vkládají prostředky do nejspolehlivějších amerických státních papírů, začnou panikařit a prodávat je, domnívá se Bank of America.

„Cizinci nebudou financovat americký státní dluh, když je politika zaměřena proti stabilitě dolaru,“ komentuje známý bankovní analytik Dick Bové. „USA jsou ale úplně závislé na tom, že dolar je považován za světovou rezervní měnu.“

Během následujícího závodu v devalvacích se miliardy dolarů budou přemísťovat po světě, z jedněch papírů do druhých, a vytvářet tržní bubliny. Tohle všechno vede k nové krizi.