Všechny řeholnice z francouzského řádu Malých sester Panny Marie Matky Vykupitele až na pět z celkového počtu třiceti devíti Vatikán zprostil řeholních slibů, poté co se odmítly podřídit skupině vatikánských komisařů vedených liberální sestrou bez hábitu, která se pokusila jim vnutit „moderní orientaci“. [viz http://www.duseahvezdy.cz/2018/12/21/konzervativni-zensky-rad-na-pokraji-zruseni-na-zasah-vatikanu/ ]
Třicet čtyři sester, které nosí tradiční hábity a pečují o postižené a staré lidi ve čtyřech pečovatelských domech, musí opustit své domy a zříci se řeholního hábitu, protože už nejsou členkami institutu. Další osud pečovatelských zařízení a jejich obyvatel je nejistý.
Rozhodnutí vydala Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života Svatého stolce, která dohlíží na řeholní řády a instituty a v jejím čele stojí kardinál João Braz de Aviz. Pokus sester rozhodnutí zvrátit odvoláním k Nejvyššímu tribunálu Apoštolské signatury ztroskotal, přičemž soud údajně případ zamítl, aniž by sestrám umožnil předložit všechny argumenty.
„Snažily jsme se zůstat co nejvěrnější jak Církvi, tak našemu charismatu, které náš Pán udělil matce Marii de la Croix. Mnohokrát jsme se snažily nalézt cestu dialogu s Římem. Navrhovaly jsme smírná řešení. Dohody však nebylo dosaženo a nyní úřady, které mají v Římě na starosti zasvěcený život, rozhodly zprostit nás řeholních slibů,“ oznámily sestry 3. června. Rozhodnutí bylo vydáno 23. května. „Je pravdou, že za situace morálního nátlaku a vzhledem k tomu, že jsme se ocitly ve slepé uličce, jsme byly vloni v říjnu proti svému hlubokému přání dohnány k tomu, že jsme požádaly o zproštění slibů, neboť nikdy nebylo navrženo žádné jiné řešení, které by nám umožňovalo zůstat ve společenství s Církví. Hluboce nás ranilo a smutně překvapilo, že Řím raději akceptoval tuto žádost než smírná řešení, která jsme navrhovaly a která byla možná,“ dodaly sestry.
Laické Sdružení na podporu Malých sester Panny Marie rozhodnutí zkritizovalo jako „tragickou nespravedlnost“ a obvinilo biskupa diecéze Laval Thierryho Scherrera z osobní msty na konzervativní matce představené, což nakonec vedlo až ke zničení řádu. „Mons. Scherrer si přál hlavu generální představené na stříbrném podnose,“ napsalo sdružení. „Zničena však byla celá kongregace!“
„Toto nespravedlivé a neurvalé rozhodnutí vede k vážným morálním i materiálním škodám způsobeným Malým sestrám, které své životy daly do služeb Církve v naprosté věrnosti svému řeholnímu povolání,“ uvedlo dále sdružení.
Podle laických podporovatelů byly sestry obviněny z celé řady prohřešků proti modernímu cítění, včetně toho, že se „příliš modlí“, nosí tradiční hábity, podléhají „nenormálnímu autoritářství“, uvažují „příliš tradičně“ a ve svém lpění na charismatu svého institutu jsou „nepružné“. Komisaři se rovněž údajně snažili postavit sestry proti sobě navzájem a nabízeli jim prestižní postavení v řádu, pokud se podřídí autoritě komisařů. Tato taktika však selhala. Když sestry komisaře odmítly, bylo jim vyhrožováno exkomunikací. O zproštění řeholních slibů požádaly, aby se tomuto výsledku vyhnuly.
Podpůrné sdružení uvádí, že rozhodnutí zprostit sestry slibů namísto vypracování řešení spolu s nimi přišlo na příkaz sestry Geneviève Médevielleové, hlavní apoštolské komisařky jmenované Vatikánem. Médevielleová je řeholnice, která chodí v civilu a nosí krátký účes bez pokrývky hlavy. Je profesorkou etiky na Katolickém institutu v Paříži a autorkou nedávno vydané knihy Migranti, František a my. Médevielleová hájí Amoris laetitia proti „konzervativcům a tradicionalistům“, kteří ji kritizují.
Sestry byly také údajně terčem útoku toulouského arcibiskupa Roberta Le Galla, který v jednom z domů řádu zakázal sestrám účast na mši v tradičnější formě v kapli komunity, zřejmě proto, že se odmítly zúčastnit Le Gallovy mše v kapli pečovatelského domu, protože odmítají jeho liturgické praktiky.
Autoritářství a morální obtěžování ze strany církevních úřadů vedlo ke zničení řádu
Sdružení na podporu sester hrozí právními kroky proti těm, kdo způsobili zničení institutu, za „morální obtěžování“, které je podle francouzského práva žalovatelné. Sdružení prohlásilo, že „je věcí spravedlnosti podniknout kroky proti těm, kteří jsou za to odpovědní, ať se této věci účastnili jakkoli, aby bylo dosaženo odškodnění a ukázala se celá pravda.“
Francouzský katolický list La Croix přinesl zprávu, že sestry hrozí žalobou za morální obtěžování sestře Geneviève Medevielleové.
„Církevní úřady autoritářsky a za situace morálního obtěžování, s nímž začal lavalský biskup Mons. Scherrer, raději 23. května 2019 Malé sestry Panny Marie laicizovaly, než by si zvolily smírné řešení, které sestry opakovaně navrhovaly, ale o němž Kongregace v Římě ve skutečnosti nikdy neuvažovala,“ uvádí podpůrné sdružení na svých webových stránkách.
Utrpení nám umožní plněji prožívat naše povolání, říkají sestry
Samy sestry tvrdí, že budou nadále žít svým modlitebním životem a na své utrpení pohlížet jako na něco, co jim umožní ještě hlouběji prožívat své povolání.
„Tyto dva bolestné roky jsme jistě neprožily proto, abychom ztratily poklad, jímž je pro nás charisma přijaté od matky Marie de la Croix. Chceme i nadále žít společně životem modlitby a služby. Ecce!” píší sestry. „Paradoxně a tajemně možná víc než kdykoli dříve prožíváme jádro svého povolání, jímž je následování Panny Marie a účast na utrpení při naplňování plánu našeho vykoupení, na smír za spásu duší, za posvěcení kněží, za Církev tolik poškozovanou skandály všeho druhu i za svět. Jestliže nás Kristus, ženich našich duší, pokládá za hodné takového kříže, musíme mu za každé situace děkovat.“
Svatý stolec na žádost o komentář do uzávěrky nereagoval.
Matthew Cullinan Hoffman
Překlad Lucie Cekotová
Zdroj: