V tomto roce jsem se konečně dostal do Dětské školy umění v Perevalsku (LLR), kam mě již od podzimu 2017, kdy jsme se seznámili na plenéru v Krásném Luči, zve učitelka Oksana Lutkova. Perevalsk je okresní město s 25 000 obyvateli, ležící těsně u Alčevsku. Perevalsk byl založen v roce 1889 jako Selezňovskij rudnik, v roce 1924 byl přejmenován na Pařížskou komunu. Při povýšení na město v roce 1964 získal dnešní název.

V nové, moderní budově Perevalské dětské školy umění (DŠU) z roku 2010 mě přivítaly ředitelka Natalia Kurson (ve funkci od r.1994), zástupkyně ředitelky pro výchovnou práci Larisa Puzanova a vedoucí učitelka výtvarného oddělení Oksana Lutkova. Nejprve mě seznámily s historií a současností DŠU.

Historie DŠU začíná v roce 1965, kdy byla v Perevalsku založena hudební škola. V roce 1986 vznikla výtvarná škola, v roce 1996 došlo k jejich sjednocení v Perevalskou dětskou školu umění.

Ve školním roce 2018/19 navštěvovalo DŠU dohromady 552 dětí ve věku 5-16 let (hudební oddělení 205 dětí, taneční 195 dětí, výtvarné 152 dětí). Škola pracuje sedm dní v týdnu, dětem se věnuje 33 učitelů.

Ve škole působí dva velké soubory: taneční soubor Zadorinky a pěvecký soubor Vesnušky. Mají zde i orchestr (housle, dechové a bicí nástroje) a orchestr lidových nástrojů (balalajka, kytara, akordeon, domra-lidový strunný nástroj).

Následně mě ředitelka, zástupkyně a učitelka provedly celou rozsáhlou moderní budovou školy. Výtvarné oddělení s pěti učiteli má k dispozici celkem tři místnosti. Děti navštěvují školu šest let třikrát týdně. V největší místnosti zrovna děti vytvářely různými technikami nádherné práce. Mezi hlavní činnosti oddělení patří výstavky prací a účast na republikových i mezinárodních soutěžích. Děti své práce vystavují v DŠU, základních a mateřských školách ve městě i v místní nemocnici. Práce dětí se objevují i na velkoplošných tabulích po městě. Děti svými kresbami zkrášlily i všechny betonové přístřešky autobusové dopravy po celém Perevalském okrese (krásných kreseb jsem si při svých cestách autobusem mezi Luganskem a Alčevskem všiml, ale netušil jsem, že jsou to práce dětí z Perevalské DŠU). Každým rokem se děti účastní republikové soutěže „Mir. Poběda. Otčij dom.“, Etnofestivalu, mezinárodních soutěží v Rusku a Bělorusku, např. soutěže Slavjanskaja raduga (Slovanská duha) v Moskvě, Cvetnyje stupenki (Barevné schody), odkud vozí různá ocenění. Letos již podruhé za sebou děti ziskaly Zlatý pohár za 1.místo v mezinárodním projektu UNESCO „Mir vokrug nas“ (Svět kolem nás). V letošním roce dostaly děti (poprvé za existence LLR) pozvání k účasti v 48.Mezinárodní dětské výtvarné výstavě Lidice 2020, která se koná od roku 1967 (od roku 1973 jako mezinárodní) za účasti dětí z 80 zemí světa.

Jelikož učiteli jsou v DŠU malíři, kreslíři a ilustrátoři knih, také oni pořádají své výstavy a účastní se různých soutěží.

Hudební oddělení disponuje dvěma velkými místnostmi pro orchestry, místností pro pěvecký soubor Vesnušky, několika kabinety pro hru na hudební nástroje. Zrovna v den mé návštěvy DŠU se konaly v budově dva výroční koncerty hudebního oddělení, jeden pro mateřinky a jeden pro 1.stupeň ZŠ. První koncert ve velkém sále jsem zhlédl. Několik her na klavír, na balalajku a housle ukázalo, čeho za další školní rok žáci školy dosáhli. Na klavír hráli nejen jednotlivci, ale také několikrát duo a jednou trio a kvarteto. Milé bylo vystoupení pěveckého souboru Vesnušky. Osm usměvavých děvčátek a jeden chlapec procítěně zazpívali působivou píseň Naš baran vljubilsja (Náš beran se zamiloval). Děti z mateřinek nejen poslouchaly koncert, ale průvodkyně pořadem jim vyprávěla i o použitých nástrojích, které děti ovšem bezpečně rozpoznaly.

Po skončení koncertu mě několik usměvavých Vesnušek (celkem je jich v souboru 40) netrpělivě čekalo ve své místnosti a s chutí mně zazpívalo píseň „Něbo vysoko, more gluboko“. Děvčata pěkně zpívala a pohybovala se. Ve druhé části písně jsem měl slova „vysoko, gluboko“ doplnit já, což jsem ale nepochopil. Řekla mi to Oksana až po skončení písně. Děvčata to ale vzala s úsměvem. Po zazpívání písně děvčata ráda pózovala pro fotografie.

Vesnušky sbírají 1. a 2. místa z různých soutěží. Zúčastnily se mezinárodní soutěže v Novočerkassku a v Moskvě festivalu vlastenecké písně.

Taneční oddělení má k dispozici mj. velký taneční sál se zrcadly, kde právě probíhala ukázková hodina pro rodiče. V sále malá děvčátka a jeden chlapec pilně předváděli, co se za poslední rok naučili.

Úspěchem tanečního oddělení je 1.místo tanečního soubor Zadorinky na mezinárodní soutěži v Astrachani.

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR