„Co máme teď dělat, když jsme ztratili svého nejlepšího nepřítele?“ – tak prý zareagoval na rozpad Sovětského svazu Colin Powell, předseda výboru náčelníků štábu Pentagonu, jak připomíná na stránkách National Interest odborník na obranu a bezpečnost Wallace Gregson. „A skutečně, sovětská hrozba stanovila rámec pro organizování nejen vojenského plánování, ale také zahraniční i značné části americké domácí politiky během války,“ uvádí autor. A soudě podle toho, jaký nepořádek panuje v těchto oblastech dnes, zůstala Powellova otázka nezodpovězena.

Po druhé světové válce Amerika vytvořila „bezprecedentní mezinárodní systém“, který přispěl k rozšíření demokracie, pozitivně stimuloval země ke spojenectví s USA a mátl diktátory. „Náš obraz ,zlatého deště’ krásnými slovy hovořil s utlačovanými národy,“ vzpomíná autor a dodává, že výsledkem této strategie byl ekonomický rozmach, vlna demokratizace a také vítězství v „boji o přežití“ s komunismem, dosažené bez zahájení další světové války.

V roce 1944 Spojené státy využily svého podstatného vlivu na jiné země a prosadily podepsání Brettonwoodského (měnového) systému znamenajícímu konec éry kolonialismu a imperiálních privilegií, proti němuž rozlíceně vystupovali spojenci Spojených států - Francie a Velká Británie.

„Unipolární minuta slávy“ Spojených států však trvala pouze pět let po skončení války, poté Sovětský svaz a jeho „strýček Joe“ Stalin projevili svou neochotu ke spolupráci a uspořádali blokádu Západního Berlína, „zotročili“ východní Evropu a vyzkoušeli své vlastní jaderné zbraně.

Nehledě na skutečnost, že se mnoho poválečných očekávání nenaplnila, Brettonwoodský systém přežil. Marshallovy plány poskytly Evropě značné zdroje, aby se vypořádala s poválečnou krizí a odolávala nátlaku Sovětského svazu. Tento systém pomohl Spojeným státům a tzv. „svobodnému světu“ přežít studenou válku, je přesvědčen autor.

Rozpad Sovětského svazu zároveň donutil USA uvěřit, že už není s kým bojovat a liberální demokratický řád už nebude čelit dalším výzvám. Čína, do níž Spojené státy po skončení studené války vkládaly velké naděje, však také nesplnila naděje na „triumf západní liberální demokracie“.

„Úměrně tomu, jak Čína roste, ztrácíme všechno, co jsme vydělali," konstatuje Gregson. Podle sdružení Freedom House se politická práva a občanské svobody v posledních 13 letech na celém světě snižovaly. Zároveň je třetina států jihovýchodní Asie, kde střední třída roste nejrychleji na světě, pod vlivem Pekingu.

Odborník je přesvědčen, že důvodem je jistota USA, že dominující postavení liberální demokracie je hotová věc. „S rozpadem Sovětského svazu jsme my, USA, ztratili ústřední organizační princip, určující, vytvářející a koordinující naši politiku a strategii,“ vysvětluje Gregson a zdůrazňuje, že nahradit ho zatím není čím.

„Musíme si uvědomit, že svět, svoboda a mír, založené na svrchovanosti zákona, nemohou existovat bez podpory a vedení USA,“ píše odborník.