Při závodech ve sportovní gymnastice ve sportovní hale Zarja za řekou Lugaň v Lugansku (LLR) v květnu 2019 jsem se seznámil s ředitelem Luganské vyšší školy tělesné výchovy Anatolijem Michajlovičem Skalauchem, který mě pozval na návštěvu jeho školy. Rozsáhlý školní areál se nachází v jižní části Lugansku. Ředitel školy mě přivítal ve své kanceláři a pověděl mi něco o historii i současnosti školy.

Škola zahájila svou existenci jako internátní sportovní škola roku 1971. V roce 1990 byla reorganizována na Luganskou školu olympijských rezerv. Nyní je to Luganská vyšší škola tělesné výchovy s počtem kolem 300 sportovců v 15 druzích sportu. Hlavním úkolem školy je příprava špičkových sportovců, členů národních týmů a účastníků olympijských her.

Úspěchy školy- od roku 1971 škola vychovala a připravila 16 zasloužilých mistrů sportu, 120 mistrů sportu mezinárodní třídy, 1433 mistrů sportu. Olympijských her se zúčastnilo 27 žáků, kteří získali celkem 6 zlatých, 7 stříbrných a 11 bronzových medailí. Na poslední olympiádě, které se žáci školy zúčastnili v Londýně v roce 2012 za Ukrajinu, vystoupilo sedm absolventů školy. Devět absolventů školy se zúčastnilo olympiády i v Rio-de-Janeiru v roce 2016, ovšem v rámci družstva Ukrajiny nebo Ruska (jedná se o sportovce, kteří v době občanské války na Ukrajině přesídlili do Ruska nebo na Ukrajinu). Během své existence škola vychovala čtyři olympijské vítěze: Olgu Bryzginu – lehká atletika, Igora Korobčinského – sportovní gymnastika, Grigorije Misjutina – sportovní gymnastika, Olega Kučerenka – řecko-římský zápas.

Škola vychovala 110 mistrů světa a Evropy. Absolventi z roku 2014 Anton Kuzněcov (moderní pětiboj) a z roku 2013 Anna Krasnošlyk ( sportovní potápění) zvítězili v roce 2014 na II.olympijských hrách mládeže v Nankingu (Čína). Anton vyhrál v roce 2014 mistrovství světa mládeže v moderním pětiboji v Budapešti (Maďarsko). Žák 10.třídy Oleg Aksamitnyj se stal v roce 2014 v Portugalsku juniorským evropským šampionem a stříbrným medailistou ve skocích na trampolíně, dalšími medailisty byli Alexandr Ruckij, Alexej Ruděnko a Alexandr Šachov. Žák 10.třídy Alexandr Kasjaněnko získal v roce 2014 stříbrnou medaili na juniorském mistrovství Evropy ve střelbě v Moskvě.

Ve škole jsou jednak třídy střední školy (6.-11.třídy), jednak 1.-3. ročníky vysoké školy. Ve školním roce 2018/19 chodilo do školy 394 dětí (342 žáků střední školy a 52 studentů vysoké školy), 200 dětí z nich bydlí na koleji. 12 dětí z celkového počtu získalo titul mistra sportu, 34 dětí se stalo kandidátem mistra sportu, 57 dětí získalo I. výkonnostní třídu, 36 dětí II.výkonnostní třídu. Sportovci se věnují 15 druhům olympijských sportů: fotbal, lehká atletika, vzpírání, volejbal, basketbal, řecko-římský zápas, plavání, skoky do vody, sportovní gymnastika, box, cyklistika, triatlon, skoky na trampolíně, judo, moderní pětiboj.

Školní areál má rozlohu devět hektarů. Pro výchovně-vzdělávací a sportovní proces je v budově školy k dispozici 16 tříd, dvě odborné učebny, knihovna s čítárnou, velký sál pro slavnostní příležitosti, sportovní sály (velký sál na míčové hry, sál na vzpírání, sál na řecko-římský zápas, sál na box), místnost na opravy kol, pět místností pro trenéry, čtyři šatny se sprchami, dvě sauny, školní muzeum. Ve škole je jídelna. Součástí školního areálu jsou dvě koleje (chlapecká a dívčí), tři sauny, a několik hřišť: dvě velká travnatá, jedno velké škvárové a dvě malá travnatá fotbalová hřiště, tréninková plocha.

Sportovci trénují ve všední dny dvakrát denně-celkem pět a půl hodiny denně, a jedenkrát v sobotu. Jednak v areálu školy, jednak ve sportovních areálech ve městě (např. sportovní gymnasté). Do areálů mimo školu vozí sportovce vlastní autobus (vyrobený nedávno v Doněcku). Sportovcům se věnuje 73 učitelů sportu (trenéři mají status učitelů). Ve škole fungují dva sportovně-vzdělávací režimy: režimy A a B. V režimu A mají žáci od 7.45 do 10.15 první trénink, od 11 do 15.30 školu (pět vyučovacích hodin). Od 16 do 19 druhý trénink. V režimu B mají žáci od 8 do 9.35 školu (dvě vyučovací hodiny), od 10 do 12.45 první trénink, od 13.35 do 16.20 školu (tři vyučovací hodiny), od 16.30 do 19.15 druhý trénink. Sportovci se zúčastňují závodů v LLR, DLR a Rusku. Každý školní rok končí 25.5., od 1.do 16. června a od 14. do 31.8. probíhají rekreačně-výcvikové tábory v areálu školy a ve sportovních areálech Lugansku.

Ředitel mě vyprávěl i o pohnutých dnech školy v roce 2014. Při ostřelování města ukrajinskými vojsky v srpnu 2014 dopadlo do areálu školy 17 střel, z toho dvě přímo do budovy školy (jedna na sál na vzpírání, jedna do jídelny), kde byla probita střecha. V budově bylo poškozeno 300 oken.

Budovou školy mě pak provedl zástupce ředitele školy pro sport Gennadij Vasiljevič Rezničenko. Prošli jsme křídlo s třídami, zastavili jsme se v kabinetu trenérů boxu. Ti mi nadšeně ukazovali úspěchy svých svěřenců-poháry a diplomy.

Pěkné zde mají školní muzeum. Část muzea je věnována Velké vlastenecké válce na Luganštině. Na podstavcích stojí bysty členů štábu krasnodonské komsomolské protifašistické organizace Mladá garda. Větší část je věnována sportu. Na jednom stolku mj. vidíme knihu devítinásobné olympjské vítězky ve sportovní gymnastice (1956-64) Larisy Latyninové (nar. 1934), kterou Latyninová v roce 2018 se svým věnováním darovala luganské škole. Na stěně jsou představeni absolventi školy-olympijští vítězové, mistři světa a Evropy. Ve vitrínách a na policích jsou jejich diplomy, medaile, poháry a třeba i dresy. Další části stěny se nazývají Zlaté stránky olympijského sportu školy a Účastníci olympijských her. Vystavena je i kniha o skokanu o tyči Sergeji Bubkovi. Zajímavostí je olympijský medvídek Míša, symbol olympiády 1980 v Moskvě, kterému chybí pravé ucho. Byl poškozen v důsledku ostřelování školy ukrajinskou armádou v létě 2014.

Následovala prohlídka sportovních sálů. Ve velkém sále probíhal trénink volejbalistek. Vysoká štíhlá 15-16-letá děvčata zkoušela pod vedením trenérky smeče na síti. Zaujal mě chlapec, trénující opodál. „Ten je tu na zkoušku. Přišel z jiného města. Bydlí na koleji, chodí zde do školy, zkouší tréninkovou zátěž. Pokud se osvědčí, zůstane tu,“ vysvětloval Gennadij Vasiljevič. Přešli jsme do sálu na vzpírání, kde se chlapci potýkali s různě těžkými činkami. V sále na box se nacházejí hned dva boxerské ringy. Ve vedlejším sále mají zápasníci řecko-římského zápasu k dispozici tři velké zápasnické žíněnky. Nahlédli jsme i do nejnovějšího sálku-zázemí pro cyklisty a triatlonisty.

Po prohlídce sálu jsme šli obhlédnout venkovní sportoviště. Na jednom hřišti běhali boxeři, na velkém travnatém hřišti trénovali fotbalisté. Na třetím, škvárovém hřišti právě trénink fotbalistů skončil. Už jen poslední chlapec neúnavně střílel na branku, než odešel do sprch. Před jedním z vchodů do budovy školy stál připravený autobus Donbass, který se chystal odvézt další sportovce na tréninky ve sportovních zařízeních města.

Před hlavním vchodem do budovy školy se nachází Alej olympijské slávy Luganštiny, založená v roce 2009, a Alej bojové slávy Luganštiny, založená v roce 2017.

V Aleji olympijské slávy najdeme stromy, zasazené olympijskými vítězi, např. Sergejem Bubkou (skok o tyč-Soul 1988), Olgou Bryzginovou (běh na 400 m-Soul 1988, Barcelona 1992), Viktorem Bryzginem (běh na 100 m-Soul 1988), Igorem Korobčinským (sportovní gymnastika-Barcelona 1992), Grigorijem Misjutinem (sportovní gymnastika-Barcelona 1992)

a stromy, zasazené na památku olympijských vítězů, např. Valerije Brumela (skok vysoký-Tokio 1964).

V Aleji bojové slávy byly vysazeny stromy na památku trenérů-veteránů Velké vlastenecké války. Její součástí je Alej paměti, kde jsou vysazeny tři stromy na památků trenérů a sportovců, kteří zahynuli při bombardování Lugansku ukrajinskou armádou v červenci a v srpnu 2014 (Sergeje Davyděnka-trenéra moderního pětiboje, Julie Kokoškiny-jezdkyně na koni, Viktorie Siněgubovy-basketbalistky).

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR