Podobný názor vyslovila před dvěma týdny prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová během státní návštěvy Maďarska. Tak prezidentka vyjádřila nespokojenost se současnou spoluprací v rámci V4 a zdůraznila, že pokračování seskupení má smysl v případě „prosazování demokratických hodnot, hodnot svobody a právního státu a také hodnot evropské integrace“, nikoliv regionálních zájmů, které Evropu „rozdělují nebo oslavují“. Bývalý prezident Slovenska Andrej Kiska ve svém závěrečném projevu v Bruselu mimo jiné hovořil o zneužívání značky V4 k prosazování názorů jednotlivých zemí, nikoliv všech členů skupiny. Jedná se o pokračující trend ve slovenské politice? Názor na tuto tendenci vyjádřil Jan Campbell v následujícím komentáři.

Sputnik: Čím jsou podle Vás způsobená prohlášení předních politiků Slovenska o jejich distancování od V4?

Jan Campbell: Uvedené osobnosti patří do malé skupiny tvořící zástupnou lokální politickou (ne mocenskou, hospodářskou nebo výkonnou) elitu. Ta se vyznačuje hyper-mobilitou (intelektuální, fyzickou a hodnotovou), vybíravostí a výborným vzděláním (v případě pana Lajčáka), dovolujícím přezírat nebo ignorovat tradice a identitu, a oddat se budování rodu globální elity, do které doufá být pozvána. Uvedené vlastnosti této lokální elity nechrání před metastazující korupcí liberální demokracie. Proto patří do nejvyšší rizikové skupiny závislých osobností a nikdy nebude pozvána do tzv. klubu vyvolených.

Oslabení elit všude přítomnou a vše ničící korupcí umožňuje sledování oficiálních a neoficiálních organizací a služeb a možnost vydírání. Jako následek tohoto rizika se objevil a již existuje delší dobu trend odmítání být řazen k elitě. To i proto, že elity působí v protikladu k sociální rovnosti. Sociální nerovnost je jednou z příčin občanských nepokojů, válek a změn režimů. Proto elitám podvědomě zvučí v uších řádka z písně francouzských revolucionářů: Les aristocrates, pardon, les élites a la lantern! Něco, jako – aristokraté, pardon, elity na lampu pověsit! Proto se dnešní elity snaží vyhnout konfrontaci, v daném případě s EK, USA a širší veřejnosti neznámými zástupci opravdové moci. Proto elity dávají přednost manipulaci a izolaci. V izolaci si však těžko uvědomují, že dějiny jsou záznamem střídání elit. Tím, že elita se stává čím dál uzavřenější, nedaří se jí otevřít se novým ideám a asimilovat nové členy. Proto jsme svědky vzniku kontra-elit, neurčitosti, nejistoty a nepředvítalenosti. Proto lze prohlášení politiků hodnotit i jako volání o záchranu své kůže.

Podle Pareta existuje v každé společnosti přirozená hierarchizace ve tvaru kužele, jehož vrchol tvoří nepočetná skupina vůdců (elita), udržující si moc nad početnou masou pomocí nátlaku a manipulovaným souhlasem. Dle Pareta je k vládě třeba dvou psychologických typů: lišky, které se vyznačují pružností, prohnaností a schopností přesvědčit, a lvi, kteří jsou schopni a připraveni použít násilí k potlačení opozice. Protože jen velmi vzácně se tyto vlastnosti nacházejí u elity, dochází k výměně elit. V tomto kontextu je dobré hodnotit Gréty, Caroly, Milión chvilek a podobné kontra-elity, pro které je příznačné užití nátlaku organizovaným způsobem, a postupné proniknutí do stávajících elit.  

Jak byste okomentoval slova ministra  Lajčáka, který prohlásil, že Slovensko by v rámci V4 nemělo  jít proti svým zájmům. Dodal, že EU je „progresivním prostorem" pro Slovensko a V4 „regionální platformu, která nám nabízí celou výhodnou a užitečnou výhodu". Znamená to, že V4 nesplňuje očekávání Slovenska? Snaží se Slovensko získat výhody z obou seskupení?

Odpověď na tuto druhou otázku je prakticky obsažena v první odpovědi: Dnešní elity se snaží vyhnout konfrontaci s EK a USA, dávají přednost manipulaci a izolaci. V daném případě vytahují kartu o národních zájmech a suverenitě, což jsou v současné situaci mýty. V4 nemůže splnit očekávání spojená s ochranou národních zájmů, jestli budou někdy formulovány, ani získat výhody z obou seskupení. Přičemž si dovoluji připomenout, že V4 není suverénní, ale trpěné seskupení, které umožňuje výkonné elitě v Bruselu plnit bez rizika pro sebe celou řadu nepříjemných úkolů.

Proč slovenští politici dělají podobná prohlášení? Počítají s materiálními výhodami? Případně, je realistické je získat a proč? Z Vašeho hlediska, není to syndrom chudého příbuzného, který je připraven přijmout nějaké podmínky, dokonce i nepříznivé, pokud by ho do jejich společnosti vzali jen tvrdší kluky?

Většina lokálních a národních politiků se snaží být počítána k malé skupině elity, aniž by věděla, jak skutečně elity fungují. To, že formují veřejné mínění a cestu k moci, tím i k univerzalismu a tzv. kosmopolitizmu, což ve své podstatě není nic jiného než druh korupce, by měli vědět. Neuvědomují  si však následky strachu v boji o moc, v boji definovaném absolutní odhodlaností konkurovat a možností zmizet v absolutním zapomenutí, kolíbání mezi arogancí a nejistotou ve veřejném prostoru pod dohledem medií a technologií, a samozřejmě nemožnosti nenásilné výměny elit v současném politickém, hospodářském a finančním systému. Jako chudý příbuzní jsou obětmi sebeklamu, iluzí a nevědění. Komu není rady, tomu není pomoci.

Budou podle Vás uráženi partneři v rámci V4, a pokud ano, jak to ohrožuje Slovensko?

Osud Slovenska a V4 je pro představitelnou budoucnost zpečetěn. Stačí se podívat na obsazení funkcí v nové EK, EP, ECB atd. Urazit se může pouze ten, kdo dovolí být uražen.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce