Ženy se v zemi dožívají v průměru 82 let, ale už v 62 letech přicházejí o zdraví. Takže doba v nemocnici pokračuje 20 let. U mužů je situace s dožitím horší: V ČR jejich délka života činí 76 let, ale zdraví je opouští už v 61 letech. Takže posledních 15 mají zdravotním problémy různé míry závažnosti, které omezují život.

Rozdíl pohlaví v průměrné délce života odborníci vysvětlují tím, muži se častěji v mládí vystavují nebezpečí a později žijí nezdravě, a to není jen v ČR. Navíc pánové své problémy častěji ignorují a za lékařem jdou až v pokročilé fázi nemoci.

S takovými informacemi přichází irozhlas.cz s tím, že právě délka zdravého života v České republice je tradičně nízká.

„Udělali jsme si šetření, které srovnávalo českou a švédskou populaci mezi roky 1962 a 2010,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.

Dodala, že v té době Češi měli dokonce lepší pozici než švédská populace, ta měla hodnoty kolem 62 let, ale Skandinávci od té doby zvedli délku právě zdravého života o devět let, kdyžto Česko zůstalo na stejné hodnotě. Průměrná délka života přitom v obou zemích od počátku šedesátých let vyrostla přibližně o devět let.

„Znamená to, že se ve Švédsku podařilo prodloužit zdravý život, u nás stonání,“ poznamenal v této souvislosti Jan Holčík, profesor sociálního lékařství v penzi.

Co se týče důvodů pro českou stagnaci, jsou to klasické problémy spojené s nezdravou výživou a zlozvyky.

„Máme 60 procent lidí s nadváhou a 30 procent s obezitou, to jsou hlavně muži. Podíl kuřáků v populaci sice v mezinárodním srovnání není nejvyšší, ale snižuje se jen pozvolna,“ bije na poplach Šteflová.

Rovněž poznamenala, že tolerance k užívání alkoholu je už v dětském věku, a děti v České republice dokonce vévodí svým vrstevníkům v tomto riziku. 

Zdůraznila, že největší zdravotní zátěží jsou dnes chronická neinfekční onemocnění: kardiovaskulární, onkologická, respirační, diabetes nebo obezita.

„A ta jsou z 80 procent ovlivněna výživou, pohybem, pitím alkoholu, kouřením a životním prostředím. Nechci říct, že jde jen o restrikci, ale možnosti nákupu alkoholu a tabáku jsou u nás a ve Švédsku prostě jiné. Možná že tohle je cesta, kterou bychom měli jít,“ vyslovila svůj názor odbornice.

Podle Olgy Markové, první viceprezidentky České asociace ergoterapeutů, problém spočívá v nedostatku týmové zdravotnické péče, kterou pacient potřebuje v původním stadiu onemocnění, kdyžto v České republice se tím zabývá převážně praktický lékař. 

„V zahraničí, dobře to funguje třeba v Nizozemsku, je do primární péče zapojený celý tým, včetně třeba terénní sestry a ergoterapeuta. Jakmile se u člověka začnou fyzické a kognitivní funkce zhoršovat, tak jdou třeba k němu domů a řeší, jak jeho prostředí nastavit, aby mohl vykonávat svoje aktivity,“ podotkla Marková.

Kromě toho viceprezidentka České asociace ergoterapeutů upozornila na to, že v současné době není možné ze zdravotního pojištění platit třeba návštěvu ergoterapeutů u klientů doma, a s tím souvisí také neustálé návraty klientů do nemocnic.

„Jakmile klient do zdravotního systému jednou vstoupí, těžko ho pak dostáváme znovu ven, neumíme ho vrátit k aktivnímu životu,“ varuje Marková.

Pokud jde o největší délku života ve zdraví v Evropě, Švédové v současné době jsou na tom nejlíp. Co se týče České republiky, ta v porovnání s ostatními evropskými zeměmi ukazuje průměrné výsledky.

V letošním březnu média informovala o tom, že profesor Mauro Giacca, odborník na kardiovaskulární onemocnění na King's College v Londýně, uvedl, že vzhledem k podmínkám, za kterých lidé žijí déle, bude ve výsledku generace se zdravými těly, ale hloupými mozky. Odborník se domnívá, že prodloužení délky života je nemožné, dokud nebudou nalezeny prostředky, které by mohly zastavit demenci.