Podle poslance Hrnka prezidentka Čaputová údajně nesplnila očekávání od setkání. Politik tvrdí, že Čaputová by měla prosazovat zájmy Slovenska a vysvětlit výhrady politiků vůči aktuálním záležitostem evropské politiky a nespokojenost se zvolením poslanců do evropských institucí.

„Především jsme očekávali, že prezidentka Emmanuelu Macronovi vysvětlí znepokojení východní části Evropské unie tím, že při obsazování hlavních postů v orgánech EU nebyl brán v úvahu geografický princip," vysvětluje Anton Hrnko. Politik doplnil, že od prezidentky očekávali, že bude vysvětlovat Macronovi to, že země V4, včetně Slovenska, nechtějí přijímat migranty. V souvislosti s problémem migrace podle Hrnka měla Čaputová zdůraznit, že Slovensko odmítá akceptovat „trvalý přísun imigrantů z bývalých francouzských a britských kolonií“ a jejich přerozdělování. Hrnko zdůraznil, že Čaputová nekritizovala francouzskou vládu za zásahy proti demonstrantům z hnutí žlutých vest.

Slova poslance Hrnka okomentoval pro Sputnik politolog a publicista Roman Michelko. Na úvod poznamenal, že postavení dvou politiků by se nemělo přirovnávat: „Je potřeba si uvědomit, že postavení francouzského prezidenta a slovenské prezidentky je neporovnatelné. Francie má prezidentský systém. Zároveň politickou orientaci na Slovensku teoreticky může určovat i prezident, ale vždycky to bylo tak, že to nechali na ministerstvu zahraničních věci. Byla to skoro zdvořilostní návštěva.“

Podle Michelky se celkový tón návštěvy ve Francii v porovnání s nedávnými setkáními s prezidenty Polska a Maďarska značně lišil. „Je potřeba zdůraznit, že už v Polsku a Maďarsku Čaputová vytahovala některá témata, kde kárala své hostitele v tom smyslu, že nedodržují liberální demokracii, a že popírají práva médií. V Polsku vyčítala nezávislost soudnictví. V podstatě přinesla negativní vidění,“ řekl Michеlko. Se stejnou poznámkou přišel i poslanec Ľuboš Blaha. Na své facebookové stránce poznamenal, že žádná kritika jako v Česku, Polsku a Maďarsku, ve Francii nezazněla.

V komentáři Michеlko pokračoval dalšími slovy: „Tam se skutečně chovala až servilně. Respektive byla to zdvořilostní, seznamovací se návštěva bez toho, aby cokoliv přinesla. Slovenský prezident nemá kompetenci za vládu vyjednávat zásadní věci.“

Co se týče vyjednávání ohledně postů EU, Roman Michelko upozornil, že se podle něj jedná o už dohodnutou věc: „Byla to záležitost naší diplomacie na úrovni premiéra a ministra zahraničních věcí, a vůbec spojenectví V4, aby někoho prosadili nebo zablokovali. Podařilo se jen zablokovat Timmermanse, ale nalajnovat nikoliv. Nikdo z V4 nebo ze střední Evropy neobsadil jeden z nejdůležitějších pěti postů. Nemá nikoho pro své zastoupení. Dříve tam byl Tusk jako představitel středoevropských zemí. Dnes to už nebylo aktuální, jelikož tato rozhodnutí byla přijata.“

Čaputová ve Francii a v zemích střední Evropy

Zuzana Čaputová se s francouzským prezidentem setkala ve středu. Slovenská prezidentka na společné tiskové konferenci označila Francii za blízkého partnera a spojence v Evropské unii a NATO a zdůraznila, že země sdílí společné hodnoty. Macron zopakoval své prohlášení z loňské návštěvy Bratislavy, že Slovensko je již v současnosti v jádru EU a projevem toho je i zvolení Čaputové za hlavu státu.

První státní návštěva prezidentky Zuzany Čaputové se odehrála v Česku. Během ní Čaputová vyjádřila pochopení k demonstracím, které jsou zaměřeny proti českému premiérovi Andreji Babišovi a jeho odchod z funkce. Během jednání s maďarským prezidentem Jánosem Áderem Zuzana Čaputova zdůraznila, že „pokud naše spolupráce má mít smysl, nesmí být jen o sledování regionálních zájmů“.  Podobné poselství pronesla Čaputová i v Polsku, kde zdůraznila, že V4 kromě prosazování zájmů regionu by měla být schopná „přinášet celoevropské řešení a hledat pro ně spojence napříč Evropou“.