Nikoli poprvé

K masovému vymírání prakticky všeho živého na Zemi došlo již minimálně pětkrát. K jednomu z nich, zmizení dinosaurů, došlo v důsledku pádu asteroidu, ostatní ale byla způsobena prudkým oteplením vyvolaným skleníkovými plyny.

Zvýšení průměrných ročních teplot o 5 stupňů Celsia před přibližně 252 miliony let zničilo 86 % všech mořských druhů a 73 % suchozemských druhů obratlovců, připomíná vědecký novinář Peter Brennan v knize Konce světa. S ohledem na dnešní tempa oteplení se planeta zahřeje již ke konci století o tyto nebezpečné 4,5-5 stupňů, míní australští vědci. Samozřejmě, když lidstvo nevyřeší během 16 let problém exhalací kysličníku uhličitého.

Podle názoru výzkumníků má podíl obnovitelných zdrojů energie, větrných a vodních elektráren, slunečních baterií, stoupat ve všech zemích o dvě procenta ročně, jinak bude po roce 2035 pozdě něco podnikat. Včasná opatření přispějí k tomu, že se ke konci století zvýší průměrné roční teploty o pouhé dva stupně Celsia. Tohle se považuje za dost bezpečné. V tomto případě nebudou následky klimatických změn tolik závažné, a lidstvo je dokáže zvládnout.

Smrtící peklo

Švédští, dánští a britští vědci jsou pesimističtější. Změny způsobené bezpečnou úrovní oteplení jsou s to spustit procesy, které lidé nedokážou ovlivnit. Jde především o tání permafrostu, výron metanhydrátů z oceánského dna, a zmizení lesů, což zase vyprovokuje vzestup průměrných teplot o další 3-4 stupně. Zničí to větší část korálových útesů, budou zatopeny pobřežní okresy a vážně poškozeno zemědělství.

Větší část obyvatelstva planety zažije anomální horko za dost vysoké vlhkosti. V těchto podmínkách není organismus s to se efektivně ochladit, což je kritické pro přežití. Proto existuje velká pravděpodobnost, že život na obrovských územích v okolí rovníku nebude možný.

V oblastech, kde počasí nedovolí, aby se lidé zaživa uvařili, se značně zvýší úmrtnost na tepelný úpal. Internacionální tým vědců spočítal, že v letech 2031-2080 budou lidé mnohem víc umírat na příliš vysoké teploty. V Brazílii, například, stoupne úmrtnost na úpal o 770%, v USA o 400-525%, v Evropě o 400%.

Svět na prahu války

Když se před 128 tisíci lety zvýšily prudce průměrné roční teploty na území dnešní Francie o dva stupně Celsia, stali se z tamějších neandertálců kanibalové. Oteplení totiž vážně změnilo okolí: místo luk vznikly lesy, v kterých byl lov těžší. Mamuty a severní jeleny nahradili v jídelníčku prastarých lidí daňci, drobní hlodavci, želvy a hadi. Neandertálci měli proto doplňovat zásoby živočišných bílkovin na úkor svých slabších soukmenovců.

Dnešní oteplení klimatu sotva udělá z lidí kanibaly, ale dokáže vyprovokovat velké války. V průzkumu vědců ze Stanfordské univerzity (USA) se uvádí, že zvýšení průměrných ročních teplot o dva stupně (je to nejpříznivější scénář) zvýší riziko ozbrojených konfliktů v celém světě o 13 %. Zahřeje-li se Země o 4 stupně, zvýší se pravděpodobnost válečných akcí o 26 %. Přičemž, po jejich vypuknutí v jednotlivých zemích mohou tyto konflikty vyústit do válek všech proti všem.

Již dnes se 3 % až 20 % ozbrojených konfliktů ve světě koná kvůli klimatickým změnám, tvrdí odborníci. Stačí nepatrný teplotní spád a změna množství atmosférických srážek provokuje násilí, počínaje konflikty mezi jednotlivci až po opravdové války. Nejčastěji se to stává v případě značného zvýšení teplot.

Podle názoru internacionálního týmu vědců to může být spojené s tím, že horko ovlivňuje biochemii mozku: dochází k rozpadu neuromediátorů, které regulují emoce. Na druhou stranu, přispívají vysoké teploty k zvýšení testosteronu v organismu, což zase ovlivňuje lidskou agresivitu. Právě proto je rok co rok zaznamenán největší počet zločinů a sebevražd při anomálně horkém počasí.

Záchranné diamanty

Dokonce v případě splnění všech podmínek Pařížské dohody o klimatu není zastavení růstu průměrných ročních teplot prakticky možné, jsou přesvědčeni odborníci. Existují ale šance na jejich zpomalení. Budou-li již dnes značně sníženy exhalace skleníkových plynů, pak se Země zahřeje do konce století o pouhé dva stupně Celsia, což je poměrně bezpečné.

Nejúčinnějším způsobem boje s oteplením klimatu je, podle vědců, zřeknutí se osobních aut, letecké dopravy, a vegetariánská dieta. Jsou ale také exotičtější varianty. Výzkumníci z Harvardské univerzity (USA) navrhli, například, rozptýlit v atmosféře jemné prášky diamantů a kysličníku hlinitého. Sníží to množství slunečního světla dosahujícího zemského povrchu, což znamená ochlazení planety.

Nikdo prakticky nepochybuje o účinnosti tohoto způsobu, jenže je příliš drahý. Dokonce použití levných umělých diamantů o ceně sto dolarů za kilogram, přijde na úctyhodnou částku. Vždyť udržení slunečního záření na potřebné úrovni si vyžádá ročně stovky tisíc tun prášku.