VIKTORIE NIKIFOROVÁ přibližuje neřešitelnou problematiku romské otázky, již pouze k napadání nepohodlných zneužívají globalistické síly zosobněné Georgem Sorosem

Jedním z hlavních ochránců cikánů v Evropě byl a zůstává George Soros. Investice skandálního oligarchy však nevedou k prosperitě kočovných diaspor. Cikáni stále namnoze zůstávají spodinou a způsobují značné podráždění místních obyvatel. Na pozadí konfliktu v ruské Chemodanovce je na čase si položit otázku, jak právě Soros hodlá využít jím hájené Romy?

Takové příběhy zpravidla nejdou do zpráv na předních stránkách novin, ale to nic nemění na jejich reálnosti. Poslední dobou znovu zažívá Evropa řadu nepokojů způsobených konflikty místního obyvatelstva s cikánskými diasporami.

Romové v Itálii

V dubnu letošního roku se shromáždili Římané, aby zabránili desítkám romských rodin přestěhovat se do jednoho z místních center sociálního bydlení. Stovky obyvatel se vydaly do ulic a stavěly barikády, aby zamezily cikánům přístup ke vchodu do budovy. Policie demonstranty rozehnala a cikánské rodiny byly převezeny do ubytovacího komplexu na východě Říma.

Před rokem zase policie se skandálem evakuovala z Říma ilegální cikánský tábor. Tato akce byla kritizována Bruselem a Evropským soudem pro lidská práva, ale italské orgány to ustály. Jiná věc je, že tato speciální policejní operace nakonec velký význam neměla. Stovky Romů se totiž v pohodě přesunuly na předměstí Říma.

Jen podle skromných oficiálních odhadů žije kolem Věčného města nelegálně kolem 130 tisíc Romů. Skutečné počty jsou však podle odborníků ještě výrazně vyšší.

Romové v Bulharsku

Týden po římských protestech vypukl konflikt v bulharském Gabrovu, dříve známém z anekdot o chamtivosti místních obyvatel. Tam tři již dříve odsouzení cikáni zmlátili pracovníka místní prodejny. Následně tisíce lidí vyrazily do ulic a požadovaly vystěhování celé cikánské komunity z města. Čtyři dny občasné města házeli kameny na cikánské domy, snažili se je podpálit a křičeli nejrůznější nadávky. Policie situaci nezvládla. Místní úřady doporučily Romům, aby tiše odešli - a to také udělali.

V lednu došlo k podobným nepokojům v bulharském městě Vojvodinovo. Začaly tím, že banda cikánů zbila místního vojáka ve službě. V důsledku následného konfliktu romské rodiny opustily Vojvodinovo. O čtyři měsíce později se zase v Maďarsku konal protest proti cikánské kriminalitě.

Čtěte ZDE: Cikáni nebo Romové: Dva názvy pro jeden problém. Menšina diskriminuje většinu. Dvojím metrem na věčné časy? Skoro jsme si zvykli. Slováci připravují zákon. Pomůže něčemu?

Postavení cikánů v EU

V rámci Mezinárodního dne Romů byla Evropská komise doslova nucena vydat zvláštní varování ohledně nárůstu proticikánských nálad v EU. V Bruselu přitom doufali v opačný vývoj.

Od počátku devadesátých let jsou romské diaspory přikrmovány řadou nevládních a neziskových organizací. Jejich práva coby etnické menšiny jsou pro Brusel obzvláště důležitá. Struktury Evropské unie každoročně vyčleňují mnohamilionové granty na různé projekty související se vzděláváním a zaměstnáváním přistěhovalců z romských diaspor.

Romská komunita však zůstává jednou z nejvíce zločineckých sociálních skupin v současné Evropě. Každý případ protestů místních obyvatel je způsoben nahromaděnými přestupky Romů proti zákonu. V Římě je to kapsářství, v Bulharsku rabování, v Rumunsku neustálé střety s místními - a ve všech zemích šíření drog a organizovaný zločin.

Až 90 % romské mládeže v Evropě je oficiálně nezaměstnaných. Více než polovině romských dětí školního věku se nedostává systematického vzdělávání. Akutním problémem je okupování cizích domů a bytů romskými rodinami. Jakmile se v nich usadí, je téměř nemožné vyhnat je právními cestami na ulici.

Deportace a demolice zchátralých budov, kde cikáni často žijí, jsou jedinou reálnou odpovědí úřadů na romský problém. Minulý rok se cikáni obávali demolice obytných budov v Saint-Jacques, v nejšpinavější čtvrti jinak prosperujícího francouzského města Perpignan. V roce 2011 zahájil prezident Nicolas Sarkozy masovou deportaci Romů z Francie do východní Evropy.

Marná snaha

Jak se zdá, neexistuje žádný legální způsob asimilace tohoto kočovného národa v evropských zemích. A to přesto, že jeden z největších světových „filantropů“ George Soros bojuje za práva romské etnické menšiny již 30 let. Jeho zvláštní podpora však trvale přivádí Romy do ghett plných chudoby a kriminality.

Oficiálně Sorosova nadace „Otevřená společnost“ a jím vydržované nevládní organizace již od poloviny osmdesátých let sponzorují různé iniciativy ke zlepšení života romských diaspor. Během této doby miliardář investoval do podobných projektů více než 150 milionů eur, otevřel Evropskou cikánskou univerzitu a Úřad cikánských iniciativ a rozběhl pro ten účel celý humanitární průmysl. Nicméně podle přiznání samotného Sorose, které učinil v instruktážním článku z roku 2013, se „od vstupu zemí východní Evropy do EU situace Romů výrazně zhoršila“.

Soros má na mysli především Bulharsko, Rumunsko, Slovensko a Maďarsko. V těchto zemích je nejvíce cikánů z celé Evropy: od 750 tisíc v Bulharsku, až po 1,8 milionu v Rumunsku (v poměru k počtu obyvatel jich je na světě nejvíce na Slovensku, celých 10 % - pozn. PP).

Zástupci Otevřené společnosti lobují za dotace cikánským diasporám z pokladny EU. A jestliže sám miliardář v uplynulých letech investoval do cikánů zhruba 10 milionů eur, potom Evropská komise vyčlenila 28 miliard eur Španělsku, 32 – Itálii, 14 – Slovensku a 23 – Rumunsku. Všechny tyto neuvěřitelné sumy peněz jsou distribuovány do místních lokalit výlučně přes Sorosovy struktury. 

Zdálo by se, že evropští Romové už musejí být bohatí lidé. Většina z nich však i nadále žije v podmínkách, které jsou podle současných standardů nemyslitelné - a propadají více či méně otevřenému zločinu. 

Čtěte ZDE: Romský problém: 600 let marné snahy o soužití. Od listopadu se vše jen zhoršilo. Politická korektnost a rasismus naruby. Zkušenosti lékaře: Nulová hygiena a historické choroby v osadách. A další stále přicházejí

V čem je problém?

Předně, vedení mnoha nadací a nevládních organizací je téměř výhradně obsazeno americkými právníky. Značné finanční prostředky z rozpočtu EU a od dobrodinců jdou na jejich platy.

Navíc skutečným romským aktivistům není nikdy dovoleno přidělovat finanční prostředky a nechat je rozhodovat o jejich využití. Osud miliardových tranší z EU, jejichž cílem je zlepšit život Romů, je tak zahalen tajemstvím.

Jedinými cikány, jimž Sorosovy nadace skutečně dopomohly k bohatství, je malá vrstva romských „oficiálních představitelů“. Jejich plat, který je řádově vyšší než příjem obyčejných Romů, je spolehlivě izoluje od vlastních lidí a činí z nich obyčejné manažery, kteří pilně budují svoji pověst donorů. To vše jen prohlubuje křiklavé ekonomické rozdíly uvnitř diaspory.

Sorosova soldateska

Pro samotného Sorose je problém Romů jen záminkou k tomu, aby vnucoval vládám evropských zemí – především z východní Evropy – taková řešení, která odpovídají jeho záměrům. Agenda boje za práva menšin mu umožňuje organizovat  informační útoky na nežádoucí politiky a vyvolávat „spontánní“ nepokoje. 

V roce 2005 při svém vystoupení na „Dekádě romské inkluze“ Soros výslovně uvedl, že nerespektování práv romské menšiny by mohlo vyvolat podobné nepokoje, jaké v té době rozpoutala muslimská mládež ve Francii. Cikánské téma dnes s pomocí nevládních organizací umožňuje roznítit nepokoje a ochromit státní instituce téměř stejně úspěšně jako při nedávné invazi migrantů do Evropy. 

Přitom není žádné tajemství, že o miliony běženců z Afghánistánu, Afriky a Středního východu se staraly rovněž Sorosovy „humanitární“ organizace.

Zdroj.