Proti projektu vystoupila řada zástupců vědecké veřejnosti, především historici, a také organizace veteránů, především Oblastní výbor Slovenského svazu protifašistických bojovníků Bratislavského kraje. Důvody nesouhlasu vysvětlil Sputniku jeho předseda, známý publicista Martin Krno:

Toto náměstí má svůj název už od roku 1962, několik režimů přežil, je tam od roku 1974 pěkný pomník postavený, dějí se tam různé historické události, byla tam oslava za vyhlášení nezávislé Slovenské republiky, vítali jsme tam naše „zlaté chlapce“, teda hokejisty, když vyhráli mistrovství světa atd. Probíhaly tam i demonstrace v souvislosti s vraždou novináře Kuciaka a jeho partnerky. Takže je to prostě historická část Bratislavy velmi významná a je to hlavní náměstí Bratislavy. Takže z něho odkrajovat kvůli nějakým účelovým důvodům třetinu nebo polovinu, když je to architektonicky jeden prostor, to považuju z technického hlediska za naprosto absurdní. Proč se to dělá? Možná za účelem zkrácení vzpomínek na Slovenské národní povstání a účasti ruských partyzánů v něm? Nevím… 

A co je zajímavé, že to chtějí nazvat náměstí Něžné revoluce. Já proti Něžné revoluci nic nemám, vím, že je to historická událost, ale všechny ty mítinky se odehrávaly v té hlavní polovině. Tady má být hlavní Náměstí SNP a v té dolní části, kde už právě nebyly, tam se to nedá nazvat Náměstí Něžné revoluce. My jsme jim dali návrhy, že v Bratislavě je víc prostorů, kde by mohlo být náměstí Něžné revoluce, uvidíme, co oni na to. Ale ještě jednu věc bych chtěl rád říct. Během té Něžné revoluce se mluvilo o demokracii a o dialogu, o tom, že je potřeba hodně s lidmi diskutovat, ptát se na jejich názory… Přitom primátor žádnou veřejnou diskuzi nesvolal, nezeptal se ani významných historiků a historici také řekli, že to považují za nešťastné řešení, a ani nediskutoval s námi jako s odbojáři, takže v tom si myslím, že porušil i své předvolební sliby. 

Vaši oponenti říkají, že název Náměstí SNP připomíná dobu normalizace, říkají, že je to politicky motivovaný název… 

Není to doba normalizace, protože to bylo tak pojmenováno v roce 1962. Normalizace začala po roce 1969. Chci to opakovat znovu a chci být uslyšen. Já považuju povstání za nejvýznamnější historickou událost v moderních dějinách Slovenska, a proto nevidím důvod, proč by hlavní město nemohlo pojmenovat hlavní náměstí po této historické události.  

Vypadá to, že návrh bratislavského primátora je spíše politicky motivovaný. 

Vypadá to tak… Také chápu, že městské úřady chtějí přiměřeně oslavit 30. výročí listopadových událostí. Ale brzy budeme oslavovat 75. výročí Slovenského národního povstání, nezapomeňme na to. A nechtěl bych, aby toto historické datum bylo pokaženo přejmenováním části hlavního náměstí Bratislavy.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce