Ministerstvo zdůvodnilo návrh na zrušení každoroční zprávy absencí akutní potřeby a personálního obsazení v útvaru:
„Za situace, kdy přijetí eura není prioritou programového prohlášení vlády, není jmenován národní koordinátor pro zavedení eura a činnost koordinační skupiny je vykonávána ministerstvem financí v rámci jeho standardní agendy, není účelné předkládat vládě zprávu o postupu v oblasti zavedení eura.“
Tento stav přetrvává od roku 2017 po rezignaci tehdejšího koordinátora rezortu.
Zmíněný krok ministryně plně podporuje i expert na analýzu finančních trhů a makroekonom Vladimír Pikora: „Zavedení eura není aktuálním tématem. Považuji za plýtvání prostředky vydávat zprávy, o kterých všichni předem vědí, že jsou k ničemu. Rozhodnutí chápu.“
Navzdory tomu, že Česká republika plní všechna kritéria Maastrichtské smlouvy, vláda neplánuje konkrétní termín zapojení se do eurozóny. Pikora tuto skutečnost odůvodňuje nepříznivým postojem Čechů k nové měně. „Vzhledem k tomu, že už řadu let panuje mezi voliči velký odpor k zavedení eura, nemá nikdo odvahu euro zavést. Pro politiky je proto výhodné vše oddalovat,“ prohlásil expert.
Mimo jiné podle pana Pikory oddalování zavedení měny nemá dopad na české hospodářství.
„Pro ekonomiku to není zásadní otázkou. I bez eura máme nejnižší nezaměstnanost v EU. Nemyslím si, že kdybychom zavedli euro, měli bychom nezaměstnanost nižší. Máme důležitější věci k řešení. Zatímco vstoupit lze kdykoliv, vystoupit už ne, proto je lepší nechat si otevřená vrátka a nespěchat,“ uvedl ekonom.
Dopad přechodu na euro pocítí v první řádě obchodníci. Pan Pikora tvrdí, že se běžných lidí přechod na novou měnu nedotkne: „Exportérům to usnadní život, a proto za euro lobují. Importérům naopak skončí život, kdy mohli z velmi dlouhodobého pohledu sázet na posílení koruny a tedy zlevnění zboží a vyšší tržby. Pro běžné lidi to velké změny nepřinese. Otázka přijetí eura je politiky přeceňována a nafukována.“
Oficiální stanovisko vlády o termínu pro přechod na euro bylo zvěřejněno v tiskové zprávě z prosince roku 2018. Na základě doporučení Ministerstva financí a České národní banky bylo rozhodnuto zatím nestanovit cílové datum přijetí nové měny. Podle „Vyhodnocení maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ k hlavním překážkám vstupu do měnové unie patří mimé jino rozdíly vůči eurozóně ve struktuře českého hospodářství a nesladěnost finančních cyklů České republiky a eurozóny.
Vzhledem k trvajícímu odkládání termínu českou vládou vzniká logický dotaz, zda tento stav by mohl mít negativní následky nebo dokonce i sankce ze strany EU. Ekonom k tomu poznamenal, že se jedná především o přání politiků dosáhnout dohody. „Euro je politickým projektem,“ upozornil Pikora a dodal: „Vše je otázkou dohody a politické vůle. Mnoho států neplnilo maastrichstká kritéria a přesto jim dovolili přijmout euro. Tady se nedá nic vyloučit. Umím si představit sankce i ignoraci pravidel. Eurozóna porušila řadu svých pravidel. Vše se řeší podle toho, jak to vyhovuje velkým státům.“
V lednu letošního roku se oslavovalo výročí zavedení eura zakládacími státy Evropského společenství. K měnové unii se v roce 2007 připojilo Slovinsko, následně v roce 2009 Slovensko a o tři roky později i pobaltské státy. S největšími finančními problémy po přijetí eura se ovšem setkaly státy jižní Evropy, například Francie, Španělko, Portugalsko a Itálie.
Nicméně podle pana Pikory problém ve zmíněných státech vznikl nejen kvůli euru.
„Existují studie, které ukazují, že některé země na euro vydělaly a některé prodělaly. Často se shodují v tom, že na euru vydělalo Německo, naopak prodělal jih Evropy. Vše je ale komplikované, protože záleží také na období. Na skutečné vyhodnocení bude potřeba více času,“ upozornil na závěr expert.
Podle portálu Businessinfo.cz cílem koordinační skupiny pro přijetí eura je zdárné a plynulé zavedení této měny a příprava potřebných právních a metodických postupů. Vedením koordinační skupiny pro přijetí eura je pověřen národní koordinátor pro zavedení eura v ČR, jehož pozice není současně obsazená. V čele tohoto útvaru mezi roky 2007 až 2017 stál bývalý viceguvernér České národní banky doc. Ing. Oldřich Dědek, CSc.