Armádní expert a bývalý vysoký úředník ministerstva obrany Jaroslav Štefec se ostře pustil do návrhu novely článku 43. Ústavy. Podle něj by vláda měla získat možnost vysílat vojáky do zahraničí bez předchozího souhlasu Parlamentu. O ten by požádala až dodatečně. Změnu podporuje podle všeho většina poslanců kromě SPD a KSČM.

Vina z agrese

Štefec obvinil Sněmovnu z toho, že se přijetím návrhu stane obhájcem a spoluviníkem porušování zákonů a mezinárodních závazků České republiky. Vzhledem k tomu, že jsou poslanci a senátoři „zástupci lidu“, tak se spoluviníkem stávají všichni občané země, kteří je zvolili.

„To, co se zřejmě chystají poslanci za nadšeného hýkání válkychtivých idiotů skutečně přijmout, je bezprecedentním zásahem nejen do ústavního práva ČR, ale i do práva mezinárodního. Navrhovaná úprava je v přímém rozporu jak s Chartou OSN, tak, a to je velmi podstatné, i s jediným závazným článkem č. 1 Severoatlantické smlouvy,“ píše Štefec.

Článek 1 zavazuje členy NATO řešit veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být zúčastněny, mírovou cestou takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti a spravedlnosti, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo užití síly jakýmkoliv způsobem neslučitelným s cíli OSN.

Pokud ale česká vláda uplatní novou pravomoc, tak se podle Štefce naplní mezinárodně uznávaná definice agrese jako zločinu, mimo jiné zahrnující plánování, přípravu nebo organizaci útočného činu, kterým se rozumí vpád nebo útok ozbrojených sil státu na území jiného státu, použití jakýchkoliv zbraní státem proti území jiného státu.

Štefec rovněž upozorňuje, že se naplní i definice agrese dle českého zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.

„Kdyby premiér Babiš ‚čirou náhodou‘ za Čapí hnízdo nebo za porušování dotací ,vyfasoval’ skutečně nějaký trest, byl by daleko nižší než ten, který by jeho i členy vlády čekal, kdyby ho napadlo české vojáky na základě ‚novely‘ do zahraničí skutečně vyslat,“ píše.

Co se zajatými vojáky?

Místopředsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) dříve uváděla, že cílem novely je umožnit vládě plnit alianční závazky, pokud například NATO požádá Česko o rychlé vyslání vojáků do krizových oblastí, nebo v případě, že se čeští občané v zahraničí dostanou do rukou teroristů. S tím ale analytik nesouhlasí.

„Halasné vytrubování mainstreamu, že hlavním cílem připravované změny ústavy je možnost posílat české vojáky zachraňovat občany v nesnázích, je obyčejným propagandistickým blábolem, za jehož ubohost by se nejspíš styděl i Joseph Goebbels,“ míní Štefec. „Případné únosy patří do kategorie problémů, které tiše a zpravidla elegantně řeší tajné služby. Tak proč vojáci, proč speciální komanda, proč ty tajnosti?“

Dále si pokládá otázku, jak se bude postupovat, pokud budou vojáci vyslaní do zahraničí zajati.

„Na základě jakého mezinárodního zákona bude vymáháno vydání přeživších ‚bojovníků za svobodu‘ do vlasti?“ píše.

„Z pohledu dané země i z pohledu mezinárodního práva budou obyčejnými teroristy, byť v uniformě. ČR bude v očích napadené země naprosto oprávněně agresorem, navíc vinným zločinem mezinárodního terorismu,“ doplňuje.

Dříve se proti návrhu stavěl i komunistický poslanec Alexander Černý.

„Jak třeba vysvětlíme, že my můžeme vojáky do dané země vyslat a oni k nám ne?“ ptal se.

Aby byla novela ústavy schválena, je vyžadován souhlas 120 poslanců ve Sněmovně a tří pětin senátorů.