Polechtat nervy

Speciální zařízení, které dává výboje okolo dvou až čtyřech miliampérů, se připevní k tragusu (chrupavkovitému výstupku na vnějším uchu). Dvě desítky dobrovolníků , jež byli starší 55 let si jej zapínali každý den na 15 minut po dobu dvou týdnů. Žádné nepohodlí se nedostavilo, poněvadž elektrické výboje připomínaly lechtání.

V podstatě u všech účastníků experimentů se zvýšila variabilita srdečního rytmu, což je ukazatel popisující změny intervalu mezi začátkem jednoho srdečního cyklu a toho dalšího. Má se za to, že čím vyšší variabilita je, tím je nižší riziko úmrtí na infarkt. U dobrovolníků se rovněž zvýšila citlivost baroreflexu  - receptory aorty začaly reagovat lépe na změny krevního tlaku a zvýšila se aktivita parasympatického nervového systému.

Jeho neurony produkují neuromediátor acetylcholin, který napomáhá uvolnění, zpomaluje srdeční rytmus, rozšiřuje krevní cévy a snižuje krevní tlak. S věkem aktivita parasympatického nervového systému klesá a začíná převládat jeho protivník – sympatický nervový systém. Jeho neurony produkují adrenalin, který zrychluje tlukot srdce a zvyšuje krevní tlak. Právě proto mají starší lidé problémy se spaním, srdcem, tlakem a střevy.

Zařízení, které vymysleli britští vědci, stimulovalo bloudivý nerv a díky tomu obnovovalo rovnováhu mezi oběma systémy, která je charakteristická pro zdravé mladé osoby. Výsledkem bylo zlepšení zdraví a i samotní dobrovolníci přiznali, že se cítí mnohem lépe a tvrději spí.

Mladá krev

Vědci předpokládají, že krevní transfuze od mladších dárců může starším lidem zlepšit funkci mozku, zlepšit kognitivní schopnosti a také vytvořit nové krevní cévy. Životodárný účinek mladé krve vysvětlují působením proteinu GDF11, jež má vliv mimo jiné i na činnost mozku a svalů. S věkem jeho množství v krvi klesá, což způsobuje stařecké změny organismu.

Od roku 2013 dávala skupina biologů z Harvardské univerzity tento protein starším laboratorním myším. Hlodavcům mládnou svaly, zlepšuje se funkce srdce, vytvářejí se nové krevní cévy. Kromě toho se zvířata lépe vyrovnávají s paměťovými úkoly a s učením. A v oblasti mozku, která se podílí na vytváření dlouhodobé paměti (hipokampus) se jim vytvářejí nová nervová spojení.

Tyto výsledky inspirovaly jednu ze společností k provádění klinických výzkumů na lidech. Starším dobrovolníkům dávali krevní plazmu od dárců ve věku 16 – 25 let. Těm, kteří měli problémy se srdcem či měli Alzheimerovu chorobu, procedura skutečně pomohla. Bohužel u některých pacientů se však zlepšení ukázala jako dočasná.

Zbavte se starých buněk

Všechny lidské buňky, s výjimkou embryonálních kmenových buněk, se přestávají dělit za 40 – 50 cyklů, kdy se počet nahromaděných mutací stává kritickým. Podle vědců buňky tímto způsobem chrání sebe i tělo jako celek před rakovinou, spouštějí ale mechanismus stárnutí. Shluky podobných buněk, které nefungují, jsou příčinou fyziologických změn spojených se stárnutím.

Několik výzkumných týmu se nyní snaží najít způsoby, jak odstranit z těla staré buňky. V roce 2016 vědci z Mayo Clinic v Rochesteru (USA) vytvořili řadu myší se speciálním systémem, který byl zabudovaný do jejich DNA, a který umožňuje takové buňky selektivně zabíjet. Výsledkem bylo, že geneticky modifikovaní hlodavci žili o třetinu déle než jejich příbuzní, netrpěli věkovým onemocněním a jejich svaly se neoslabovaly.

O dva roky později navrhli molekulární biologové z Národního institutu pro stárnutí v Bethesdě (USA) použít ke zničení starých buněk směs dvou látek, a to Dasatinibu (lék na léčbu leukemie) a Quercetinu, díky kterému má cibule hořkou chuť. První z nich měl zabíjet staré buňky, druhý snižovat zánět, způsobený Dasatinibem. Experimenty na myších ukázaly, že nový lék funguje. Hlodavci, kteří dostali i malé dávky, žili o 36 % déle než zvířata z kontrolní skupiny. Zároveň se u nich snížilo riziko úmrtí o 65 %.

Vyměňte staré orgány za nové

Jedním z hlavních problémů stáří je opotřebení vnitřních orgánů. Východiskem by mohla být transplantace umělých. Přinejmenším to nabízejí vědci, kteří vytvořili biologickou 3D tiskárnu, která umí tisknout lidské tkáně s životaschopnými kapilárami.

Vědcům se již povedlo vytisknout část čelisti, svalů a lidských uší. Přičemž uši implantovali pod kůži laboratorním myším. Za dva měsíce po implantaci uši stále držely svůj tvar a kolem nich se tvořila nová chrupavková tkáň a systém krevních cév.

Pokud by autoři prokázali bezpečnost tohoto vynálezu, bylo by možné řešit nejen problém stárnutí, ale také ukončit akutní nedostatek orgánů na transplantaci pacientům.