Česká televize na kritiku reaguje arogantně a používá slovník z dob televizní krize, říká pro ParlamentníListy.cz tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Podle jeho slov je ČT vůči prezidentovi zaujatá. I přes kritiku či posměšky, které na Ovčáčkovu hlavu směřují, se vzdávat nehodlá. „Jsem nyní karikován jako omlouvač neomluvitelného. Hlavu si tím nelámu. A z první linie se rozhodně stahovat nehodlám!“ sděluje odhodlaně.

Jiří Ovčáček | Foto: facebook.com

Poté, co v pátek pan prezident zkritizoval Českou televizi za její zpravodajství, se ČT ohradila s tím, že jde o bezprecedentní útok na nezávislost veřejnoprávní televize. Vy jste opáčil, že nikdo není nekritizovatelný. Překvapil vás způsob reakce ČT?

Především mne stále překvapuje, s jakou arogancí ČT reaguje na kritiku, která se v poslední době ozývá stále hlasitěji a četněji. Místo argumentů slýcháme ze strany ČT poučování a v případě reakce na slova pana prezidenta i absolutně nepřijatelné faktické konstatování, že se ČT nesmí kritizovat.

Jakým způsobem by podle vás v ideálním případě televize na prezidentovu kritiku měla reagovat?

Věcně, slušně a bez zbytečného využívání slovníku z období tzv. televizní krize.

Někteří politici reagovali na kritiku ČT a návrh zrušení koncesionářských poplatků tím, že Miloš Zeman jen podpořil svého kamaráda a šéfa SPO Jana Velebu v jeho návrhu. Bude se pan prezident tématu ČT věnovat výrazněji a prosazovat v pátek vyřčené návrhy?

Pan prezident se kriticky k činnosti ČT, ke koncesionářským poplatkům, vyjádřil na dotazy občanů několikrát ještě předtím, než senátor Veleba oznámil svou iniciativu. Pan prezident samozřejmě vnímá, že ve veřejnosti toto téma rezonuje. A bude jedině dobře, když se začne řešit.

Mezi Hradem a Českou televizí to jiskří už delší čas. Čím si vysvětlujete způsob, jakým veřejnoprávní televize k prezidentu republiky dlouhodobě přistupuje?

To je otázka, která by měla mířit na Kavčí hory. Osobně se domnívám, že jde o koktejl individuálních politických názorů a osobní animozity.

Podle Miroslavy Němcové by zrušení koncesionářských poplatků mohlo vyústit v konec demokracie. Co o tom soudíte?

Pokud by byla česká demokracie závislá na existenci koncesionářských poplatků, bylo by to s ní hodně, hodně špatné. Naštěstí tomu tak není a ze strany Miroslavy Němcové jde jen o průhlednou snahu se zavděčit ČT.

Překvapilo vás, když se za ČT postavil premiér Sobotka?

Vůbec ne. Byl bych překvapen, kdyby tomu bylo naopak.

Při výkonu funkce pana prezidenta často zdůrazňujete význam krajských cest. V poslední době se konalo hned několik návštěv krajů. Můžete říci, jaká je tam atmosféra? A do jaké míry realita setkávání pana prezidenta s občany v krajích koresponduje s jeho obrazem ve většině médií?

Krajské cesty nabízejí zcela jiný obrázek, než který se nám všem snaží vykreslit některé pražské redakce, které se radují z každé červené karty, ale stovky občanů na setkáních s panem prezidentem je nezajímají. Je zřejmé, že jsou lidé rádi, když za nimi pan prezident přijede debatovat a zajímá se o problémy, které je trápí. Pražskou kavárnu to začíná nesmírně rozčilovat a tak se, dle mého názoru, blížíme do období, kdy budou podnikány pokusy krajské cesty pana prezidenta zpochybňovat.

V posledních měsících častěji než předtím odrážíte kritiku a útoky na prezidenta republiky a kvůli tomu se i sám stáváte terčem kritiky, karikatur a podobně. Co byste vzkázal těm, kteří vás označují jako vykladače myšlenek Miloše Zemana a obhájce neobhajitelných výroků?

Už mám za sebou několik mediálních fází. Jde o klasickou metodu. Nejprve pochválit a následně po čase varovat – jsi vlastně slušný člověk, ale pracovat pro Zemana… Tím už jsem prošel, varování nevyslyšel. A tak jsem nyní karikován jako omlouvač neomluvitelného. Hlavu si tím nelámu. Karikatury dál sbírám. A z první linie se rozhodně stahovat nehodlám!

V závěru by se zeptal na program pana prezidenta v dohledné době. Můžete zmínit některé zajímavé body z jeho diáře?

Zmíním nejbližší cesty pana prezidenta. Ve dnech 24.–26. března zavítá do Libereckého kraje, 24. dubna do Vatikánu a 9. května si připomene Den vítězství v Moskvě. Pokud jde o tento týden, ve čtvrtek v půl dvanácté jmenuje pan prezident nového ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, v neděli pak uvítá ukrajinské Čechy, kteří se vracejí do vlasti.

Zdroj: EUserver.cz | Převzato z Parlamentnilisty.cz