Nechci nic předstírat, natož pak  lhát. Ano, jsem už nějaký čas  na mého kdysi oblíbeného Havla  alergickej. Jsem přímo ukázková  oběť těch už roky trvajících, eskalujících snah  o jeho svatořečení. Obětí halasných tupců, kteří nectí – Co je císařovo císaři, co je Božího Bohu! Ještě  jsem  ani  pořádně nevstřebal   diskusi –  kam s    novou Havlovou   sochou  a do toho hned   zase  ta dnešní  rozhlasová  zpráva, že  také do  irského parlamentu chystají   bustu Václava Havla. Po ránu docela šok,  ale ocenil jsem alespoň některé  aspekty tohoto počinu.

Balvan Bakalka a zrůda Havel

Česká velvyslankyně a někteří  krajané žijící v Irsku, se totiž  rozhodli, že tu slávu   zatáhnou, uspořádají sbírku – benefici.

Ve zmíněném ranním  rozhlasovém pořadu, něco z té benefice odvysílali.  Úplně nejvíce mě dojal jakýsi George  Prašivka, (Phraschivka) který při té příležitosti na mikrofon zavzpomínal, jak si  v jakési  irské  škole, při vyučování –  pod lavicí, čítával z díla Václava Havla…

Mírnou starost, vrásky  mi dělá jen skutečnost, že, ač  busta bude  slavnostně odhalena někdy  koncem  března –  na kontě sbírky je  údajně    cca 1200 euro… Ale i tak, ten princip   sbírky – benefice bych nezatracoval.

Když si vybavím, na kolik už  přišlo vyslání české vládní  delegace na podobnou událost v USA, případně  na  uvedení do provozu Lavičky Václava Havla  ve Velké Británii, končí to tím povzdechem z titulku – Proboha, další busta Václava Havla!

Ano, asi  bychom, tak jako v tom Irsku,  měli   k takovým bohulibým účelům, také pořádat nějaké ty sbírky a povedené benefice.

Zdroj: Blog autora | Titulek redakční