Paradoxně hned ta první zní „nic“. V našem světě se hodně mluví, a zbytečně. Hodnota ticha je přitom nesmírná, a navíc často vypouštíme z úst věci, na které bychom nejraději hned zapomněli. Dále nesmíme zapomínat na legraci, odlehčení, podporu svých bližních a vděčnost. A také na obyčejný lidský zájem: prosté „ahoj“ potěší i překvapí.