Ve věku 99 let zemřel Vojmír Srdečný, jeden z posledních žíjících politických vězňů, kteří byli po německé perzekuci vysokoškoláků roku 1939 deportováni do Sachsenhausenu. Srdečný byl znám i jako bojovník o návrat Mezinárodního dne studentstva do českého kalendáře.
Vojmír Srdečný při projevu u příležitosti výročí 17. listopadu
20. srpna 2019 - 08:14
Podle životopisu PhDr. Vojmíra Srdečného uvedeného na stránkách Senátu poté, kdy převzal 29. září 2018 od Senátu Parlamentu České republiky vyznamenání, se Srdečný narodil 6. října 1919 v Albrechticích nad Orlicí ve východních Čechách. Jeho život ovlivnily události z roku 1939, kdy se přihlásil do Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy, kam byl přijat. V Praze však bydlel na Švehlově koleji a po pěti týdnech studia 17. listopadu 1939 vpadli na jeho kolej Němci a Srdečný byl spolu s dalšími stovkami studentů deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen – Oranienburg. Po jednom roce, jednom měsíci a jednom dni se sice po intervenci protektorátního prezidenta Emila Háchy Srdečný dostal spolu s dalšími dvěma sty studenty z tábora, ale 400 dnů v koncentračním táboře jej poznamenaly na celý život.
Po válce se Vojmír Srdečný ve funkci předsedy historické skupiny 17. listopadu 1939 v různých organizacích naposled v Českém svazu bojovníků za svobodu se snažil zdokumentovat osudy svých spoluvězňů vysokoškoláků zejména těch, kteří byli v koncetračním táboře umučeni.
Byl velkým bojovníkem za navrácení Mezinárodního dne studentstva do českého kalendáře, odkud v jistou dobu jediný mezinárodní den spojený s českou historií, zásluhou pravicových politiků zejména z ODS zmizel.
Byl i průkopníkem sportu tělesně postižených. Byl totiž jedním ze zakladatelů systému Zdravotní tělesné výchovy v ČR a byl i zakladatelem Kladrubských her, které byly celosvětově první sportovní soutěží pro tělesně postižené a konají se od roku 1948 dodnes. Téměř 30 let působil v předsednictvu Svazu tělesně postižených sportovců a podílel se rovněž na založení Mezinárodní organizace postižených sportovců. Publikoval několik stovek prací, byl i autorem mnoha učebních textů a praktických příruček pro různé druhy zdravotního oslabení. Je nositelem řady tuzemských vyznamenání.
Každoročně se 17. listopadu účastnil pietního aktu u Hlávkovy koleje, kde si s dalšími pamětníky připomínal uzavření vysokých škol německými okupanty 17. listopadu 1939 a smrt studena Jana Opletala a dalších umučených a popravených studentů. Ve svých projevech vzpomínal na podmínky, za jakých byli v koncentračních táborech vězněni. Vypravoval i o polévání vězňů studenou vodou a jejich mnohahodinové ponechání na mrazu, dále vzpomenul i na provinění, za která byli studenti zastřeleni.
Loni se Srdečný už setkání neúčastnil ze zdravotních důvodů.
Poslední rozloučení se bude konat v pátek 23. srpna 2019 ve 12:00 hodin v Nové obřadní síni na pražských Olšanech.