Mladá Fronta Dnes ve svém čtvrtečním vydání zveřejnila detaily o nemoci Barbory Orlové, která loni na podzim v obchodní akademii ve Žďáru nad Sázavou zabila studenta Petra Vejvodu. Podle znaleckého spisu útočnice tvrdí, že ji k ní neustále promlouval „soused Jiří“ a „četl ji myšlenky.“ Soudní znalec nedávno stanovil, že v době útoku byla útočnice nepříčetná. Podle zpráv z médií a tvrzení samotné útočnice to spíš vypadá, že vše naplánovala, aby zemřela a osvobodila se z pekla, ve kterém se ocitla. Zpráva naznačuje, že se mohla stát obětí nelegálních experimentů na lidech a psychického teroru zákeřných pachatelů a technologie Voice-to-Scull (V2K). 
MF Dnes si pro reportáž zvolila příhodný titulek s názvem „Temný příběh prostitutky B. O.“ Dvacetišestiletá Barbora ve spisu svědomitě prohlásila: „Vždycky jsem toužila být striptérkou, mám pohybové nadání a v dětství jsem chodila do baletu.“ V devatenácti odjela do Německa, po návratu začala s přítelem provozovat erotickou show. Pracovala také v pražském nevěstinci. „Nejlepší je, když přijde bohatý mafián, který složí peníze a řekne, že večer bude probíhat v jeho režii – pak se pije a střídají se partneři,“ popsala práci. Tato část příběhu je ale nerelevantní. Nejdůležitější je počátek její údajné nemoci.
„Schizofrenie“ se u ní začala projevovat v roce 2011. Tehdy žila v Ostravě se svým přítelem v podnájmu. Na jaře toho roku začala tvrdit, že ji sleduje soused Jiří, kterého popsala jako „mafiána s mercedesem.“ Podle ní měl doma aparát, který na ni mluví, vysmívá se jí a nadává ji. Ve spisu tvrdí: „Například ví, že se mi za pět minut bude chtít na záchod i jak bude vypadat stolice. Nedalo se to vydržet.“ Tyto hlasy Barboru dostihly i v Německu, kam utekla. „Říkal mi třeba, že při sexu s klienty mám myslet na něj. Měla jsem stres, že mě pozoruje. Když klientovi dvakrát praskl kondom, říkal mi, že jsem nakažená kurva, a nutil mě jít na testy,“ říká.
Tato tvrzení jsou také podložena výpovědí samotného souseda, který se v říjnu 2014 objevil v televizi Prima. 19. října byl v Blesku označen jako „Roman H.,“ ve spisu je označen jako „soused Jiří.“ Soused tehdy tvrdil: „Udala mě, že ji nahrávám na video. Nebyla normální.“ Žádné další podrobnosti nejsou k dispozici.
16. června 2011 přiběhla v Ostravě bosá na policii a prosila ji o ochranu, tvrdila, že se jí soused snaží ublížit. Jenže místo pomoci ji čekal desetidenní pobyt v psychiatrické léčebně. Barbora dále uvádí, že ji dali léky, které neužívala. Zdůrazňuje, že se cítila jako pokusný králík, kterému „někdo vnikl do mozku.“ Přemýšlela také o sebevraždě, jenže na střechu paneláku, ze kterého chtěla skočit, se nedostala. 
Následkem bezmoci začala tedy hledat způsob, jak na psychoteror upozornit. Na internetu si koupila atrapu samopalu a měla vytipovanou jednu pražskou školku, kde chtěla unést rukojmí. Jenže na místě nedostala odvahu a vrátila se zpět. Plánovanou akci provedla až 22. května 2012 v mateřské škole Havířově. Pobodala družinářku a držela malou holčičku jako rukojmí. „Vymyslela jsem si, že holka stojí na židli s provazem na krku, aby se policie snažila. Ve skutečnosti jsem jí dala videohru, nechtěla jsem jí ublížit,“ tvrdí. 
Po útoku v Havířově byla Barboře nařízena ochranná léčba a dva roky strávila v léčebně. Podle spisu byla přesvědčená, že není nemocná a odmítala jakékoliv léky. MF Dnes uvádí: „Pochopila, že jí nikdo pronásledování sousedem neuvěří, a tak začala předstírat, že spolupracuje. Souhlasila s prášky, které však už měsíc před propuštěním z léčebny nebrala. Stejně si počínala i u ambulantního psychiatra – předepsané léky vyhazovala.“ Je nutno také dodat, že Barbora stále opakuje, že je zdravá. „I kdyby se tisíc nejlepších psychiatrů na světě rozhodlo, že mám schizofrenii, není to pravda. Uráží mě, když to říkají,“ říká.
Při sledování detailů útoku ve Žďáru nad Sázavou musela každého trknout cesta útočnice na místo. Strávila totiž 4 hodiny ve vlaku se třemi přestupy, ubytovala se v hotelu Jehla a následující den se vydala vraždit. Znalcům popsala, jak ji místo útoku napadlo. S hlasem se bavila o Rusku, odkud pochází její prababička. „Přitom mi vnukl myšlenku, že v Česku je Stalingrad. Na internetu jsem pak našla, že se tak jmenuje restaurace ve Žďáru. Tam mě ale neubytovali, takže jsem si objednala pokoj v hotelu Jehla. Definitivně jsem chtěla vyřešit své problémy s Jiřím. Upozornit na člověka, který chce se svým aparátem ovládnout lidstvo,“ uvedla při výslechu. Útok měl dopadnout tak, že bude zastřelena. V roce 2012 si zaznamenala pokyny, že nechce žádný pohřební obřad.
Maminka útočnice také v médiích prohlásila, že si vedla deník, kde vše zaznamenávala. V tomto deníku mohou být popsány všechny stavy a příhody, které se ji udály, a odhalit případné pachatele. Její stavy byly také pospány v rozhovoru její maminky pro pravděpodobně podvodnou firmu zvanou „Villax Benefit Club.“ Rozhovor byl z doposud neznámých důvodů dvakrát smazán z internetu. Přepis rozhovoru jsme zveřejnili krátce po jeho zveřejnění.
Zdroje: MF Dnes, Blesk