Odpovídající návrh zákona v první den práce parlamentu po prázdninách představila skupina poslanců, kteří se stavěli proti „tvrdému“ brexitu. Při hlasování ve středu ho podpořilo 327 poslanců, 299 bylo proti němu.

Zákon požaduje po vládě, aby vyžadovala odložení brexitu za hranici 31. října, pokud nedojde k dohodě mezi Velkou Británií a Evropskou unií.

Britský premiér Boris Johnson v této souvislosti navrhl mimořádné parlamentní volby.

„Pokud byl takový návrh zákona schválen (pozn. o odložení brexitu), nebude možné, aby vláda plnila své povinnosti (pozn. o zajištění procesu odstupu z EU). Volby by se měly konat a být naplánovany na úterý 15. října,“ řekl Johnson ve středu večer.

„Tento zákon odstranil právo země rozhodovat, jak dlouho zůstane v EU. Nyní musí země rozhodnout, kdo půjde do Bruselu na jednání s EU, vůdce opozice nebo já,“ dodal Johnson.

Opoziční labouristé dříve prohlásili, že nebudou hlasovat pro předčasné volby, pokud nebude schválena legislativa vylučující brexit bez dohody.

Někteří experti ovšem poukázali na skutečnost, že i kdyby byla schválena legislativa zabraňující brexitu bez dohody, tak by mohla být lehce změněna novou vládou po volbách.

Britští voliči hlasovali v červnu roku 2016 pro opuštění Evropské unie, lidem však bylo slíbeno, že vláda bude schopna vyjednat s protistranou akceptovatelnou dohodu.

Bývalý premiérka Velké Británie Theresa Mayová dojednala dohodu s EU o vystoupení v listopadu roku 2018. Ta ale byla třikrát smetena ze stolu samotným britským parlamentem, z velké části kvůli nevyřešené irské otázce.

Mayová nakonec svůj post opustila a do čela vlády se postavil nový premiér Boris Johnson. Během svého projevu při vstupu do úřadu prohlásil, že Británii vyvede z EU k 31. říjnu, ať už s dohodou, či bez dohody.

Bývalý britský ministr zahraničních věcí Philip Hammond prohlásil, že Boris Johnson si vzal příliš velké sousto, když očekával řešení otázky irských hranic ve spolupráci s EU.